Lachtaan

Seroš, co proslavil Ramiho Maleka a dá se dneska už považovat za kult, mi dělal zpočátku velké problémy, nemohl jsem té zapeklité odysee jednoho duševně rozpolceného hackera vůbec sednout na lep a dokoukával jsem v etapách na poli asi půl roku. Pak jsem se ale kousnul, zkusil zapojit veškeré mozkové buňky a dojet celou jízdu k jejímu zdárnému konci. A že ten se rozhodně dá řadit mezi jedny z nejpoutavějších, co kdy televize nabídla.

Zámek a klíč je přesným prototypem rodinných rychlokvašek z dílny služby, která se hned po Disneym této tématice věnuje nejvíc, příliš jí to ale nevychází. Tohle jsme předloni zkusili, aby se seriál rychle přetavil v ten případ, který dokoukáváte jen z čiré setrvačnosti. Každou sérií totiž kvalita klesla prudce dolů.

Narcos je seriálem, který si právoprávem zaslouží svůj zdejší post, z moře výplodů z drogového prostředí se tahá o topku s Perníkovým tátou, s nímž nelze ale příliš srovnávat. Tenhle skvost mi bavil po celé své délce, včetně závěrečné sezóny, kterou spoustu lidí odsuzuje kvůli absenci pána, o němž původně Narcos vznikli. Snad bude brzy čas dohnat údajně jen o ždíbek slabší sequel z Mexika.

Craig si po rozloučení s agentem s povolením zabíjet buduje další nezapomenutelnou roli a my tu díky tomu máme po 3 letech zdařilé pokračování kdysi vyloženě výborné detektivky. To sehnalo mnoho zvučných jmen Hollywoodu (i pro nečekaná camea), udělalo si srandu i z těch, co tu vidět nejsou (chudák Hawkeye) a na poli neutichajících 2 hodin rozehrálo velmi funkční whodunnit. Zdejší rozmáchlost mě místy bavila, místy bych možná trochu přibrzdil, nechci ale srovnávat s jedničkou, od níž bylo přeci třeba se nějak odlišit. Na trojku se budu těšit ve velkém. [viděno na Netflixu 25.12.2022]

Tradice dohánění pohádkových klasik pokračuje i letos a po dlouhé době narazila na klenot, který opomíjela velkým neprávem. Pyšná princezna nenabízí jen opravdu hezkou hlavní představitelku, ale i milou romantickou zápletku, akurátní humor a ten pravý pohádkový příběh, kterému ani po 70 letech od jeho vzniku nemáte co vytknout. Takhle vypadá pravý český kult! [viděno v Českém kině 24.12.2022]

Absurdní sonda do trefného kontrastu mezi absolutním přepychem a totálním zmatkem, aneb jak je důležité nemít jen prachy, ale taky houževnatost. Östlund tne opět do žhavého, mě osobně si získává o mnohem víc než Vyšší mocí a já už teď vyhlížím jeho další projekt. Takhle silná reflexe společnosti je totiž ve filmech mnohem víc potřeba. Budiž země lehká Charlbi Dean, tahle role jí mohla nabídnout světu. [viděno v KVIFF.TV 21.12.2022]

Nechci nijak zbytečně hanit snahu mých oblíbených seveřanů přijít s vlastní verzí slavné pohádky, přeci jen ani ta naše není českým výmyslem, ač ji tak spousta zabedněných patriotů vnímá. Ale už jen proto, že tu tenhle příběh zazněl tisíckrát a kromě obsazení krásné Astrid S do hlavní role loňské Tři přání pro Popelku nedokážou nic nového nabídnout, nemůžu hodnotit jinak. Koneckonců nemám příliš rád ani naše téměř půl století staré pojetí, kde jsem zůstal shovívavý kvůli hudební stránce. Zde trestuhodně schází.

Vysněný projekt mistra osobitého řemesla konečně ožívá v čarokrásném svěžím pojetí jednoho z nejklasičtějších pohádkových příběhů a já jásám, jak geniálně del Torro látku pojal a jak procíteně nám ji dokázal naservírovat. Takhle se dělá animák pro celou rodinu. Dětsky hravý, pro ostřílenějšího diváka v jistých momentech i slušně temný. A tam, kde je to patřičné, hluboce dojímavý. Bude těžké sestavovat letošní top trojku, protože jsem už příliš nepočítal se situací, kdy těsně před koncem přiletí tak precizní dílko. [viděno na Netflixu 19.12.2022]

Jsem rád, že podžánr “whodunit”, jehož specifické označení se zde přímo několikrát zmíní, se v posledních letech točí poměrně ve velkém a že se tak jedná o škatulku komedií, ke kterým zabloudím i já. Že se chystá See How They Run jsem si všiml už někdy z jara, zaujal mě hlavně cast Saoirse Ronan, která je s blond vlasy prostě kouzelná a na jejích bedrech je tažený celý tento kousek. Bohužel jeho snaha o satiru na typické rysy všemožných detektivek se spíš utopí v sebeparodii a těžko si na Vraždu v Londýně ještě někdy vzpomenete. [viděno na Disney+ 17.12.2022]

Nejočekávanější filmový zářez letošního roku v očích mas, nikoli u mě samotného, konečně doplul na plátna našich kin a z vizuálního hlediska Cameron doručil slibovanou pastvu, snoubenou jedním z nejpodmanivějších soundtracků novodobého filmu. Ostatně hudba a vzhled jsou aspekty, jež mě na návrat na Pandoru lákaly především, u samotné synopse jsem už dopředu tušil, že se nebudeme moct posunout příliš jinam a v tom tkví ten největší problém. Zapřísáhlé příznivce Avatara pokračování ohromí, stejně tak jako spousty mladých fanoušků velkolepých sci-fi filmů, co sem nepřišli hledat nic jiného. Moje preference se už za ta léta pohybují někde jinde, ale ten soundtrack si jdu pustit ještě alespoň 167x. [viděno v Cinestar Plzeň 15.12.2022]