Thalin

Taková milá fajn romantická komedie o tom, že vám někdo může zblbnout hlavu v jakémkoliv věku. Jack i Diane tu byli skvělí. Hlavně scéna, kde Diane v záchvatech pláče dopisuje hru mě vždycky pobaví. První půlka filmu je sice taková svižnější, ale pořád jde o fajn počin.

Mindhunter je skvělá sonda do duší psychopatů a sériových vrahů a je vážně ostuda, že se seriál nedočkal víc řad. Zpracování je poutavé, nemohla jsem se odtrhnout. A i výběr herců je skvělý. Prakticky všichni vyslýchaní jsou opravdu podobní svým předobrazům a skvěle zvládli zahrát ty potřebné charaktery. Celý ten retro vzhled tomu dodává i skvělý vizuál. Zpracováno je to přesně tak, ab to nebylo znepokojivé, s ohledem na téma, ale ani nijak zlehčující. Zkrátka přesně ten balanc, který takové téma potřebuje.

Má to rozhodně zajímavý námět. Nápad na takovou post apo myšlenku viru a mutaci dětí mě rozhodně nalákal. Ale zpracování mě ne vždy bavilo. Hlavně pak druhá série, která se mi dost táhla a moc neobjasňovala. Co mi taky moc ne vždy sedlo byly právě ty mutace dětí. Zkrátka to občas vypadalo až moc pohádkově a některé děti byly vlastně jsem zmenšeniny zvířat, jako třeba sloník, ale jiné byly od normálních dětí rozpoznatelné třeba jen oušky. Co způsobovalo, že některé děti byly poznamenané jen lehce? Celkově to na mě působilo vcelku nevyváženě. Některé situace působily vážně a dramaticky a jiné naopak až moc pohádkově. Proto taky přemýšlím, pro koho je to určené? A taky se to místy zbytečně táhlo a působilo to jen jako vata. Ne vždy je potřeba něco tak roztahat na tolik dílů. Ale jako taková fajn odpočinková záležitost, proč ne.

Je tam znát ta inspirace Olihní, akorát bez masivního vraždění. Ale to neznamená, že je to automaticky dobře. První dva díly mě opravdu bavily a navnadily mě. Námět a celkové pojetí vypadalo zajímavě a vypadalo to, že mezi postavami to začne brzo dost vřít a začnou se tak srát, že brzo dojde na krev nebo pořádný drama.  Ale s každým dalším dílem to upadalo do nudného průměru. Postavy jen vymýšlí, jak jeden druhému zatápět, aby si prodloužili čas, jen počítají a hádají se mezi sebou a je to vlastně nuda. Chybí tomu nějaká akce (to neustálý třískání mezi sebou nepočítám), humor to nemá žádný, polovina postav jsou ploché a nudné charaktery a chybí tam odpovědi na spoustu docela podstatných otázek. Nemám ráda, když něčemu chybí logika nebo nevím, proč se něco děje a tady je právě dost takových okolností. Hlavně o původu a smyslu samotné hry a kdo ji vede a sleduje, jak fungují výtahy a objednávky atd. Možná to měla být jen nějaká sociální agitka, možná jen čirý bizár, s ohledem na úkoly, co si pak na sebe vymýšleli. A taky na některé brutálnější scény. Místy mi to přišlo až parodické, ale špatně parodické. Hlavně poslední tři díly, které byly prostě wtf? od půlky jsem se nudila a dokoukala to jen proto, že těch dílů není tolik a tak trošku jsem doufala v něco víc. Nestalo se.

Na jednu stranu je to hrozně smutný film. Ale celá ta psychologie postavy a sexualita s tím spjatá, je tu vyobrazena skvěle. Člověk vlastně neví, jestli Eriku zatracovat nebo ji litovat. Hlavě pokud šlo o její vztah k matce, což by si možná zasloužila rozebrat víc, protože to mělo o něco větší potenciál než touhy Eriky. Film balancuje na jisté hranici a daří se mu to skvěle. Stejně tak herecký výkon hlavní představitelky, na kterém to celé stojí, je opravdu povedený.

Surovost a otevřenost filmu už nezachrání, že ve výsledku působí prázdně. Po shlédnutí filmu jsem si jen kladla otázku, proč jsem se na to sakra dívala? Kdejaké porno na netu má lepší herecké výkony a průpravu a mohla jsem si ušetřit tu omáčku kolem. Vidím v tom jen snahu provokovat a dát lidem něco, co už viděli stokrát, akorát se známějšími herci a ne na internetu, ale na plátně. Stačí pak přidat troškou nějakého rádoby děje okolo se snahou dělat ze sexu cosi uměleckého a pak si rochnit, jak je to kontroverzní a tu hloubku v tom vidí jen někteří. Tak ať, já to tam nevidím a je mi to vlastně jedno a druhý díl mě rozhodně nezajímá.

Bathory je zvláštně, místy snad až artově natočený film. Nebo to tak možná jen má působit, ale moc se nepovedlo. Některé scény jsou vyloženě divné a divák si jen říká, proč tam sakra vůbec jsou. Taky je tam pár absolutních nesmyslů pro tu dobu. Co tam předvádí mnichové za techniky, je vyloženě výsměch. A je to taky trošku zbytečně dlouhé a zmateně natočené. Ale když přimhouřím oko a vezmu v potaz, co všechno se za ty roky o krvavé baronce napsalo a navymýšlelo, tak to pracuje s pár dobrými myšlenkami. Jen ty herecké výkony by aspoň mohly být trošku přesvědčivější.

Na to, jaký příběh to má vyprávět, mi to přijde takové dost přibarvené a zbytečně zromantizované. Ano,  šlo o vztah a zakázanou lásku, v jistém slova smyslu, ale film to podal tak hrozně ledabyle a kýčovitě, že mi úplně unikala vážnost té situace a války kolem. Chybí tomu nějaká vážnost a drama, která její život a hlavně kariéru provázely. Pokud někdo chtěl love story, měl si asi vybrat jiný námět než zrovna tyhle dva. Osud Baarové mě vždy zajímal, ráda o tom  čtu a rozhodně mi tohle zpracování nesedlo. Pauhofová se sice snažila a je to hezká ženská, ale vůbec jsem z ní necítila to, co z Baarové v jejích starých filmech. Chybí jí takový ten femme fatale styl a jiskra a to se prostě zahrát nedá.

I když je to přesně ten typ filmu, co diváka svou neuvěřitelnou debilitou a primitivními triky baví, tak tomu nedokážu připsat žádné kvality. Nikdy jsem ho totiž nebyla schopná odkoukat celý najednou, jak strašný po všech stránkách je. Na to je to až moc debilní. I když je to už taková asylum kultovka, tak nejsem až taková milovnice špatných filmů, abych na tom dokázala něco ocenit hvězdami.

Zrovna v tomhle díle musím dát za pravdu Sheldonovi. Amy se chovala jako kráva a omluvu si nezasloužila, začala si.  Ale aspoń to vedlo v opilému Sheldonovi a ten mě vždy pobaví.