jirikzaboj

Děj jde kupředu opravdu rychle. Občas až příliš a doufám, že se to mírně zpomalí. Každopádně po 3 dílech jsem v tom až po uši a užívám si každou scénu. Kéž by dnešní seriály měly tak poutavý aspekt. Každopádně se není čemu divit, když je to HBO originální produkce, která to dělá dlouho a opravdu skvěle.

Druhá epizoda nabízí hlubší náhled do samotného konfliktu Římu a Caesara. Události předcházející jeho vzestupu jsou velice napínavé na všech stranách a je to opravdu napínavé politické slovíčkaření mezi hlavními aktéry. Vedlejší linie se taky hezky prokreslují a začíná to tak brzy nabírat na obrátkách. War is coming.

Battle begins. Pilotní epizoda má skoro vše, co si od ni přát a vtáhne vás do děje poutavě a okamžitě. Politika, sex a krev. Tohle bude pořádná antická jízda a já se moc těším z toho, až si ji celou pořádně užiju.

Ač mi tato hudební stylizace tak blízká není, tak ten způsob vyprávění a vypiplaný scénář je opravdu BRAVO. Hranice mezi talentem, pílí a osudovým neúspěchem je často opravdu podmíněná a snímek nám dokonale vysvětluje to, jakým způsobem a kam až může posedlost genialitou a úspěchem zajít. Konkrétně vztah mentora s žákem může znít jako fajnové klišé. Ovšem ne pod záštitou režiséra Chazelle a už vůbec ne, když si do role učitele zvolí skvělého Simmonse, který oprávněně sklidil oscarovou odměnu. Hudebně podmanité, dějově překvapující momenty a vyeskalování v závěrečných minutách opravdu dechberoucí. A ty poslední pohledy mezi hlavními aktéry, no uděláte si názor sami.

Nemůžu se zbavit pocitu, že během tohoto filmu zvyká takzvaný kulturní paradox, kdy samotný účel byl podotknout, jak nadbytečně se pohlíží z mediálního hlediska na násilí a jeho oslavy. Ze sériových vrahů se stávají celebrity a na oběti se zapomíná. Možná bych snímek přijal lépe, kdyby si na takovou nota bene nehrál a pojal to ve stylu fun gore akce dvou psychopatů na roadtripu a ubíral výrazně na popkulturních odkazech. Pojetí vizuální stránky nepokládám za nápadité, ale poněkud okopírované a ne, nepřijde mi to dohromady s hromadným vražděním tak zábavné, protože už jen na oko to nevypadá moc kreativně a efekty se po celý film dost opakují. Střih je až moc nadbytečný a ubírá na zážitku chemie mezi hlavními postavami. Někdo může namítat, že jsem záměr Stonea nepochopil a má pravdu. Vůbec to nechápu, proč tak podivně zpracoval původní geniální scénář od Quentina. Nejlepší pasáž pokládám tu ve vězení, kdy je Mickey v interview a Robert Downey Jr. si krade film docela pro sebe. Kultovní film, který se těší rozporuplným názorům a já ho považuji při nejmenším jako průměrný.

