PoprockCZ

Minimální budget, 6 dní a kopa nadšení - wow. Jsou tam sice chybičky, ale vizuál je hodně zdařilý a místy povedenější než v kdejakém celovečerním filmu. Zajímaly by mě BTS záběry z natáčení.

Zajímavý nápad, ale příliš přitažený za vlasy. Herecká akce byla moc divadelní, což rozporovalo jinak běžnému nestylizovanému obrazu. Technicky by to chtělo ještě dotáhnout, netlačit tolik na pilu. Závěrečná scéna ovšem pěkná.

Tohle by byl zajímavý hraný film, ale dokument? Stylizace je sice líbivá na pohled, ale pak se nad tím člověk znovu zamyslí a vidí to divadlo před sebou. Je to vlastně spíš reality show → budu aranžovat člověka, co je mimo, do situací a nechám ho hrát, jak si zlíbí a až všichni pochopí, že ten člověk je nestoudný, tak jej zavezu do Osvětimi, kde ho nechám pozurážet svědkyni Holokaustu a ještě v posledních minutách filmu sám vystoupím před kameru a po dvou letech sledování se s ním před kamerou pohádám. Vlastně jsou to dva filmy v jednom - prapodivný dokument a nezvládnutá reality show, kdy konfrontace neonacisty s realitou končí zásahem štábu. Navíc dodávám, že film začíná být zhruba po třetině sledovacího času značně nudný (statická kamera a čekáme na stále stejné chování a hlášky aktérů). "Je mi vás trošku líto za TOTO, co máte doma." - "Co já s tím nadělám? On je hodnej kluk, ale má takový blbý názory."

Jestli to měla být parodie na Vietnamce, tak pěkně špatná. Trailer vypadá ještě celkem dobře, pár nemístných vtipů, ale má to spád - jenže realita filmu? Celé je to točeno na ruční kameru, která je po chvíli náročná na sledování, film se snaží působit cinematic - Cinemascope formát, malá hloubka ostrosti, barvy,... ale technická odfláknutost (nějaké plánování záběrů moc neprobíhalo) a hlavně příběhově dialogové dno jej odsouvá na spodní hranici sledovatelnosti. Nejdřív to na mě působilo jako studentský film, ale pak jsem si uvědomila, že to bych studenty ještě celkem urazila. V půlce vypnuto, ty dialogy jsou až tak rasisticky / hospodsky vyšponované, že jsou totálně nevtipné a trapné. Nedokázala jsem ani udržet linku příběhu, většina věcí se musí říct slovy, protože vizuál je zjevně nedokáže ukázat... typický Céčkový film.

Spíš než horor je to předvítelný napínák s několika nechutnými podříznutími, ale jak říkám dají se odhadnout a nekoukat se na ně + neviditelný zloduch za mě super, protože násilí není tolik vidět. Film jako celek působil hrozně uměle: VFX soubojů neviditelného s lidmi, přehnané nemotivovované svícení X přesto zašumělý tmavý obraz (nebyli pořádně nasvíceni ani herci ani scéna), prázdné stěny a prostředí v záběrech, dialogy stylu "on mě obtěžoval" - "to bude dobrý!", zvuk který absolutně nepasoval k obrazu (nevěřila jsem epičnost hudby doznívající akci) atd... Scénář je založen na stalkingu osoby neviditelným mužem a tím se oběť ostatním jeví jako blázen. Mrzí mě, že třeba nebyl lépe vybudován vztah mezi sestrami, abychom u nich cítili větší pouto. Vizuál se drží orange-tealu, tedy modrooranžové, kamera často krouží kolem postav. Rušivě na mě působila příliš malá hloubka ostrosti,, kdy postavy často nebyly plně ostré a protizáběry střídaly velkou a malé rozostření. Na to, že jsem byla do kina ukecána a o filmu nevěděla prakticky nic, to bylo celkem koukatelné a určitě fajn kino s přáteli: pár lekaček (osobně jsem se nebála ani jednou) a jinak spíš oddychovka, při které můžete rozebírat technikálie a dialogy. Film samotný však nic moc.

