Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (2 188)

plagát

Ima, ai ni jukimasu (2004) 

Roztomile krásný nádech za deště. Nic nepřebývá, nic nechybí. Film vás netlačí, nenutí vás slzet, protože nechává rozhodnutí na vás, jestli chcete plakat; rozhodně ho nemůžu považovat za film, kde je použito citové vydírání, tohle to prostě není. Jen se tu vypráví příběh, bez příkras. I když víte, jak to končí, i když víte spoustu věcí, nakonec přece jenom jste asi šťastní, možná žalostně šťastní, ale srdce to nikomu zlomit nemůže. Já... prostě už nevím, jak tento film ohodnotit. Líčení bych napsala zfleku, ale to není to pravé ořechové, takže asi musím použít tu ohranou větu - tenhle film vás pohladí.

plagát

Rozum a cit (1995) 

Knížka je občas lepší, ale umí ji vcelku krásně dokreslit. Ale od Austenové mým favoritem je a vždycky bude jen Pýcha a předsudek :-)

plagát

Porco Rosso (1992) 

Mám mnohem raději, když Miyazaki vypráví mnohem více nadpřirozeněji. Pořád jsem čekala na něco, na nějaký impulz, který by mne uchvátil, ale to se tentokrát nestalo. Zatím jsem u všech filmů od Miyazakiho našla něco, co by mne vzalo za srdíčko, bohužel zde se to nekoná. Není to vůbec špatný film, hodně se zde létá, je tu láska, je tu prokletí. Řekla bych, že tenhle je určen spíše staršímu publiku než dětem. Lepší 3* i za ten realistický konec.

plagát

Otošimono (2006) 

Koukám, že Oguri je muž mnoha žánrů a mnoha tváří. Byla to sranda, v některých částech jsem se smála nahlas, ale u konce, v "tunelu tunelu" jsem se podívala z okna a zjistila, že je fakt tma a někde uvitř mě, mě píchlo, jako by snad strach? Masaka! :-D Mé hodnocení se odvíjí od toho, že jsem se nenudila, ne od toho, jak moc jsem se bála a jak moc bylo klišé scén (ačkoliv hodnotit to podle jejich počtu, asi by došlo na 6* :-D). Představit si sama sebe v té situaci - ano, děsivé (jak je možný, že samotný pohled na výtah dokáže vyvolat pocit, že stát u něj, být v něm, asi bych se po... strachy?). Líbilo se mi :-) Dodalo spoustu inspirace na svoření vlastního hororu... X-D

plagát

D.Gray-man (2006) (seriál) 

Zhruba do 28. dílu mě to celkem bavilo, ale poté přišlo velmi rychlé omrzení a já to na velmi dlouhou dobu odložila. Ale pak zahlodal červíček a já si řekla, že bych to i mohla dokoukat.Stalo se. Bavit mě to ale opět začalo až u nějakého 50. dílu a bavilo mě to asi nějakých 15 dílů, pak to zase přešlo, přesto jsem to dokoukala. Ale proč mě to nebavilo? Anime, kde více jak polovina děje jsou boje, a právě ty boje mě naprosto nebaví, to musí být nějaká chyba, všechny mi přišly na stejné brdo, všude se křičelo pořád to samé. Jenomže mě moc nezajímaly ani ty jejich žvatlací scény. V polovině seriálu podstoupí Allen "trénink" a, bože, ten je tak otravně dlouhý! Takhle to vlastně vypadá, že mě nebavil celý seriál, tak proč jsem to dokoukala? To protože jsem si oblíbila Kandu, Laviho i Allena (který během seriálu má opravdu slintací scény, dámy, tak pozor na něj! Jen ho prosím nepárujte s nikým stejného pohlaví! ;-)) a poté mě bavilo sledovat i generála Crosse. U Allena jsem dokonce sledovala i některé souboje, totéž u Crosse a začátky u Kandy a Laviho, pak jsem trochu uspíšila posuvníkem děj. A další důvodem bylo objevení se Bakka Changa, jehož hlásek patřil mému nejoblíbenějšímu seijú Mikimu (toho můžu poslouchat pořád a je jedno, co dávají ^^). Myslím, že podívat se letem světem na pár dílů neuškodí. Horší 3*, což opravdu nezlepší fakt, že děj nekončí, jen se přestal hýbat, ale trochu to vyvažuje zase jiný fakt, že je to poprvé, kdy jsem postavu, kterou jsem na začátku opravdu nemusela (Lenali) a její ustavičné kňourání mi lezlo na nervy, jsem si ke konci trošililinku oblíbila (nebo mi už prostě jen tak moc nelezla na nervy), asi protože se rozhodla, že už nebude kňourat (což dělá hodně postav, ale málokteré se to opravdu podaří).