Tak se to po mírných obavách povedlo a první díl mě upoutal k minisérii. Většinou má česká produkce s biografickými snímky problémy, protože až moc často skáčou v ději a nepřirozeně spěchají. Zde si tvůrci zvolili cestu minisérie a ve 3. dílech nám mají odvyprávět hádám počátky Ivety a až finální celek nám ukáže, jestli se jim to vlastně podařilo. Samotný pilot byl velice příjemně poutavý a to skrze perfektní obsazení hlavních aktérů a také rodinných příslušníků a dalších vedlejších postav. Do hlavní role Ivety byla vybraná Anička Fialová a to bez jakéhokoliv castingu l. Samotný režisér se nechal slyšet, že ji oslovili záměrně, protože je jedna z nejtalentovanějších hereček nové generace a já si dovolím hlasitě souhlasit! Spoustu lidí může a bude se dívat hlavně na podobu s Ivetou, ale ta byla jen jedna a přiblížit se k blondýně s nádherným úsměvem a přírodní plachostí s originální vizáží není jednoduché. Tahle volba byla jasná a mě samotného by napadla právě Anička. Překvapila mě především volba pro Sepešiho a to doteď pro mě neznámý herec Vojtěch Vodochodský, který se naopak podobou neskutečné Petrovi přiblížil a herecké dřevo to taky vůbec není a charisma z něj jen srší. Takže cast vybraný opravdu skvěle a to důležitější, tedy samotné zpracování a uchopení biografie Ivety Bartošové? Dobově dobře zmáknuté. Má to komunistické kulisy, pletené svetry, šílené účesy a dobovou naivitu. Gymnastické sály, kulturáky, klobásky a chleba s řízkem. Ze začátku jsem si musel zvyknout na jakýsi SUN filtr, pro který se tvůrci rozhodli. Ale tak nějak časem zmizel a objevuji ho jen v pasážích, kde probíhá vysoké nasvícení. Co musím ještě vyzdvihnout, tak je hudební podkres, který určuje naladěnost vyprávění a vykresluje melancholistickou stylizovanost do prostředí mladé Ivety. Příběh postupuje pomalu a ukazuje nám úplný pěvecký start Ivety, ač pro filmové účely mírně poupravené, což se dá pochopit. Ovšem rýpalové a autentičtí fanoušci si nejspíš budou na tyhle věci stěžovat. Je dobře, že na to jde režisér vyprávěním pomalu a nechá nás tak opravdu nahlédnout do té nemedializované dušičky, která chtěla jen zpívat pro vyplněné sály a dávat dueťáky s panem Gottem. Ovšem ten fakt, že zbývají 2 hodiny na dovyprávění originu je stěžejní a teď mám zase mírné obavy, aby to docvaklo přesně tak, jak má. Budu ale do další epizody pozitivně naladěn a věřím, že se to vydaří.

Skvělá práce dabingu, speciálně opět geniální Hamill. The Killing Joke je skvělý komiks a adaptace není vůbec jednoduchá na to, aby se mu vyrovnala. Občas jsou tam mírně protáhlé scény, ale ve výsledku na hodinku a čtvrt to šlape. Závěr je výborný a ukazuje takovou tu lidštější chemii mezi Batmanam a Jokerem.

Michael Keaton není jen celebrita. Je to pán herec, ví to o sobě a sebevědomí mu nechybí. Proto je taky dnes tam, kde je. To samé o sobě nemůže říct postava Riggana, kterou tak skvěle Keaton ztvárňuje, protože zaživa jakousi krizi středního věku společně s hereckým vyhořením a dělá všechno pro to, aby se zas dostal na TIMES. Ovšem značně ovlivněný minulostí, hlasy v hlavě a věčné podkopávání jeho osoby (z jeho pohledu) mu moc nedokazuje jeho ocenitelnost a tak se snaží udělat comeback na broadwayi. Divadlo je skvělé místo pro černou komedii a bylo tu opravdu spoustu úžasných momentů. Norton je bůh a když byl na scéně, tak si to kradl především pro sebe. Ostatní vedlejší postavy jsou ovšem taky vyšperkované a konkrétně Emma Stone a její dialog s Keatonem o jeho existenci je opravdu nezapomenutelným.  Leckoho to může ponaučit o tom, jak se věci v této, ale i v jiné branži mají. Nejlépe hodnotím epilog, z kterého si každý může vzít za své to, co považuje za správné. Za mě je to pohledný poukaz na to, co by kdyby.

“15x mě znásilnil a já o tom ani nevěděla.” Rozhodně silné a šokující téma případu, který je fakt nechutný. Poukaz na neřešitelnost 35 let starých případů a další omyl v justici, kdy vyhrává právo nad selský rozumem a vyvolává tak otázky, jestli je systém nastavený správným směrem. Ale to už je prostě Amerika, která žije precedensem a justice je jen jedna velká hra. Samotný dokument se točí bohužel v jednom kruhu a čekal bych o něco kratší délku. Ilustrační záběry byly často dost divné a upřednostnil bych především autentické záběry na reálné postavy all the time, než nahrané přehrávající situace.

Je třeba dodržovat morální zásady. Dialogy naplněné skvělým černým humorem a scénář postavený tak, aby vše ke konci dávalo naprostý (ne)smysl. Tím chci říct, že samotný scénář opravdu chválím a jde vidět podpis divadelního režiséra, proto je to tak náramně uzpůsobeno. Nejvíc oceňuji running joke’s , které vám vyprávění nachystá a pak záleží jen na vás, jestli si jich povšimnete a jak je uchopíte. Pro filmový debut opravdu moc dobrý, Bruggy mají nádherné lokace. Ale já opravdu nevím, co přesně mi na tom filmu vadí. Možná až moc absurdní příběh, který je uzpůsobený divným dialogům a občas jsou až moc tahané do extrému a vy si nakonec připadáte, že sledujete jen nějaké sketche.