Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krátkometrážny
  • Dokumentárny
  • Animovaný

Recenzie (630)

plagát

Superšéf 24 hodin do pekla a zpět (2020) (relácia) 

Snaha o show a fantastičnost pořad od staršího formátu "Ano, šéfe!" značně degradovala. Nejde už o pohled do zákulisí a postupné vylepšení poměrů, stala se z toho spíše reality show v časovém presu stylem Masterchef. Dělená obrazovka s agresivními nápisy a zvukovými efekty působí spíš trapně než světově. Důvěryhodnost také klesá hned z úvodních záběrů, kdy je Pohlreich v převleku snímán profesionální kamerou (v realitě jistě nenápadné). Také se oproti minulým sériím ještě zvýšila četnost sprostých slov a to na takovou hranici, že bych pořad snad ani nenechala vysílat před 22h...

plagát

Obchod na korze (1965) 

Na tu dobu zajímavá práce s kamerou, je hodně v pohybu a často najíždí na objekty z různých směrů. Také promluvy svědomí aktérů přes obraz a flashbacky do bezstarostné minulosti dodávají příběhu na atmosféře. Téma židovského transportu skrze příběh staré židovské babičky prodávající v galanterii a jejího "arizátora" Brtky působí autenticky a to hlavně díky mixu slovensko-německo-dialektových dialogů. Hezky to vykresluje tehdejší dobu a hudba, i když z počátku hodně skřípavá (smyčce), se ve výsledku k tragickému konci hodí. Film ukazuje, že i když se snažíte zachovat správně a jednat eticky, můžete ve výsledku díky stresu způsobit stejnou škodu, která vašemu svědomí už nikdy nedá spát.

plagát

Transcendencia (2014) 

Moc nechápu závěrečné rozhodnutí, které v obou případech dopadne pro Evelyn stejně. Konec mi také moc smyslu nedává, stejně jako časový posun o 2 roky uprostřed filmu. Nápad s vynálezem UI, která se vyvíjí skrze napojení na lidský mozek je zajímavý, ale působí nedotaženě, stejně jako následný blackout, který svět sice zasáhne, ale všichni jsou vlastně hrozně v pohodě, což by v reálu fungovalo asi těžko (problémem by byla nezaměstnanost, nedostatek jídla a pití, zkolabování celé ekonomiky...). Johnny Depp, hraje sice jen v samém začátku filmu, ale dobře. Jako oddychovka ok, první půlka fajn, pak už to jde dolů. Nic extra.

plagát

Králiček Jojo (2019) 

Bizarní, překvapivě víc jak půlka štábu plná Čechů a celou dobu při sledování jsem měla oprávněný feel českého prostředí - ano většina lokací se natáčela u nás. Film jako celek lehké zklamání. Nevím, pro koho je film vlastně určen. Pro děti kvůli malým hercům? Ne. Propaganda tam není jednoznačně vykreslena a spousta narážek pro děti není. Komedie pro dospělé? No zas taková řachačka to nebyla, po zkušenosti s Hunt for Wilderpeople jsem čekala víc akčních smash cutů a hlášek, tohle bylo prvoplánovější, nic vyloženě vtipného. Historie v zábavném pojetí? Také ne. Informací z té doby je tam pramálo. Obecně jsem rozpačitá z hlavní myšlenky filmu. Na jednu stranu jsem člověk, který opravdu nemá problém s černým a absurdním humorem, na stranu druhou, tohle téma fakt není něco, co by se mělo zlehčovat prvoplánovými vtípky. To, že se všechny osoby v místnosti pozdraví "Heil HItler" sice působí komicky, ovšem hned poté si uvědomíte, že jde o gestapo, které zabíjelo kolaboranty... K technikáliím: Trailer opět vyspoileroval všechny hlavní vtipy, jelikož je střihem toho nejlepšího a jako celek působí dynamičtěji a živěji, než celý film ve skutečnosti je. Hlavní herec to zahrál pěkně, dětsky a působil roztomile tím svým kukučem. Celý film je pojat očima dítěte, občas jsou dialogy těžkopádné, ale jsou to děti, dejme tomu. Zato anglicky mluví Němci prostě působí unreal a světe div se i ty tváře a typy postav mi přišly neněmecké. Při sledování v kině jsem měla pocit, jakoby se snímek točil na full frame - hrozně malá hloubka ostrosti, místy nedoostřené obličeje a přeostřovačky hodně okatě pozměnily i ohnisko pohledu, na plátně je ta "měkkost obrazu" vyloženě nepříjemná, nemáte v obraze jasný ostrý bod a po čase to unavuje oči. Také vidíme jeden detail za druhým, což si v kině prostě uvědomíte a je to škoda - divák nemá moc prostor si něco domýšlet, emoce mají podobnou váhu, jelikož nám je vše naservírováno na zlatém podnose. A německá verze titulkové písně Heroes od Bowieho mě bolela, jelikož k tomuto songu mám silný vztah a němčina tomu prostě neděla dobře. Takže pochvala za v celku nevšední scénář a odvahu pustit se do podobného tématu, kreativita super... nicméně mám pocit, že výsledné ztvárnění už lehce sahá za hranu etičnosti a zároveň výrazně nepřekračuje do oblasti mistrné komiky. A nechci nijak generalizovat, ale myslím si, že není náhodou, že do takové komedie se pustí zrovna Zélanďan se svým "vzdálenějším" pohledem. Češi mají humor dosti podobný tomu kiwiovskému, ovšem mám dojem, že z některých faktů by si úplně legraci nedělali. Vždyť válka probíhala i na našem území.

