Recenzie (317)
Desať dní, ktoré otriasli svetom (1928)
Komunistický přisluhovač Ajznštajn tady svůj "talent" na vyplachování mozku a manipulaci dovedl skutečně daleko. Takhle nekompromisně manipulativní a nenávistná není ani tvorba Leni Riefenstahl. Jestli by si něco zasloužilo odpad všech odpadů, nebo záporné hodnocení, tak je to tahle sovětská odpornost.
Krížnik Potemkin (1925)
Za prvé: Oporná propaganda.... to je jako bychom se tu rozplývali nad filmovými kvalitami Žida Süse nebo Triumfu vůle. Za druhé: je to stračka. Rozmáchle a velkoryse pojatá, ale sračka. Jako film to nefunguje, nedrží to pohromadě, a v podstatě to autor podělal i jako tu propagandu. Doporučuje pět z pěti flagelantů.
Stalker (1979)
Kdysi jsem někde četl, že jednotka filmové nudy je jeden Tarkovskij, nicméně že pro běžné použití plně postačí jeden mili-Tarkovsij. Tak teď už přesně vím proč. P.S. opět se potvrdilo, že z Ruska nic kvalitního kromě vodky nikdy nepřišlo a nepřijde.
Fanfan tulipán (1952)
Je to škvár, složený z teatrálních gest, patetických výstupů a trapných replik na úrovni špatných rodokapsů. Philipe je tu vysloveně trapný a Lollobrigida jen na ozdobu (a místy taky trapná). Jenomže - jak už je to s filmy, které člověk viděl poprvé v osmi letech.... Dojem z dětství za slušných *** a 1/2
Sedem samurajov (1954)
Tři hodiny japonské nudy, a jedna podivná bitka, která se ani náznakem neblíží sedmi statečným. O "legendárním" Kurosavovi jsem v životě neslyšel, a teď už přesně vím proč - jde o mistra ředění, rozvleklosti a nastavování zbytečných scén. Zřejmě jde o legendu někde mezi studenty FSS v jejich rádoby-intelektuálských debatách.
Statočné srdce (1995)
Parádní "historický" film. Skvělé bitvy. A jedna hvězda dolů za Gibbona, který se bohužel neovládl a zamořil tenhle jinak skvělý film svým opičím xichtem a antiherectvím (P.S: tedy pokud se oprostíme od historických nepřesností a znásilnění Wallace do podoby naondulovaného uslintaného teplouše).
Tanec s vlkmi (1990)
Nechápu velebení tohohle filmu. Ochočení vlka? Fajn. Ale spřáhnout se s bandou vraždících necivilizovaných divochů, kteří zabíjí slušný lidi, je hnus. A manipulovat diváka aby s takovým sráčovstvím sympatizoval, je ještě větší hnus.
Vykúpenie z väznice Shawshank (1994)
Ten film ve mě vyvolal (opakovaně) natolik příjemný pocity, že odpouštím i tu naprosto nereálnou věznici, kde jsou všichni odsouzený vrazi vlastně fajn kluci co jednou ujeli "alekomusetonestanežejo". Jinak sledovat jen v originále - český dabing je otřesný a místy dost překrucuje smysl.
Nech žijú duchovia! (1977)
Jako děcko jsem tenhle film miloval.
F. L. Věk (1970) (seriál)
Nuda, a navíc otravná nuda. Možná je to mým odporem obecně k obrození - prostě se nemohu zbavit dojmu, že obrození snad svoji roli splnilo, ale obrozenecká díla jsou s odstupem času nečitelný a zapomenutíhodný škvár. "Obrozenečtí hrdinové" mne navíc svou patetickou "uvědomělostí" neuvěřitelně iritují. Přetrpěl jsem dva a půl dílu.