Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny

Recenzie (265)

plagát

Cyntoryn zvieratiek (2019) 

Jakožto nečtenář vítám každou filmovou verzi Kingových knih, no Pet Sematary je nejspíš první horor, kde si vůbec nejsem jistý hodnocením. Kolísá to mezi průměrem až sto procenty a asi bude dost záležet na v kusu diváka, a především na jeho očekáváních, která u mě, kvůli R ratingu, nebyla malá. Popravdě jsem myslel, že sleduju mainstreamové PG-13. Lekaček se pár našlo, ale byly zatraceně slabé, krve jsme se dočkali v omezeném množství a za zmínku tak stojí pouze jedna hodně pěkně namaskovaná postava. Casting se povedl u všech zúčastněných a byla vychytaná i racionalita v jejich jednání, což je vždycky velké plus. Samotné finále je překvapující a atmosféricky správně hororové. Nakonec je to u mě pouze lepší průměr, ačkoliv je to téměř bez chyb a je tu obsaženo všechno, co v tomto subžánru má být. Jenomže jakožto hororový fanatik už mám něco nakoukáno a tady nebyla žádná památná scéna, která by se, na delší čas, vryla zkušenému divákovi do paměti. Každopádně je to dobře sledovatelné, především pro již zmíněné mainstream publikum, kterému se to určitě zavděčí.

plagát

Čiernočierna tma (2000) 

Do této doby jsem znal jen spin-offy Riddicka, aniž bych věděl, že existuje tohle a teď lituji, že to tak nezůstane i nadále. Kvůli poměrně dobrému hodnocení jsem čekal nějaký trhák, no opravdu tvrdě jsem se spálil. Doslova jsem ty nesmyslné, téměř dvě hodiny, protrpěl. Herci mi byli většinou nesympatičtí, ale největší problém, který s tím mám, je vizuální stránka filmu. Ten pro mě byl především v první polovině, díky roztřesené kameře a otravně depresivnímu filtru, nesledovatelný. Menší zlepšení nastalo po zatmění planety, kdy na scénu přišly vesmírné potvůrky, které na viditelně nízký rozpočet vypadaly dobře. Scénář nepřišel s ničím převratným, ale alespoň to nebylo klišé a dostali jsme velký bodycount, leč většinou mimo kameru. Vin je jednoznačně nejsilnější stránka, ale přesto jsem toho názoru, že se nejvíc proslavil rolí v F&F , nikoliv Riddickem.

plagát

Ďábelský vtip (2015) 

Tak po shlédnutí se mi naskýtá otázka, proč je to tu sakra označeno jako komedie? Mně se tedy za celých 90 minut nepohnul koutek. Skvěle zvolená hudba z toho dělá dost psycho-horor. Z celého filmu sálá mexická špinavost, ale v dobrém slova smyslu, protože to tomu dodává tu správnou atmosféru. Hlavní postava má očividně nějakou psychickou poruchu, nebo je jen zvrácený, těžko říct, protože ten herec tak vypadá už od pohledu. Normální děj je zhruba do doby, kdy se mu povede dlouho plánovaný únos dívky. Potom jsem měl sakra co dělat abych se zorientoval, co se vlastně děje. Tenhle tip filmu není pro každého, ať už kvůli ději, nebo vizuálu, který né každý dokáže skousnout. Každopádně konec gradoval velmi pěkným gore, které potěší nejednu hororovou duši.

plagát

Day of the Dead: Bloodline (2018) 

Vypadá to, že rok 2018 oživuje pomalu uvadající subžánry, mezi které patří i zombie. Tenhle přírůstek ale nepřichází vůbec s ničím novým. Scénář jaký tu je, jsme měli možnost vidět v mnoha dalších podobných hororech a to samé platí o myšlence přemýšlejících zombie. Masky jsou velice povedené, gore také ujde, ale je ho strašně málo na to, kolik by ho tenhle žánr potřeboval. Postavy jsou sympatické, leč jejich chování hraničí s amatérismem. Finále je stereotypní klišé a mně tak nezbývá než hodnotit průměrem.

plagát

Death Note (2017) 

