Ještěřák

De Nirečka můžu, i kdyby ve filmu třeba celých 99 minut otvíral zubama flašky od vychlazených desítek. Ne, že by můví / skrýnplej nebyl v tomto případě dostatečně dobrý i bez jeho prezence (3,5* - stojí za vidění, ač je to fakt dost fňukální). ___ Film ze života - aneb když budete zlobit a podprůměrně vychovávat, tak jednou možná i z toho vašeho.

Tady nemůžu hodnotit vejš, ani kdyby mi přislíbilo bouřlivý sex deset nejokatějších brunetek z uživatelek CSFD. Dokud se jakžtakž vyvíjí příběh, byť formou skrz temeno vymlácených mozků, vedví rozhňácnutých makovic a na stojáka vyhřezlých střívek, a s razancí slimáka, kterýmu na nožičkách došel sliz, tak to ještě de. Bohužel, od té vizuální veleonanie na lodi, kde nejen mlha, ale též atmosféra dala by se krájet, směřuje VALHALLA RISING do prdele s rychlostí dobře namazané sračky. _____ Film, který bohužel úplně zMalickovatěl. Měl koule, nápad, dobrej rukopis a vizuál jak dělanej pro TOP kvalitu, velký monitory a velký plátna, bez výjimky (!) dobré herce, ale s tou lyričností se teda vůůůbec netrefil do mísy ¦-}

Byl jsem zvědavej na atrapy The Who, Jefferson Airplane a hlavně Janis Joplin, nejlépe v těch šeredných óbrbrejlích. NULA ZÁBĚRŮ NA PÓDIUM RYCHLE VYŘEŠILO TOHLE DILEMA. Teda ne, že by se tam o nich nežvanilo. Kurva drát, na každým rohu žvaníme o skrytý komerčnosti Woodstocku a přitom takhle okatě šetříme na samotným filmu?! Místo toho jsme nafasovali jakési všední problémy standardně mizerné americké rodiny. Zbytek filmu - to když je zaměřeno na hipíky - je ale OK - alespoň když se na to kouká srdcem. Točit to Stone a ne Lee, tak jsme zase na five stars.

[1] Chová se to jako loňský WRESTLER, ale není to WRESTLER. Holt někdy film zaleze pod kůži bez skrupulí a někdy míň, rozlišit to lze jednoduše: zatímco wrestling mi začal být svým způsobem sympatický, zatímco country mi jen tak zlehka zavonělo pod nosem. _____ [2] Jednu chlapskou výsadu CRAZY HEART oproti WRESTLEROVI přiznám: Maggie Gyllenhaal je více vzrušující MILFka nežli Marisa Tomei. Velmi koloopřitelná! _____ [3] Co se Cooperovi s Bridgesem a Duvallem dále povedlo je zachycení pravého amerického západu pomocí prochcaných čochů pro xenofobní starousedlíky, zaplivaných bowlingáren, atd atd. Jako by ten západ ne a ne umřít: tak trochu jej chci po Costnerovsku (Lt. Dubnar @ DANCING WITH WOLVES) vidět, než navždycky zmizí. Jen doba a kontext je, uznávám, trochu jiný.

Obdivuju mytologii THE X-FILES i s celou plejádou herců, kteří ji během těch šesti skvělých (a dalších třech solidních) let symbolizovali, a ani sebeblbější nápad Chrise Cartera na tom nic nezmění. Tato closure se ale zřejmě od samého začátku nemohla povést. Chvílemi nesměle ťuká na přivřené (mytologické) dveře, chvílema se snaží rozdrásávat starý rány v dávno nefungujícím vztahu Mulder & Scully, což Akty nepostižený filmový čumil nepochopí a 50% zainteresovaných tak akorát nasere, a ani jedno filmu neprospívá. No a vezmeme-li (přísně) v potaz, že se vláda Muldera posledních X sezón nepřetržitě pokoušela zabít, vypadá děj opět jako nesmysl. _____ David Duchovny, již spíše šoustal Hank Moody než ufař Fox W. Mulder, nemá motiv (rýpání do sestry Samanthy je vyloženě trapně zinscenováno), trápí se a přehrávaj ho i ty tužky zapíchané do lustru. Gillian Anderson, ač zřejmě nepatrně horší herečka než její kolega, je lepší, jenže ani její doktorská dilemata na pozadí mě nebrala. Amanda Peet je nejvýš podprůměrná. Xzibit je - jaké překvapení! - blbě napsaný i zahraný. Billy Connolly jako sympatický (heh) pedofilní kněz ujde, s průměrným scénářem se pere jako chlap a tento souboj jako jednooký mezi slepýma vyhrává. _____ Nemíním tady křičet že je Carter zřejmě po lobotomii, jak je scénka s Bushem vykonstruovaná a trapná, takže vlastně pohřbívá celý film, atp. atp., nijak výrazně se mě tenhle fuckup nedotknul. A to je možná celkový problém filmu - polovina good old smellu je v čudu a celé to funguje asi jako chlap bez koulí. Dobrý drink je přece blbost ředit, že? Nebo jinak - dříve, když šel člověk kolem bedny a dávali tam třeba 04x01 (což je Talitha Cumi nebo Herrenvolk, mimochodem :-)), každý "Iksař" vycítil tuhle svou sladkost podle prvních pár obrázků. To bylo tenkrát. I WANT TO BELIEVE je holt přinejlepším někde mezi a vzhledem k mimořádným zážitkům, kterých jsem se dočkal v epických epizodách typu Darkness Falls, Anasazi, Nisei, Herrenvolk, Memento Mori, Two Fathers & One Son (o kolik lacinější tyto krásné epizodky asi byly) musím ohodnotit tento propad za **. Pokud nášup, tak jedině mytologický - osobně bych klíďo píďo zkousnul i prequel a nezaujatí by se tentokrát, vzhledem k obvyklé akčnosti a nesmírné dynamice těchto epizod - nechápajíce souvislosti alespoň bavili nad prima thrillerem. _____ P.S. kde vyhrabali komparzistku Veroniku Hadravou zůstává největší záhadou od doby, kdy Kuřák vyhrabal Alexe "Játěmulderezabiju" Kryceka.

