Disease

Po Couplingu a Black Books další britský sitcom, kdy jsem se velmi bavil. Druhá série ještě hustší.

Taková oldschool krimi, kde se vyšetřuje, povídá, chodí a dopadne pachatel. Jsem nějak rozmlsaný novými krimi, že mi tam chyběl nějaký osobní život. Jeden díl na zkoušku mi stačil.

Takový poněkud překombinovaný thriller. Neurazil, ale ani nenadchnul.

Hodně zvláštní film. Co se týče komediální složky, platí u mě, že čím severněji, tím podivnější smysl pro humor.

Ty hipízárny si mohli odpustit.

Když se Belmonto nepitvoří, dá se na to koukat a je to i zábavné. Škoda jen, že scénář je zbytečně košatý, takže se nepovedlo udržet laťku první poloviny.

V celovečerním formátu to naneštěstí nefunguje, ke konci už docela hodně velká nuda.

Nebýt skvělého hereckého výkonu Olgy Scheinpflugové, asi bych to po chvíli vypnul a přišel tak o velmi dobrý scénář.

Plusem je, že to nebyl další Broen, mínusů by se našlo víc, například pomalý rozjezd, kdy jsem to při druhém díle málem zabalil. Také pachatel byl odhalen příliš brzy, i když uznávám, že v těchto seriálech krimi zápletka není až tak důležitá. A právě proto mi také vadila ta vztahová rovina, která staví jen na kulturních odlišnostech. Ale musím uznat, že švédský rasista to má daloko těžší než podobný u nás, já u těch Laponců nějaké zásadní vizuální rozdíly neviděl...

Sice mi tam chyběl díl o NWOBHM, ale popravdě ten 80's nepřinesl nic v zásadě nového. Jako seznámení s kapelami, kterými jsem v té době programově pohrdal, to ovšem fungovalo v pohodě.