I am speechless... It made me cry - it was that intense feeling... Zrcadlo společnosti v nejvyšší možné míře, kor teď s aktuální panikou kolem korona viru. Seriál předpovídá budoucnost a dle mého názoru není daleko od budoucí pravdy. Ono se toho totiž už spoustu reálně děje. Perfektně emocionálně silný soundtrack, práce s barvami, průlet časem a rozličné postavy, které spolu dokonale fungují. Seriál vtáhl a nepustil spolu s ideální stopáží 6 dílů. Myšlenky, které popisují proud událostí mě dostaly. Mezi hlavní momenty zmíním např.: Proslov babičky ke konci → "To, jak se svět vyvíjí a mění JE NAŠE CHYBA", Postava aktivistky, která umírá a i přesto či právě proto neustále bojuje za odkrytí pravdy a koná ve jménu spravdlnosti, ač je to mnohdy riskatní a ohrožuje to ji i její blízké, Křehké vztahy našeho století a problematika nesnášenlivosti k menšinám, Narážka političky Vivien na opakování minulosti a na to že rádi zapomínáme na to, co fungovalo (genocida), Narážka na leaking dat, které vláda shromažďuje, Řízené blackouts, Kontrola obyvatel skrze sítě, nařízení a sledování... Zkrátka ten seriál je přesně pravdivý až to bolí. A jsem moc ráda, že vznikl. Pár chybiček sice má a některé detaily jsem trochu nepobrala či jisté skutečnosti jsou nelogické, ale stejně si myslím, že to jako celek skvěle funguje v myšlence: "Years & Years", tedy ukázat velké dějiny na krátké časové ploše. Filmové počiny tohoto typu mají, za mě, potenciál rozvířit důležitá témata mezi diváky and "make them seriously thinking".

Nápad s kinem a lidmi, co vás ruší tak, že jejich zvuky subjektivně izolujete od zbytku je fajn. Scéna s pojídáním bonbonů skvělá. Ale zbytek podivné animace, takové Fimfarum, ale slabší.

Po řemeslné a umělecké stránce velmi podařené. Vadou na kráse jsou však nelogičnosti (když nemůže vývrtka k láhvi, může snad láhev k vývrtce ne?) a nejasný konec (proč vousy?). Jinak stylizace povedená a umná práce s ateliérem - líbí se mi využití realných triků na place, má to svou atmosféru, tajemno, i díky hudbě.

Příliš dlouhá stopáž. V obraze mě také hodně rušila umělá textura. Hezká výtvarnická práce, ovšem osobně moc nevím pro koho je tento typ filmu určený. Na jednu stranu působí příliš uměle a na druhou nedostatečně příběhově - film sám pro sebe.

Vizuálně zajímavé dílo. Harmonické barvy jsou cítit všude a např. obrovský exotický strom přes celý obývák nenápadně přidává pěkný první plán listů většině záběrů. Děj pojednává o ženě (Bohdalová), která je zamilovaná do muže (Menšík), který doslova sežere na co přijde, chová se neomaleně a vše omlouvá tím, že je muž a tak to prostě chodí. Bohdalová však není vůbec hloupá, naschvál inženýru podlézá ("To je opravdu zajímavé!" "Nevím, nevím... Pověz mi o tom ty!") a vychází mu ve většině věcí vstříct, otázkou je sice proč vlastně, ale činí tak. Jelikož je zdatná kuchařka, vaří mu obrovské hostiny den co den. Nakonec se ukáže, že ing. Čert je opravdu čert a žena se jej musí zbavit. Závěr jsem úplně nepochopila. Nicméně hl. myšlenkou filmu je rozdíl mezi mužem a ženou. Od žen se čeká poslušnost, muži si dělají co chtějí a ženy je podprahově ovládají, nikdy však na přímo. Je to vlastně taková přehnaná parodie odehrávající se většinu času v jednom stylizovaném bytě s 2 postavami. Film jako celek mile překvapil, hlavně hra s mizanscénou.