zdenny

McCounaghey zde hraje fakt úchylného zabijáka. Z některých scén mi bylo až nevolno a trochu jsem se za ně i styděl. Každopádně u dosti velké části publika tento film své opodstatnění má. Já jsem jej jen sjel a nic moc oduševnělého jsem v něm nehledal.

Soubor krátkých horrorových povídek M. Švandrlíka, které bych doporučoval před spaním. Jsou zábavné, lehké a zaberou asi dvacet minut. Některé jsou lepší, některé nestojí za moc. A co se týče hereckého obsazování – v některých příbězích mi připadalo, že tam hrají ochotníci. Nicméně dávám tři hvězdy, protože ty dávám skoro vždy, když se jedná o soubor horrorových povídek. A zábava před spaním je to obstojná. Osobně se mi nejvíce líbila povídka „Králíci“.

Tomuto filmu dávám tři hvězdy proto, že mne nijak nedostal. Je to film, ve kterém jsou předvedeny opravdu dobré herecké výkony – především v hlavní roli. Jenže se jedná pouze o obyčejný příběh na hazardním hraní závislého člověka. U nás v Ostravě je takových příběhů bezpočet. Jen s tím rozdílem, že zde se nezpronevěřují peníze banky, nýbrž ruinují se rodinné rozpočty a místo do kasín se chodí do heren. Za zmínku stojí především vynalézavost a kreativita gamblera, který musí někdy až bravurně vykrývat černé díry ve svých zdecimovaných rozpočtech.

Vcelku zvládnuté nostalgické vzpomenutí na první a kultovní „Prcičky“. Stifler je Stifler – bez něj by to nebylo nikdy ono. PS: „Vždy, když si chci něco koupit přes Amazon.com, objeví se mi Amatérské čubky.com.“.

Tak o tomto jsem si myslel, že to bude něco výjimečného. Přece jen ten název… Co jsem ale dostal? Za jménem slavného spisovatele skrytou ujetou holku s ujetými tužbami, a vcelku nudný děj. Některým filmům by se měly zakázat kultovní názvy.

Čas od času svým dcerám pustím filmy, které mne provázely mým mládím. Seznámím je s mou dobou a filmy a herci mé doby. Mám ty chvíle rád. A tento film je jedním z těch, které k takovýmto mým rodinným chvílím patří. Motivační Jeanův trénink, který v reálu snad nikdo nikdy neabsolvoval a především jeho dnes již legendární tanec v hospodě. Ten fakt stojí za zhlédnutí. Shrnuto: Svou kvalitou, zpracováním by v dnešní konkurenci těžko uspěl. Sportovní příběhy o pomstě jsou ale nesmrtelné.

Tak na rozdíl od jiných filmů shodného ražení, mám tento velice rád. Hraje v něm Val Kilmer v době své největší slávy. Celkově má film takovou zajímavou atmosféru. V určitých pasážích jde o temné drama, jindy o černou komedii, jindy zase o tarantinovku. Žánr se přesně nedá určit, celkově ale film vyznívá velice komplexně a celkem slušně atmosféricky. PS: „Můžeš mi říct, co znamená zkratka JFK?“. To byla fakt dobrá scéna.

Toto drama patří mezi sociální dramata, která jsou napsána lidmi, kteří mají snahu a potřebu ukázat na jakousi nespravedlnost kapitalistického světa. Tím ale neříkám, že se jedná o kritiku kapitalismu jako takového. Spíše se jedná o tragická dramata lidí, kteří se díky ztráty práce dostanou do velmi svízelné, někdy snad až neúnosné situace. Potom se jen jedná o to, jak se svým osudem naloží, tedy jak se s touto velmi těžkou situací vypřádají. V tomto případě to zaměstnanec muzea řešil až za hranicí únosnosti, byť neměl v úmyslu svou zbraní někomu ublížit. Zajímavá a vcelku prokletá je jiná nosná stránka filmu. A tou je manipulace veřejným míněním. Opravdu je to tak, že média dokážou zázraky a ze slušného člověka jsou schopni udělat zločince a naopak. Já jsem křesťan, takže věřím, že naše činy bude soudit Bůh. Myslím si, že i pro ateisty je lepší, než být vydán napospas médiím, tato varianta.

Filmy podle Karla Maye, ve kterých účinkuje postava Vinnetoua jen zřídka nebo vůbec, řadím obecně mezi ty slabší. Prakticky jen z nostalgie dávám tři hvězdy, protože i dějově se nemohou sérii o Vinnetouovi a „Pokladu na Stříbrném jezeře“ vůbec rovnat.

Další film o lidských tragédiích zapříčiněných hospodářskou krizí začátku tohoto století. Film nám dává otázku, zda máme soudit ženu za to, že vydělává peníze profesí, kterou se člověk nemůže chlubit, proto, aby udržela svou rodinu existenčně nad vodou. Já osobně bych dočasnou roli prostitutky své ženě nikdy neodpustil. Zlomem v jejím příběhu je, že i když vydělala pro svou rodinu dost peněz, ve své profesi nadále pokračovala, protože chuť peněz je velice mocná. Nejsem žádný puritán, ale když už přistoupila na takovou práci – v důsledku vážné rodinné finanční situace -, měla vědět a uvědomit si, proč všechnu tu nečistotu absolvuje a najít si potom normální slušnou práci. Ale jak říkám, je to otázka veskrze individuální.