claudel

Takovou jedinečnou událost jsem si nemohl nechat ujít. Jako náruživý čtenář jsem fascinován takovou pozitivní kolektivní akcí našich nakladatelů, kdy se jeden den objeví na pultech jména jako Eco, Solženicyn, Coelho či Nesbo. Neodolal jsem a několik těchto brilantních kousků zakoupil. Tato kulturní aktivita působí jako sluneční paprsek v porovnání s hloupým rozhodnutím našich politiků ohledně DPH na knihy.

Marku Wahlbergu, co jsi nám to udělal? Nechce se mi stále uvěřit, že nám definitině skončil jeden z nejlepších komediálních seriálů Vincentův svět. Mrzí mě, že už neuvidím tragikomické trápení Johnnyho Dramy s jeho hereckou kariérou, jeho špičkování s Turtlem, milostné karamboly Erica a Sloan, absolutně bezkonkurenční a nesmírně vulgární hlášky Ari Golda či hostování nějaké z hvězd filmu, hudby či sportu. Třeba si to Mark nakonec ještě rozmyslí...

Konec týdne jsme si s přítelkyní zpříjemnili krátkou cestou do v mnoha ohledech úžasné severské země. Jelikož máme v Kodani památky už zvládnuté, rozhodli jsme se vydat po stopách H.Ch. Andersena do jeho rodného Odense. Nutno zdůraznit, že se jedná o kouzelné město s nezaměnitelnou atmosférou a Andersenovým odkazem doslova na každém kroku. Trochu upozaděn se zdá Carl Nielsen, další významný rodák, jenž je však v Dánsku neméně oblíben a uznáván. Pro filmové fandy je Dánsko zemí zaslíbenou, takže jsme neváhali pustit korunu a přivezli jsme si dvacet snímků, o jejichž kvalitě předem nepochybuji. Vzhůru na ně a příště se vyblbneme v Tivoli :-)

Seriál Tráva patřil dlouho do mé desítky Nej. Tyhle časy jsou nenavrátně pryč. Od první série mě okouzlil originálním humorem, spoustou absurdních situací a směšných postav. Sedmá série ale neměla být nikdy natočena. Ještě se mi nestalo, abych nevydržel dodívat se na dvacetiminutový díl do konce. Kam zmizel šarm a střelenost v jednom Andy Botwina? Kdy už se Nancy Botwin začne chovat konečně normálně? Proč jsou Silas a Shane ještě nesnesitelnější než předtím? A Doug Wilson už to taky sám neutáhne. A kam scénaristi s producenty schovali Célii Hodes a její praštěnou rodinku? Když srovnám Trávu a Vincentův svět, kde se postavy v sedmé sérii naopak vyvíjejí, někdy až nečekaně, Tráva prohrává na celé čáře. Ztratila své kouzlo a atmosféru absurdní komedie, u níž se divák mohl smíchy potrhat. Nechť to HBO odpíská co nejdříve...

Tak jsem si dnes před obědem otevřel dnešní noviny. Už chápu některé lidi, kteří tvrdí, že z novin a televizních zpráv mají deprese a špatnou náladu. Najít v sobotních novinách něco pozitivních je opravdu nadlidský výkon. Ve smršti drobných, odpudivých až naprosto zavrženíhodných trestných činů, prohřešků našich politiků, kritické ekonomické situace EU či libyjského boje za svobodu (ve sportu to už taky není ono - tragické výkony českých tenistů na US OPEN a neustálé omílání Bílkovy dobré nálady v období českého fotbalového útlumu) jsem nalezl tři světýlka - v Havířově se koná mistrovství Evropy floristů, tato zpráva byla však odbyta fotkou a krátkým komentářem, slůně v Ostravě dál vesele roste - taktéž pouze fotka a krátký komentář a dotřetice Václav Havel a Iva Janžurová obdželi čestné občanství na Praze 6, v tomto případě alespoň krátký článek a velká fotka.

Jediné, co mě napadlo po výborném obědě, který uvařila moje přítelkyně, že je nejlepší si asi nenechat zkazit den a ponořit se do světa filmu, divadla, knih a dobré hudby. Takže jsme si dopřáli jeden díl našeho milovaného seriálu Vincentův svět, zírali na mistrovský kousek našich polských sousedů Dům hrůzy a nyní vyrážíme za dobrou muzikou. Život může být příjemný, pokud si to sami zařídíme. A proto, noviny raději budu číst zpětně v tramvaji nebo ve vlaku.