KNTRFKT

Všichni smíšci světa, spojte se. To bylo zas jednou k popukání bránice. Až jsem z toho dostal chuť sám sebe narvat do svěrací kazajky a rytmicky se kývat ze strany na stranu s představou o tom, jak se ke mně přibližují stěny pokoje. Parodie jsem míval docela rád, ale na tohle už jsem asi....já ani nevim co. Bylo to plný naprosto nevtipnejch, mnohdy trapnejch scének, dialogy byly snad ftipnější v Nymfomance a možná i v Lidicích. U hlavní herečky jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli je to fakt černoška, nebo jak by řekl klasik "mlíková čokoláda z Chomutova, more". Co se tomu ale musí nechat, bylo tam víc sexuálních scén, než v pravejch Odstínech jen díky rasistický matce Blacka jsem se nezeblil už v první polovině, ale jak se sluší a patří na mladého ministranta-až při závěrečných titulcích.

Na celym tomhle seriálu je spousta kladů. A to především hudební složka, která je, dalo by se říct, ke každýmu dílu s humorem a citem skvěle zvolená a tak nějak danou situaci pokaždý umocňuje. V první sérii tvůrci vsadili na ostřílený herce jako je Thornton a Freeman, kteří to celou dobu výrazně táhli, ale už bylo dopředu jasný, že druhá série bude větší a propracovanější. Ta totiž předchází sérii první, což mě hrozně bavilo, ačkoliv přímých odkazů v ní moc není. Přesto ale už víte, jak se věci mají a na jednotlivé epizody můžete koukat s větším nadhledem. Druhá série taky přinesla asi stokrát víc mrtvol a průstřelů hlav, nicméně každá jedna hlava byla vždycky tak nějak rozstřelena s citem, až mě to mnohdy dojalo. Není totiž nad trochu mozku tekoucího po stěně v devět ráno u snídaně. Naopak první série více vsázela na osobitý humor Thorntona, ta druhá je zase víc retro a tak nějak wírd, ale sympaticky wírd. No a zakončení rozhodně nezklamalo, spíš naopak.

Na Starém bělidle probíhal zase jednou Perfektní den. Paní kněžna hodila tlusťocha do studny, aby v Ratibořicích otrávila vodu a nebozí starousedlíci museli chlemtat jenom starou dobrou Mattonku (samozřejmě jemně perlivou). Naštěstí se ale najdou tací blázni, co jsou ochotni pro tyto nebožáky udělat první poslední-třeba i najít lano, kterým by mrtvolu vytáhli. Složení téhle skupinky je tak nějak roztomile rozličné- perverzní psychouš, jeblá hysterka, zapřísáhlá frigida, španělskej Američan mluvící plynně portugalsky a schizofrenní překladatel+dítě (ano, to žádný přívlastek nevyfáslo). No a tahle banda se celých 105 minut pokouší někde sehnat lano, přičemž pokus odvázat z něj Sultána, natož Tyrla okamžitě zamítnou, tudíž se nedočkáme ani krve ( a to je prosím válka!). Bohužel k té válce moc nepřičuchneme, což je hrozná škoda. Namísto toho jsem musel sledovat, jak si poradí Benicio del Toro v milostném trojúhelníku, který řeší něco tak skandálního jako je výběr barvy ložnice. Celou dobu jsem byl jak na trní, jestli fakt svolí k tý lososový! Prostě drámo jako blázen.

Po tomhle filmu jsem měl hroznou chuť vyholit si na gebuli číro a jít vystrašit nějakou babku s mopsíkem do podchodu. Je to celkem dobře napsaná dialogovka, která je velmi dobře odehraná a dokonce nemá přepálenou stopáž, tudíž jsem u toho ani jednou nepomyslel na vraždu, ani jiný násilně motivovaný skutek a dokonce i ty hlasy, co mě furt nabádaj k nekalostem na chvíli zmlkly, tudíž jsem byl spokojenej. V podstatě jde o to, že se dva dost nesourodý kamarádi vydaj na výlet a ten retardovanější z nich je zaveze do pouště, ze který se možná taky nedostanou. Po tom, co na ex vytáhnou vodu z chladičů, sexuálně zneužijou výfuk a karburátor, napadne je, že by nemuseli chcípnout vlivem sluníčka a dehydratací, ale že by bylo fajn se zabít navzájem. No, co vám budu povídat, mela to byla pořádná, jako když svastikáři narazej na přizpůsobivý chalany v centru Žižkova.Cvílisi to na poli dialogovejch filmů Kličkuje jak Vitalyj, pak to nabere větší tempo a tak pořád dokola, ale závěr, ten stojí za to.

Je to přesně ten typ filmu, u jehož castingu seděly v porotě samí bukanýři, kteří zcela pokrytecky vybrali moderního Kena do hlavní role, ačkoliv by ten člověk nezahrál dobře ani agresivnímu člověku na nervy. A tak se stalo, že vzniknul film, kde jsou sice všichni krásní, leč jejich hodnota IQ nepřesahuje zavřenou sklenici s okurkama a bojují proti digi-zlu, které je tak nějak nesympaticky nesympatické, že jsem to celý po hodině vypnul. Ono čumět na metrosexuálního borce, kterej stejně jen pobíhá a shání, kde maj levnější gel na vlasy, neni uplně muj oční stín.