plagát

Návrat Temného rytiera (2012) 

Nic moc, už se tam vlastně neobjevují hl. motivační prvky Bruce. Další random antihrdina (maska) + velmi otravná "catwoman", která neustále Batmanovi znepříjemňuje život a on jí z nějakého nepochopitelného důvodu stále pomáhá. Přidejme hrozbu bomby ve městě, smrt našeho hrdiny a nevysvětlené happy endy vyvracející vše, co se ve filmu událo a máme tu zakončení celé triologie. Jednička supr, dvojka nechutná a krutá a trojka obyč film pouze oklikou dohrávající příběh.

plagát

Temný rytier (2008) 

Oproti jedničce o dost slabší. Děj už ničím nepřekvapuje, celé je to založeno na boji se zloduchy (Joker a Two-face). Velké množství nechutných scén a bitek. A spoiler: Umírá naše milá hl. postava... Nolanovo vedení tu vůbec necítím.

plagát

Batman začína (2005) 

4* líbilo :) Nolan, točeno na Panavision jasný anamorfický look (vertikálně roztáhlá světýlka v pozadí), v první půlce lehké flashbacks (zajímavější úvod do děje), trochu zrůdných efektů, ale nic extra nechutného, výbuchy a bitky, ale spíš zvuky + rozklepaná kamera, takže detailně vlastně zas tolik nevidíme, což je fajn. Celkově ač o "hrdinovi", bavilo mě to, delší stopáž nenudila. Je sympatické, že Batman je snad jediný hrdina, co nemá superschopnosti (i když film je dost nereálný s těmi jeho přelety střech), spíš je takový super agent plný gadgetů. Jen teda nechápu ten jeho mega hluboký hlas pod maskou. 😀 Příběh lehce komplexnější a přesto podléhá hollywoodským konvencím. Pěkná analogie - "staň se svým strachem", tzn.: bojím se netopýrů → stanu se symbolem netopýra. Drobnější výtku mám jen k automobilové honičce, kterou si autoři při žánru "akční" jistě nemohli odpustit a některým delším rvačkám, ale nic co by výrazně kazilo dojem ze sledování.

plagát

Tony Robbins: I Am Not Your Guru (2016) 

Zajímavý vhled na práci tohoto člověka. Musím uznat, že přes absolutní nesympatie se mi po shlédnutí Tony jeví v trošku lepším světle. Ovšem nemohu se zbavit pocitu, že tato mentalita plná euforie během seminářů mi je jako středoevropance zcela cizí a stále cítím jakousi faleš. Těžko říct, jak to ve skutečnosti celé je, ale jestli lidé přichazí na akce dobrovolně a odchází s dobrým pocitem, asi na tom není nic špatně. Robbins má jako osobnost velkou autoritu a svým vulgárním jazykem dokáže dav uhranout, osobně bych však jemu hlubokému hlasu nedokázala moc dlouho naslouchat. :D

plagát

Ostře sledované vlaky (1966) 

Divadelní inscenace s Matoušem Rumlem se mi velice líbila, kniha od Hrabala byla podstatně slabší a Menzelův film bohužel také příliš nezaujal. Palec nahoru za nevinnost Václava Neckáře a zajímavé obsazení. Oproti knize film postrádá pár odboček a stává se z něj na můj vkus až příliš přímočarý chronologický příběh. Bez znalosti knihy bych ani některé pasáže moc nepochopila, jak byly okleštěné. Vím, že z knihy jsem měla takový divný pocit, bylo to zvláštní - z filmu pro změnu nemám pocit vůbec žádný.

plagát

Želary (2003) 

Možná to tak přijde jen mě, ale film mě vůbec nevtáhl. Chápu, že tvůrci chtěli podtrhnout rozdíl mezi měšťankou a prostými vesničany, ale Aňa Geislerová jakoby ani nepatřila do stejného století. Hodně mě zklamaly dialogy hned v úvodu filmu, které byly strojené a těžko uvěřitelné. Většinu filmu se pak vlastně nic neděje - lidé pracují na vesnici, občas nějaké násilí, občas dítě pronese nějakou hlášku a to je vlastně celé. Hlavní výtkou ovšem zůstává dříve zmíněná nízká uvěřitelnost herců.