...sweet child in time, you'll see the line... Mám rád filmy, které mi hned v prvních vteřinách dění na vlastním hřišti laskavě vysvětlí, že mám zapomenout na hodinky a popcorn, protože dívat se na ně bude audiovizuální a/nebo emotivní nářez. Koukat se na BAADER MEINHOF KOMPLEX nářez JE, a svých makabrózních 150 min (ano, jsem čím dál vrtošivější divák) si zaslouží. Co zaslouží, on je vycucá do poslední vteřinky. Když jsem pak po 20ti minutách uslyšel DEEP PURPLE a po dalších 20ti THE WHO, bylo vymalováno jako s malým děckem, co šlo na pouť hlavně kvůli (cukrové) vatě. Bohužel, pan Shadwell má pravdu, my máme aktuálně hovno za co bojovat. A tak koukáme a koukáme a rochníme se v podělané nostalgii. (80%)

Překvapivě kvalitní film plný sympatických figurek s příliš doslovným závěrem, který jsem byl mimochodem rozporcovat na tři kusy (pakliže vás zajímají jen non-OT commenty k filmu jako takovému, dál už rozhodně nečtěte). Po prvních asi 30 minutách se ukázalo, že můj anglickej soused-narkoman, co ve volném a možná taky pracovním čase točí porno, bafnul od elektriky - a že nafukovací Aničky a robertky hoří dobře - takže jsem šel zvrhle sledovat spíše Skleněné peklo (jen Newman chyběl), což je mimochodem horší film než THE BANK JOB. Druhá pauza nevím, nebyla už tak zajímavá - rozhodně nikdo nevyhořel od hlavy až k patě - ale podstatný je, že tento film všechno to courání, trajdání a odběhávání ustál a obstál na výbornou. A že je tahle banální zlodějská příhoda naivní až do sklepa? Whatever. Já po sledování tohoto filmu uvěřím snad všemu.

No, asi tady CASSovi malinko strhnu kolektivní hodnocení, ale nemůžu jinak. Prostředí so-called přátel kopané mám rád, výjimečně sprosté a absolutně bezskrupulózní THE FOOTBALL FACTORY jsem si užil, trochu zlimonádovatělé HOOLIGANS s Ejilahem Woodem v hlavní roli mám ještě raději a PROČ je moje srdeční záležitost ("Já pracuji jako sazeč pečiva..."). CASS mi ale zřejmě vychází z celé čtyřky jako dílo nejslabší, asi proto, že přehnaně dokumentarizuje psí život jednoho týpka, který se nechce jmenovat jako ženská a má tu smůlu, že je černej a nejde to smejt. No budiž. Jak ctihodný Cass postupně přichází k rozumu a ve sladkých sedmadvaceti například oznámí vyklepaným rodičům, že se tahá s dívkou, uvědomí si - jaké překvapení - že utéct před svým starým já zase tak dobře nejde a silných momentů v jinak vlekoucím se filmu přibývá. Ale možná jsem jen příliš mladej a nedokážu tento twist z černohubé mlátičky v solidního manžela a otce plně docenit. Nevím... --- V celém filmu mimochodem uvidíte jen zopár bitek - sice když už, tak to doslová lítá - a fotbalové hřiště uzříte leda tak v záběrech jako vystřižených z Bruselu '85. Neříkám, že jsem čekal film o fotbale, ale jedna malá blbá zmínka o George Hurstovi (to je ten týpek, co na ms v '66 ve finále ve Wembley trefil břevno a "byl z toho gól", který znamenal první a taky poslední a jen tak mimochodem neregulérní vítězství Angličanů na Mistrovství světa) v takovým snímku asi taky nestačí. Anyway, tohle na Baníku nezažijete. --- 50%.

Ty seš Curtisova matka? Devět měsíců strávených v tobě, hmm, dal bych si říct... 60% [výjimečně viděno s CZ dub]

Krásný Papilio ze z toho nakonec při vší úctě nevyklubal, "jen" zvláštní a poměrně melancholický film, typicky skandinávský, řekl bych... I když je teda víc na vině kamera a pro nás exotické polárnokruhové prostředí; být řekněme nějaký Jarkko z Kuopia nebo Esa z Vaasa, možná, že by mě HOME OF DARK BUTTERFILES zase až tak nebral, protože v konkrétních fuck-up okamžicích, kdy film chtěl (a měl) být silný, působí pohříchu dost průměrně. _____ Protože tedy emočně trochu strádá, nálepky vylouhovaného ONDSKANU, který se zrodil prstem po mapě trochu víc doprava, se asi nikdy nezbaví. Jistě, ONDSKAN nebyl dokonalý a zlo v něm napáchané bylo až nerealisticky krystalické, což IMHO (o té ne/dokonalosti) koneckonců platí i o HOME OF DARK BUTTERFILES. Nejsem sice Fin, takže si nedovolím zfleku zhodnotit mentalitu a pohnutky těchto lidí, ale např. chovat se po celou stopáž inteligentně jako ředitel Olavi Harjula, a pak se takovým hloupým způsobem majdnout v chovu bourců morušových, a ještě to přiznat jen tak by the way... no nevím, nevím. :))