Nemám nejmenší tušení o Japonské předloze, protože celkově všechny filmy co pocházejí z Asie nemám rád a nekoukám na ně. Proto je pro mě ,,Zápisník Smrti" nejoriginálnější horor roku a nemá daleko od TOPky. Úvodní úmrtí jsou skvělou vzpomínkou na kultovní ,,Nezvratný Osud" a skvělým příkladem, že karma nezapomíná. Podoba Ryuka, v podání Willema Dafoea je vytvořena moc hezky a když se poprvé objevil, dokázal i vystrašit. Z Nata Wolffa jsem byl v první části v rozpacích, ale když si našel přítelkyni a začali společně využívat moc zápisníku, bylo skvělé je sledovat. Ovšem nejlépe zvládnutá postava je L v podání skvělého Keitha Stanfielda, doufám, že odteď bude dostávat více rolí. Nezklamalo mě ani gore a scéna s žebříkem je prozatím to nejlepší co jsme tento rok dostali, uvidíme jak si povede Jigsaw. ,,Zvrat" na konci, kdy Light vysvětluje poslední události, je jednoduše dechberoucí. To všechno je doprovázeno vynikající hudbou, která to vše podtrhuje. Mám jediné 2 výtky.. Občasné nelogické chování a špatně vysvětlený závěr, který nic neuzavírá (že by sequel?). Vzhledem k místnímu podhodnocení jdu místo 4* na plný počet a určitě na tenhle zážitek dlouho nezapomenu.

plagát

Delírium (2018) 

Jít na to do kina a vyhodit tak peníze, byl bych naštvaný, ale na jedno domácí shlédnutí je to akorát. Takovýhle mix subžánrů vždycky potěší, celou dobu jste v nejistotě a nevíte jestli se jedná o ,,Haunted House, Paranoiu nebo snad Slasher.'' Hlavní postavu ztvárnil mnoha filmy ostřílený Topher Grace a je to jedna z jeho sympatičtějších rolí. Děj se odehrává v honosném sídle, ve kterém by se měsíční domácí vězení líbilo snad každému. Nechybí několik povedených lekaček v podobě skvěle nalíčené ,,masky.'' Tvůrci si s námi pěkně hrají, když pozvou na scénu další postavu, jakou je Tomův bratr. Tím zamíchají pořádně kartami, a my až do samotného finále nevíme, co je skutečné a co jen výplod fantazie. Ovšem tam si říkám, jestli to nebylo spíše na škodu. Od té chvíle spolu tyto dvě postavy vedly nudné dialogy a na hororovou stránku se na pěkně dlouhou dobu zapomnělo. Závěrečné minuty v podzemí mi tam moc neseděly a spíše vyvolaly nové otázky, na které jsem odpovědi nedostal. Pár nelogických míst by se tady také našlo, ale ve výsledku je to lehce nadprůměrný kousek, na který se moc dobře kouká.

plagát

Detská hra (2019) 

Jsou to téměř přesně dva roky, co světlo světa spatřil Chuckyho kult, což byl již sedmý film série, který si stále držel kvalitu i potřebnou originalitu. Jinak tomu není ani v tomto případě nesoucího stejný název, jako úplně první díl, o téhle posedlé panence. ,,Otce" Chuckyho, tedy scénáristu Manciniho, již pod tímto filmem podepsaného nehledejte, protože se nejedná o sequel, ani reboot. Noví tvůrci se ubrali vlastním směrem, takže bylo rozumné přijít s něčím novým. Rozhodli se pro panenku na mechanickém principu, což jí sice ubralo na realičnosti, díky které byla tak děsivá, ale vzhled jí vynahrazují jiné vlastnosti. Tím největším highlightem pro mě byly, po celou dobu, výborné postavy s obrovským charisma. Dále to má chytlavý, svižný příběh a fungující humor, který se nemusel, vzhledem k erkovému ratingu, nijak omezovat. Zabíjení není tolik, ale je vynahrazeno drsným gore, které nám kameraman servíruje přímo pod nos. Napětí to sice nepobralo, protože je to hodně odlehčené o již zmíněný humor, ale dle mého je to lepší volba, než sem cpát hororovou atmosféru. Vzhledem k nulovým očekáváním, jsem tedy příjemně překvapen a mít to ještě větší bodycount, tak bych neměl problém udělit plné hodnocení.

