Réžia:
Jiří StrachScenár:
Ivo PelantKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Josef Somr, Jiří Dvořák, Oldřich Vlach, Lucie Benešová, Jiří Štěpnička, Zuzana Slavíková, Bára Munzarová (viac)Obsahy(1)
Byl osudný srpen a ničivá povodeň zpustošila Čechy. Paní Gabriela žila sama v prostorném bytě nedaleko Prahy. Možná chtěla jenom pomoct, možná chtěla i něco víc: tak či onak zatelefonovala do zpravodajství, že nabízí ubytování starší postižené ženě. Druhý den přicestovala paní Věra jenom s taškou osobních věcí, které stačila zachránit z vytopeného karlínského bytu. Jenže i tahle žena možná hledala něco jiného než střechu nad hlavou. Ono vůbec všechno bylo trochu jinak, jak postupně vyšlo najevo. V každém případě však tahle situace nabídla oběma ženám šanci vyřešit své životy, které už se chýlily ke sklonku... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (75)
Když se v nějakém filmu sejdou dvě Jiřiny, jedna Bohdalová a jedna Jirásková, je to herecký koncert dvou dam, které strhávají veškerou pozornost na sebe, i kdyby mělo jít jen o banální příhodu. Tady se obě dámy sešly ve smutném příběhu podle skutečných událostí. Už sám název napovídá, o co půjde, i když vodu nevidíme, sledujeme jen její "následek". Jiřímu Strachovi to jde líp a líp. ()
Jiří & Jiřina & Jiřina & otravná plkina... Ryze zase ze života, že... Tak ještě že se to dá všechno svést na ten >televizní film< ... :-/ . . . Mám ale strach, že Strach to stejně všechno točí tak na jedno brdo. Tak užívejte, milovníci filmového umění, ten >telemagický realizmus< českotelevizáckých ambicí... °-/ . . . Mě osobně mrzí, že jsem podlehl zdejšímu červenému povyku a ztratil hodinu a půl života. Na tv nova zrovna frčel film "Dopisy vrahovi". Proti téhle >ustrašené< vypocenosti hotový (odemne kdysi se stejným hodnocením) hollwoodský majstrštyk. - - - P.S. Přiznávám, že už cítím bytostný odpor ke všem těm současným rádobyvyhláškovaným srdcervoucím telenovelovým slátaninám, přehrávaným všelijakými těmi zasloužilými umělci jak o život, byť jde jen o nějaké to >žánrové< plkání. Otravné, nudné, na nic. - - - - - (Poprvé viděno a navždy v kalu odplaveno na >povodňovém prostoru< 2.3.2011, hodnocení 701., komentář zde otráveně jako pětatřicátý - 3.3.2011) ()
Konečně ta omšelá fráze přesně vystihuje dění na obrazovce. Koncert je skladba pro sólový nástroj nebo skupinu nástrojů, které doprovází orchestr. Toto byl herecký koncert. První housle - Jiřina Jirásková dokonale zahrála s obrovským rozsahem pěkně napsanou roli. Viola - Jiřina Bohdalová stejně dokonale zahrála part o něco jednodušší. Kontrabas - Josef Somr přesně basoval. Orchestr na pozadí už tak dokonalý nebyl, ale zase byl na pozadí, takže tolik nerušil, s výjimkou několika vstupů Dvořákovy rodiny ve stylu amatérského vystoupení prvního ročníku ZUŠ, obor dechové nástroje. 70%. ()
Mladí lidé se stáří bojí, ale mohu vás ujistit, že to má - aspoň pokud se to „umí“ - svá cenná pozitiva. Jak slábneme a skrze přibývající neduhy ztrácíme schopnost řešit i docela prosté úkoly, opouštějíí nás i ješitnost, arogance, hrdost, a nacházíme dříve netušené požehnání ve snášenlivosti, odpuštění, smíření. --- V té souvislosti je dobré si připomenout, že demokratická otevřená politická soutěž je právě to uspořádání, ve kterém takto „postižení“ lidé nikdy nemohou uspět a stanout na vyšších stupních mocenského žebříčku. Ať jsou to napravo „chlapi s kulama“ či nalevo nepříliš okouzlující a fešní bijci za práva „obyčejných lidí“, jsou to všechno lidé mimořádně silní, pašáci, kteří se například rozvádějí a berou si krásné ženy o mnoho mladší. Protože na to mají. Nemají potuchy, jaká je to někdy makačka, vstát ráno z postele, nazout si pantofle a uklohnit si něco k jídlu. Nevědí nic o pokoře. Podle toho vypadá jejich „sociální cítění“, jejich úcta a láska k lidem. --- Tento film říká o stáří mnoho dobrého a pravdivého. Je užitečné dívat se pozorně a snažit se porozumět těm několika krásně nedokonalým osobnostem. ()
Myslím, že není co dodat. Poctivě natočený film. Scénář šitý na míru hereckým legendám přesně tak, jak se sluší a patří. Kontrast mezi postavou Jiřiny Jiráskové a postavou Jiřiny Bohdalové je velmi výrazný, avšak v žádném ohledu přehnaný. Je uvěřitelný. Film je natočen podle skutečné události z období povodní. Je zřejmé, že pro typologické ztvárnění svých postav se dvě hlavní herečky skvěle hodily. Toto je možná vůbec nejlepší film pana režiséra Stracha, který alespoň z mého pohledu umí daleko více spíše v okamžiku, kdy při samotném výběru látky volí jistotu a komornost než-li jakýsi experimentální balast. ()
Galéria (12)
Fotka © Česká televize / Pavla Černá
Zaujímavosti (2)
- Režisér Jiří Strach uvedl, že kdyby jedna ze dvou hlavních protagonistek, tedy Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková, nemohla, netočil by. (SONY_)
- Jiřina Bohdalová (Věra) chtěla ze začátku natáčení po každém záběru vidět, kterou z natočených scén režisér Jiří Strach použije. Když ji ukázal, které záběry se chystá do filmu použít, uklidnila se a přestala ho kontrolovat. (sator)
Reklama