Carrie_3

Jana Eyrová je jedno z klasických děl romantismu 19. století, patrně neexistuje nikdo, kdo by jej nečetl nebo o něm alespoň někdy neslyšel na hodinách českého jazyka. S adaptací knižní předlohy jsme měli možnost setkat již v několika provedeních a ani tento snímek není pravděpodobně poslední. Režisér Cary Fukunaga se rozhodl nabídnout film divákovi retrospektivně, což mu dle mého názoru jedině prospělo. Skvěle se mu podařilo vykreslit tamní prostředí, dobu, zvyky a atmosféru, skutečně jsme se ocitli na anglickém venkově o dvě století zpátky. Film není jen sladkobolná romance, která by diváky mohla předem odradit, máme možnost se zde setkat i s několika temnými okamžiky, které u snímku z doby romantismu jistě neočekáváme. Co se týče herců - výběr M. Fassbendera do role Edwarda Rochestera byl velmi dobrý tah, svým charismatem dokázal skvěle utáhnout film. Mia Wasikowska je pro mě velké překvapení, za poslední rok jsem ji měla možnost vidět již ve třetím filmu a dle mého názoru z ní roste paní herečka. Svými rolemi mě jen překvapuje. Jako filmová adaptace je Jana Eyrová opravdu povedená, komu se nechce číst knižní předloha, tento film může být výbornou náhradou.

Nevím, zda bych tento snímek hodnotila tak vysoko nebýt excelentního výkonu Seana Penna, jemuž dobře sekundovali i Michelle Pfeiffer a Dakota Fanning. V zásadě se jedná o tradiční příběh "Forresta Gumpa", jež si přes svůj nesnadný osud snaží vydobýt svoje místo na výsluní. V tomto případě se jedná o získání své dcery do vlastní péče. Osobně mám s těmito snímky problém, protože mám velice často pocit, že se snaží hrát pouze na city a stejně nakonec skončí happyendem. V tomto případě mám pocit, že byl film snímán s velkým citem a těmto stereotypům se snažil vyhnout.

Každé náboženství, které se bere fanaticky je pro mě špatné. Jako ateistka jsem měla možnost snímek sledovat s velkým odstupem, ale to, co jsem viděla, mně téměř vyrazilo dech. Každý Američan, který tvrdí, že muslimové jsou zlo a velká hrozba, by si měl pustit tento dokument. Z mého pohledu se na americkém kontinentně tvoří další fanatická komunita a jimi jsou, pro někoho možná překvapivě, křesťané. Rodiče své potomky každoročně posílají na tvz. "Bible camp" s cílem vychovat z nich lidi, kteří změní Ameriku. Praktiky tábora jsou ovšem otřesné, vychovatelé děti děsí takovým způsobem, že je následně rozbrečí, načež tato výchova pokračuje vzýváním Boha. Tato sekta, nevím lépe, jak bych uskupení nazvala, by měla být z mého pohledu zakázána a všichni lidé zavření, protože se jedná o čisté vymývání mozků. Ty děti už nikdy nebudou normální, hrozné zážitky je musí poznamenat do konce života, jenže si to neuvědomují. Slepě věří všemu, co je jim předkládáno a smutné je, že podobná výchova následně pokračuje i v jejich domovech. Raději ani nepřemýšlet, kam toto všechno může dospět... Dokument byl pro mě opravdu silným zážitkem, škoda, že negativním, ale i ty je čas od času dobré zažít.

V úvodu jsem chtěla napsat, že se jedná o obyčejný dokument popisující život a především práci neobyčejného muže. Ovšem spletla jsem se, rozhodně se nejedná o obyčejný dokument, spíše o výjimečný počin, který ve své podstatě působí až dojemně skromně, i když může být rozhodně na co pyšný. I přesto, že nepatřím mezi velké milovníky sushi, naprosto mě uchvátil způsob jejich přípravy, pomalé pohyby, naprostá propracovanost a troufám si říci i téměř dokonalost, která je s jejich přípravou spojena. Lituji jen jedné věci a to, že jsem tento snímek neviděla tak o půl roku dříve. Jsem si naprosto jista, že by mi zvědavost nedovolila, abych si malou restauraci nacházející v tokijském metro a ověnčenou Michelinskými hvězdami alespoň zvenčí neprohlédla, když jsem v létě Tokio navštívila...