plagát

Díra (2019) 

Nejdepresivnější a nejšpinavější film jaký tenhle rok uvidíte je tu a není to zásluha nikoho jiného, než Španělska. V našich končinách vděčíme Netflixu, že má čich na samé skvělé filmy, pro které se nebojí sáhnout i mimo USA. El Hoyo je film o jedné hlavní postavě, jejíž představitel je od pohledu sympaťák, kterému budete v hloubi duše přát ,,happy end" a dvou vedlejších, které nám přibližují fungování plošiny. Bezpochyby je to nejděsivější vězení, jaké kdy bylo přeneseno na filmová plátna, což jste mohli poznat už z traileru a sledování těchto prostor je silně nepříjemné, čili o napětí, či atmosféru není nouze. Pokud bych to měl k něčemu přirovnávat, tak jednoznačně ke Cube, ovšem tohle je podstatně explicitnější a mnohonásobně brutálnější, přičemž gore dává zavzpomínat na ,,New French Extremity" horory, které jsou, bohužel minulostí. Vůbec by nevadilo, kdyby se o nějakých dvacet minut protáhla stopáž a zodpověděli se otázky, které si v průběhu sledování budete klást. Ovšem onen nevysvětlený - otevřený konec je jediná kaňka, na jinak, dokonalém psychologickém hororu a jelikož nevěřím tomu, že letos bude k dostání něco kvalitnějšího, co se explicitní brutality týče, tak přejdu mírné zklamání ze závěrečného vyústění a dávám, alespoň pro zatím, plný počet.

plagát

Dismal (2009) 

Studentská expedice s typickým složením - naivní průvodce.. páreček, který si sem jel urovnat vztah.. páreček, který si přijel dosyta užít sexuálních radovánek v přírodě a studentka, která se opravdu chtěla něco naučit. Z tohoto složení plyne i zaběhlý systém body countu, kdy je předem jasné, v jakém pořadí kdo zemře. První polovina je v podstatě nekoukatelná a nedivím se nikomu, kdo to vypl. Kdo vydrží, dočká se směšného digitálního gore, aby se mu tvůrci chvíli na to vysmáli znovu, a to nesmyslně idiotským chováním postav. O poznání lepší gore je k vidění lehce před koncem, kdy už se to začalo tvářit jako horor. Masky celkově zlé nebyly (zaplať pánbůh za ně), ale ani náznak atmosféry nebo napětí jsem nenašel. Po takovémhle zklamání mě ničím neuchvátil ani zvrat, který se dal lehce očekávat. Plusem je dnes už legendární Bill Oberst Jr., který byl nejsilnějším článkem v tomhle výsměchu na můj milovaný Hixploitation.

plagát

Dnes v noci v lese nikdo nespí (2020) 

Příjemné překvapení, jak je ostatně od Netflixu zvykem a zároveň po strašně dlouhé době kvalitní hixploitation. Nenechte se odradit tím, že se jedná o polskou produkci, herci sice nejsou žádní krasavci, sympatie si k nim, však, najdete a herecké výkony předvedli přesvědčivé, nicméně to chtělo více racionálního jednání. Mimo jednu méně povedenou scénu jsou praktické efekty na vysoké úrovni, což je pro film s omezeným rozpočtem nezvyklé. Vraždy jsou pěkně krvavé, ale na můj vkus je tu málo postav, které navíc umírají v předvídatelném pořadí, takže jsem lehce zklamán z nedostatečné snahy tvůrců, o překvapení diváka. Originalita se nedá upřít původu mutantů, což jsou respekt nahánějící bestie, na kterých se maskéři vyřádili. Důležité pasáže jsou vhodně zvýrazněny vážnou hudbou, vizuálně to je také v pořádku a mně moc nechybělo, abych hodnotil plným počtem. Navíc zůstala otevřena vrátka pro případný sequel, za který budu rád. Závěrem řeknu jediné, máte-li orgasmus z hororů jako je Wrong Turn, Hills Have Eyes a podobně, tak je tahle polská žánrovka přesně pro vás.