V podstatě mi do teď neni jasný, co jsem to vlastně viděl. Těšil jsem se na Kevina Dillona, kterej mě nezklamal a za kterýho dávám ty dvě hvězdy, ačkoliv mít trochu horší náladu, pošlu tam odpad! jak vymalovanej z učebnice. Doporučil bych to tak možná do nějakýho drogovýho doupěte, kde ještě neprodali poslední zbytek moderních vymožeností, jako je třeba televize, nebo například židle a zrovna si chtěj krátit čas mezi hledáním kámošovi nory se schovanou dávkou a hledáním žil pod očním víčkem.

Zajít si na véču k bejvalce se svojí černou přítelkyní (která má v kapse tutově kudlu, nebo minimálně herák) do domu, kde jste prožili život a taky dost traumatický zážitek a vlastně ve vás vzbuzuje beznaděj a šílenství, nemusí být až tak sQělý nápad, jak by se zprvu mohlo zdát. Ještě, když to v první zatáčce napálíte do kokota...ups, to byl ale rozkošný překlep, chtěl jsem napsat: "do kojota" a pak ho musíte umlátit klíčem, aby chudák netrpěl, z čehož si ta černá holka skoro najde práci pro bělochy. Nechci tu BOILEROVAT, a proto jen řeknu, že od první minuty jsem byl napjatej jak kšandy na pupku pivního přeborníka z Hoštic, přičemž všichni ti, co tu defekují ústy o tom, jak to nebylo mrazivý, by si měli strčit do rekta balíček zmrzlýho hrášku, aby jim ta husina naběhla aspoň dodatečně. Závěr byl sice trochu přitaženej za pačesy, ale napravilo ho takřka popiči finále, ze kterýho mi málem vytekla mícha. A tudíž naprotest modrejm číslům dávám pět, ačkoliv jsem zprvu dal 4.

Fear the walking dead opět představuje návod k tomu, jak být totální retard a nechat se co nejlépe kousnout a následně zaklepat papučema. Další věc, kterou vysloveně nemůžu vystát tady a i ve Walking dead, jsou série nepochopitelných úmrtí, totální kixy normálních lidí, síla zombíků, to, že stačí, aby Chodec vyvinul jen trochu větší tlak a člověka před sebou porazí a vždycky si spolu ulehnou pěkně fejs tu fejs. Naštěstí se tu tvůrci vyvarovali dementnímu zabíjení, kdy ve Walking postačí k proražení lebky třeba papírová vlaštovka. Tenhle seriál sice neobsahuje jedinou sympatickou postavu, naopak těch nesympatických je tam mnoho-vévodí totálně iracionálně se chovající matka s Indem, ale aspoň to není (zatím) úžasňáckej survival, kde už nikdo nemírá a umaštěnec Rickjen blbě nečumí.

Asi nejsmutnější fuckt, který na tomhle filmu vidím, je ten, že kdyby vystřihli posledních 20 minut (které jsou ale z pohledu výpravy naprosto stěžejní), bylo by to naprosto boží a možná bych si z toho i pustil do trenek. 80% filmu je totiž naprosto dokonalejch, tajemnej, Goodman hraje jak kdyby neměl dva metráky a ačkoliv víc funí, než mluví a člověku tak připomíná spíš krávu před otelením, je naprosto perfektní a já mu tu smrt přál pěkně od začátku. Celkově si s člověkem pěkně hrajou, nejdřív se přikláníte k jedné teorii, kterou vám ale během chvilky s bravurou vyvrátí a vy zas přemýšlíte, jak by to vlastně mohlo celé být. Je svět ve sračkách? Neni ve sračkách? Toť otázka. Jenže když už si myslíte, že tomu nasolíte pětikouli, dostane se na scénu/ POZOR BOILER/ jakási mimozemská entita, připomínající pásovce střihlého medojedem a trilkuje po farmě. Načež přiletí mimozemská loď jak kráva, k jejímuž zničení vám ale stačí obyčejná skotská a zápalky. Takže mi Abrams zase zkurvil večer a požitek z herecky solidní podívané, kterou prostě musel okořenit nějakou tou retardní mimozemskou vsuvku, která nemá hlavu ani patu. Jako logičtější bych pokládal závěr "byl to magor, všechno je fajn" nebo "byl to magor, ale na povrchu řáděj cigoši".

Predisposed se od začátku pere s tím, co vlastně je. V jednu chvíli komedii střídá drama a takhle se to neustále opakuje, až je z toho našinec celej tumpachovej. Jesseho mam rád a jen díky němu jsem to celý tak nějak zdolal (tim myslim i tu nejhysteričtější vyjetou matku pod Sluncem) a ten ledovec dokopal pěkně do špičky (haha-oxymoron). No nic, je fakt, že kdyby mi dneska jedna Angličanka v práci neřekla: "I just want to fuck you hard.", asi bych tomu ty tři hvězdy nedal, takhle jsem ale celej rozněžněnej z tý romantický nabídky, že nedokážu bejt přísnej. Jo a jestli chce někdo vědět, jak to s ní dopadlo, tak jsem ji galantně (se skromně pronesenym) "To bych se radši nechal vojet od psa." odmítnul.