plagát

Himečen! Otogitic Idol Lil'Pri (2010) (seriál) 

Malé mahošódžo zamávají ručičkou s náramečkem a hned vyrostou a v ruce třímají mikrofon. Pak začnou zpívat a celý svět jim leží u nohou. Ještěže jsou! Štěstí, které svým vystoupení dávají lidem, z lidí vytryskne jako kulička smradu, teda světla, a zaběhne si dělat hvězdičku do země pohádek, kde je nouze o takové hvězdičky - což je vlastně i důvod, proč se ty tři malé, roztomilé a hudňoučké holčičky staly mahošódžo. Jediné, co zaujme, je to jejich představení, pokud máte chuť na trochu jpopíčku, barviček a tanečku. Seriál je určitě určen tak devíti- desetiletým a těm se to pravdědopně bude líbit, doufám jen, že z toho nezblnou. A poslední věcí, která se mi na tom líbila, byl hlas té červenovlasé malé, skvělé a jedinečné. Naše Little Princes (=lilpri) směle do boje za lidské štěstí a hvězdičky. Kam se na vás hrabe Arabela X-D Silná *

plagát

Ostrov (2000) 

Kontrast mezi přírodou a nasilím a sexem musí být zřejmý každému hned. Všichni zmiňují háčky, které se dostávají kam nemají (dívala jsem se na to se svýma spolužákama, takže hlášky typu: "Chtěl by ji šukat, ale má to háček" byly samozřejmostí, zřejmě i proto jsem nemohla ten film brát vážně, pochopila jsem většinu, konec si domyslela podle sebe). Tenhle film je tichý. Nic na vás nekřičí, nic vám nevnucuje, a tak je to i s postavami. Myslím, že nejlepší je se na to podívat ve více lidech a poté si o tom promluvit. Proč to skončilo tak, jak skončilo. Chtěl tím Kim Ki-duk něco říct, nebo prostě dostal nápad, "vyrobil" ho, aniž by tím chtěl něco říct. Možná jen tím chtěl něco ukázat. Určitě je to působivý film, o kterém se dá nakrásno debatovat. Jen ten konec může leckoho zklamat. Slabší 4*.

plagát

Arakawa Andā za Burijji - Season 1 (2010) (séria) 

Podivín, který žil mezi "normálními" lidmi, tj. in society, se "přiženil" do bandy jiných podivínů, asi dosti podivných, když samotnému podivínovi připadali podivní. Proto se nelze divit, když toto anime označím za podivné - a nemyslím to nijak špatně. První díl se mi opravdu líbil, ochutnala jsem něco nového a chutnalo to velmi zajímavě. Začíná to vtipně, ale potom mi příjde, že všechny vtipy jsou na stejné brdo. Ale plus to má u mě za grafiku a za střídající se openingy a děsně se mi líbil dabing Kappy, takovej zelenej drsňák :-)

plagát

Princess Princess (2006) (seriál) 

Naprosto ujeté. Příjde ještě nekomu zajímavé, že hlavní postavy měly barevné vlasy? Proč? X-D Asi je důležité říct, že je sice možné si to splést s šónen-ai, ale nic takového to není. Je to prostě o tom, jak se tři kluci (s modrými, růžovými a žlutohnědými vlasy) převlékají za dívky ve škole plné kluků a nědělají to, že by najednou objevili, že se cítí býti více dívkami, prostě z toho docela dobře profitují. Nejvíce vtipné mi na celém seriálu přišlo, když jsem si představila, jak se Edward z FMA převléká za holku,a to protože jednu z našich "princezen" dabuje ten samý seijú (btw. Romi Paku). Nápad zajímavý, občas nudné, některé scény se až moc často opakovaly, archetyp kam se podíváš. Nedoporučovala bych se na to koukat najednou. Dát si to třeba po 2-3 dílech/týden. Ale někoho to může chytnout a ten někdo pojede rychlostí blesku... :-)) Slabší 3*.