Toto, že je nejlepší erotický film podle hodnocení uživatelů ČSFD?? Pro mě trochu nepochopitelné. Ráda projíždím žebříčky kvalitních filmů, ale tento snímek bych nazvala jako svůj velký přehmat. Pětatřicet let starý film má určitě něco do sebe, to uznávám. Opravdu jsem se nad některými dialogy bavila nebo lépe řečeno, žasla, že toto může někdo vymyslet. Němci mají asi opravdu zvláštní vkus... A co se týče děje, to snad ani netřeba komentovat, scénáristé se skutečně museli vyřádit, jinak to nevidím. Aby hlavní hrdinka stačila mít poměr mimo jiné s vlastním bratrem a otčímem, to chce opravdu velkou představivost. Film je dobrý tak akorát na pobavení, ale toť asi vše.

Film založený jenom na vtipech a to především na těch, který jsou tisíckrát omýlané a mnohdy hraničí až s hranicí nevkusu, nemůže nikdy fungovat (teda může, ale pak to také podle toho vypadá). Pro mě představují všechny tyto 3 Troškovy díla, jedny z nejhorších filmů naší kinematografie, samosřejmě do této kategorie patří filmy podobné jako: Panic je na nic a jiné. Filmu jde k dobru maximálně přičíst herecké obsazení, protože se zde můžeme setkat s velkou řádkou u nás velmi známých herců.

Přiznávám, nikdy jsem neměla tušení, že freeride biking se provozuje na až takto nebezpečných místech. Hlavní protagonisté tohoto dokumentu jsou z mého pohledu blázni, kteří neskutečně riskují své životy. Na druhou stranu musím přiznat, že chápu, co je na tomto sportu tak přitahuje: je to kombinace adrenalinu, svobody a nezapomenutelných zážitků. Stávalo se mi, že jsem jim při sledování snímku záviděla lokace, které měli tu možnost navštívit. Málokdo z nás bude mít kdy takovou příležitost se na zmíněná místa podívat. Dokument by pravděpodobně nevznikl bez výrazné podpory společnosti Red Bull, které udělal skvělou reklamu. Troufám si říci, že nebýt této firmy, nikdy by nevznikly takto kvalitní a krásné záběry krajin a jízd kamsi do neznáma... Osobně jsem spíše odpůrce "product placementu" ve filmech/ dokumentech, ale v tomto případě tento nedostatek musím prominout. Jsem velmi ráda, že se mi snímek připletl do cesty a já měla tu možnost opět si o trochu rozšířit své obzory...

Příjemný romantický korejský snímek, který českého diváka - mnohdy přehlceného americkými slaďáky - může jedině překvapit. Pro mě je asijská kinematografie v poslední době mistrem v tvorbě romantických snímků, které mají nápad a jdou na věc jiným způsobem. Proto, pokud zrovna máte náladu pustit si tento žánr, možná právě tento snímek může být lákadlem právě pro vás. Já u něj rozhodně prožila dvě příjemně strávené hodiny a to nepatřím mezi milovníky romantických filmů.

Mrazení v zádech, stékající kapky potu, naprosté znechucení či naopak fascinace nad činy, které se děly v době relativně minulé. I když je otázka, zda 300 let je tak dlouho či nikoliv. Fanatismus vede lidi k zoufalým činům, které jim většinou bohužel vycházejí. S jídlem roste chuť a snímek je toho pravým důkazem. Lidé zaslepeni některou vírou (v tomto případě křesťanstvím) jsou schopni naprosto bezhlavě důvěřovat těm, které adorují. Pokud lidé někoho takovýmto způsobem uznávají, nastává problém, bezmezně mu věří a dotyčný má úplně volnou ruku při svých činech, které ostatní paradoxně pak podporují. Kolik má toto chování obětí už ostatní neřeší nebo bohužel až zpětně. Kladivo na čarodějnice působí v některých okamžicích výjimečně, vzrůstající napětí a znechucení nad nespravedlností stoupá každým okamžikem a v závěru naprosto graduje. Kdo film neviděl, neměl by jej jistě vynechat, už v prvních vteřinách, kdy hraje hudba, jej připoutá k pohovce a až do konce nepustí.

Královská aféra je jedním z mála kvalitních historických snímků, které jsem za poslední roky měla tu možnost vidět. Obvykle jsou tyto filmy plné patosu a přikrášlování skutečností. V tomto případě tomu tak není (možná jen až na výjimečné případy). Zejména závěr snímku k tomu má při nejlepším tendence, což mírně kazí jeho dobře rozjetý začátek. Dánské dějiny mi nikdy nebyly nikterak známé, proto mě velmi překvapilo, jakými krkolomnými změnami země musela projít. Co se týče výběru herců, výběr snad nemohl být lepší. Ústřední trojice sehrála vynikající party. Snímek z mého pohledu stojí jednoznačně za doporučení. Film má spád, nenudí a doprovází ho příjemně zvolený hudební doprovod.