zdenny

Drama o tom, že jestliže učitel chce (a dělá svou práci s nadšením a vizí), může studenty motivovat k úvahám o tom, že jejich život nemusí končit jen v pouličním gangu. Jde o to umět najít ve studentovi to dobré, dodat mu sebedůvěru a přesvědčit jej, že může být stejně dobrý jako student z lépe situované rodiny.

Příjemný vánoční film, který pro mě byl určitě překvapením. Děj byl zasazen do honosného sídla anglické aristokratické rodiny, což z něj dělalo něco trochu jiného než (dnes již mohu říct) klasický americký vánoční romantický film. Určitým klišé samozřejmě neunikl (svou strukturou byl hodně podobný filmu „Princ a já“), přesto byl svůj, příjemný a trošku jiný.

Katastrofický film, který jistě nedosahuje kvalit např. „Skleněného pekla“, nicméně zde můžeme sledovat psychologii skupiny lidí v boji o holé životy ve velice extrémní situaci. Ano, mé hodnocení je možná příliš vysoké, a ano, je to kvůli účasti Sylvestera Stalloneho v hlavní roli – coby člověka, na kterého se musí ostatní chtě nechtě spolehnout.

V době svého vzniku (a vzhledem k mému tehdejšímu věku) bych tento film hodnotil silněji. Jenže, když se na to podívám dnes, nemůžu stoprocentně říct, že jde o taneční film. Akcí tohoto typu tam fakt moc není. Film není stoprocentně ani o tom, že dokážete vše, co si předsedáte. Na to byla hlavní hrdinka moc nesmělá a nerozhodná. Castingovou zkoušku jí zařídil její přítel. Takže se dá říct, že kdyby jej nebylo, roztomilá dívka by dodnes dělala svářečku. Jinak byl film nabitý nestárnoucími osmdesátkovými hity.

Skvělá Jiřina Jirásková se vrací na panství svého rodu, které ji po roce 1948 zkonfiskovali komunisté. Film nám předestírá protiklad nonšalance, vzdělání a morálních hodnot proti zvůli, komunistického zapálení pro věc a chuť zničit vše dobré, co komunisté svým revolučním chováním ukradli.

Když se před kamerou setkají naše dvě filmové Jiřiny, vždy z toho vzejde něco velkého. Nejde o rozpočet a materiální hodnotu filmu. Jde o vychutnání si filmové spolupráce našich legendárních hereček. Tento obyčejný film je o přátelství, důvěře a čistých úmyslech … a o herecké virtuozitě.

Dokud se nějaký film dotýká fotbalového Liverpoolu, musím jej prostě vidět. Není to sice ryze sportovní film, nicméně je to film o jedenáctiletém fanouškovi FC Liverpool, který udělá téměř vše pro to, aby se dostal z anglického kláštera pro sirotky do tureckého Istanbulu na životní zápas snů svého milovaného klubu. Tento rodinný film má jiskru, vtip, dojemné momenty a pro fotbalové fanoušky a milovníky FC Liverpool i pár záběrů ze zápasů tohoto slavného klubu.

Nejzákladnějším problémem a chybou tohoto filmu je, že má přídomek „rodinný“. Rodinu tvoří rodiče a děti. Zajímalo by mě, jak velké části dětského publika se tento film líbil. Prostě nevěřím tomu, že byl dětským publikem přijat. Jestli se pan režisér rozplývá nad tím, jak byl kdysi němý film nádherný a jestli mu vzdává tímto způsobem poctu a hold, je jeho věc. Věcí dětského publika ale je, zda se jim tento „rodinný“ film líbí čí nikoliv. Musím přijmout, že se tento víceméně snový film líbí dospělému publiku, jinak by přece neobdržel na csfd tak vysoké procento hodnocení. Hodnocení je věcí každého jednoho z nás. Přesto ale nedokážu pochopit, jak se tolika lidem může líbit film o ničem, film prakticky bez děje a film, jehož hlavní dětští představitelé jsou strašně nesympatičtí. Těšil jsem se, že se bude jednat o kouzelný příběh kluka, který objevil něco nevídaného. Těšil jsem se, že si tento příběh s rodinkou perfektně užijeme. Místo toho jsme lekali nudou a o závěr jsme už neměli zájem. Takový super zážitek nám dokázala předložit jedna z režisérských legend. Na filmu byla úchvatná pouze výtvarná stránka.

Filmy, kde se hlupákovi bez alespoň trochu přijatelné motivace vše daří, nemohu mít rád. Logicky – mám-li šest lidí a každého v jiné místnosti, je velice zajímavé, že vrah se nachází v jednom čase prakticky v každé z nich. Klasická vyvražďovala bez kapky logiky. I v horrorech musí být logika. A myslím si, že především v nich. Jestli se takováto bezdušnost jako jednohubka někomu líbí, protože u toho nemusí alespoň trošičku zapojit mozek, budiž. Já pro takovéto hovadiny pochopení nemám.

Božský Sly a jeho perfektní vystoupení v klasickém střetu dobra a zla ve vězeňském prostředí. Ředitel věznice nesnášel jednoho vězně a proto se rozhodl na poslední půlrok udělat ze života peklo. Vězeň se dlouho nenechal zviklat, až do chvíle, kdy byl zabit jeho kamarád a především, když mu bylo dáno na vědomí, že jeho přítelkyně bude znásilněna právě propuštěným vězněm… Film o lidské cti, přátelství, nenávisti a zradě.