Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (96)

plagát

Avengers 2: Vek Ultrona (2015) 

Producenti avengerské dvojky mohou zběsile plácat po ramenou Roberta Downeyho a polévat jej šampaňským od hlavy k patě, protože ten film díkybohu utáhl. Zarputilá snaha tvůrců o pořádný nášup akce, efektů, napětí a snad i humoru působí dojmem ženské, která chce být tak strašně přitažlivá, že na sebe naplácá tunu mejkapu, šminek a jiného bordelu a ověsí se kilogramy klenotů. I počet aktérů z jedničky zřejmě přišel tvůrcům nízký, proto přidali pár nových klaďasů, záporáků a těch, kteří tuto linii přebíhají. Do toho se občas mihnou další známé ksichty z jedničky, tudíž ve finále je ve filmu postav jak v Márquezově románu Sto roků samoty. O akční scény není pochopitelně nouze, jen z té závěrečné by šel udělat samostatný film, jak byla nekonečná. A s tím závěrem přímo vybízejícím ke sledování hedlajnů, kdy půjde do kin trojka, mi taky radost neudělali. I tak jde řekněme o slušný průměr, který alepsoň pro mě zachraňuje kromě Iron Mana i občasný humor, psychedelické stavy Avengerů a některé vedlejší linie.

plagát

Predestination (2014) 

Jak ošukat sám sebe a přitom tak trochu ojebat i diváky. No něco tak rozporuplného jsem snad ještě neviděla. Logicky je to takový maras, že kategorie žumpa je na to málo hluboká. Na druhou stranu dost hluboko jsem se posadila z famózního hereckého výkonu Sarah Snook a nebylo jediné minuty, kdy by ochabla má pozornost. S hodnocením jsem tudíž v pasti. U filmů, v nichž se skáče v prostoru a čase, odmítám hledat smysl, nicméně tady mi rádoby krimi zápletka přišla jen jako kulisa sloužící k tomu, aby se autor mohl vyřádit a pustit uzdu své chorobné fantazii. Ve finále tak můžu směle konstatovat, že film byl o megahovně. Tak nechápu, proč se mi vlastně docela líbil... Možná proto, že jsem velký fanda Cimrmanů a Predestination je taková variace na divadelní představení Vichr z hor. Já nejsem tvůj otec, já jsem tvůj syn :-)

plagát

Chlapčenstvo (2014) 

Jak to ten Ethan dělá, že nestárne??? Chlapectví je filmovým unikátem nejen proto, že jde o časosběrný snímek. Osobně jsem fandou dokumentů tohoto žánru, film ale nabízí něco víc. Především je to schopnost tvůrce ustát tlak na zatraktivnění snímku za cenu ztráty zachování objektivní reality. Film se nezaprodal falešné líbivosti prostřednictvím zdramatizování běžných událostí a nevěrohodným vyústěním životních problémů. Jak by bylo jednoduché udělat z hlavní postavy hrdinu, který se postaví otčímovi-alkoholikovi. A přidat trochu akce a vtipu. Film si však sympaticky uchovává výpovědní hodnotu obyčejného života, čímž pochopitelně lehce ztrácí na atraktivnosti z hlediska očekávání průměrného diváka. Z nabídnutého životopisu dospívajícího kluka jsem měla silný pocit neukotvenosti v prostředí a vztazích, potěšily mě výkony Ethana a Patricie, jediným výrazným mínusem byla přepálená stopáž. Trochu více prostříhat a vyřadit některé nedotažené scény, bylo by to za čtyři hvězdy.

plagát

Filosofové (2013) 

Ano, kdybych se chtěla pitvat v logice filmu, udělala bych z něj fašírku. Ale nejsem patolog a chtě nechtě musím přiznat, že jsem se u snímku většinu času bavila. Vizuálně a hudebně na výbornou, závěr trochu na hlavu, nějaký hlubší rozměr chyběl, ale film obsahoval zajímavé myšlenky a pohledy na navozené situace. Kritikům castingu bych ráda připomněla, že nikdo se nechce dvě hodiny dívat na tlusté, zpocené, obrýlené a škaredé lidi. Ostatně proto v polovině amerických thrillerů honí darebáky sexy herečky s dokonalým makeupem, vystajlovaným účesem a na deseticentimetrových podpatcích ani jednou nezakopnou. Tak se trochu divím, že tady partička pohledných teenagerů tolika divákům trhá žíly. Nakonec kdyby ti studenti vypadali jako průměrní Američané, asi by v krytu nastal drobný problém s povinným plozením ve jménu přežití lidstva...

plagát

Apokalypsa: V znamení zverokruhu (2014) (TV film) odpad!

Ústředním artefaktem, kolem nějž se točí děj, je modrý blikající kámen. Ne, skutečně jsem se nepřeklikla a nechci komentovat Létajícího Čestmíra. Od něj by se ostatně autoři této taškařice mohli přiučit, jak se dělají speciální efekty a triky. Protože i komunistické seriály vykazují vyšší profesionalitu v této branži, než úsměvná snaha kanadských tvůrců vyrobit apokalyptické hrozby v podobě znamení. Celou dobu jsem váhala, jestli film není parodií na všechny zkázonosné snímky, protože tohle snad nikdo nemohl myslet vážně. Dialogy typu: Když jsem vydělal svou první miliardu... nebo Běžte a zachraňte svět... zřejmě do dějin kinematografie nevejdou a já tento film budu považovat za nákladnou reklamu na časopisy s horoskopy.

plagát

Kráska a zviera (2014) 

Nutno přiznat, že už jsem viděla zprasenější verze klasických pohádek (namátkou Šípkovou Růženku s Angelinou Jolie). Jen proboha, proč Vincent Cassel??? Dyť mu bude padesát a vedle té svěží třicítky s vyhlazeným ksichtíkem a pevným poprsím vypadá jako její fotr... Ubrat něco málo na stopáži by taky neuškodilo.

plagát

Nezabudnuteľné prázdniny (2013) 

Nepříliš veselý film s divnou atmosférou plný šablonovitých postav. Hlavní hrdina je uťápnutý pubescent s ramenama svěšenýma tak nízko, že představitele hlavní role musely bolet záda ještě pár měsíců po natáčení. Jeho matka zklamaná předchozím životem se snaží žít ten nový tak vehementně, že je jí ukradené, kde se její jediné dítě celé dny toulá a na to, že je príma klučina, přijde až poté, co předvede hustý trik na tobogánu. Nový fotřík je pedantský kokot, sousedka výstřední kráva a tak bych mohla pokračovat. Jedinou mírně sympatickou roli si střihnul Sam Rockwell, i když jeho zájem o mladé hochy by s trochou nadsázky zajímal nejednoho erudovaného psychologa. Nuda to sice nebyla, i tak snímek dokázal většinu času spíš lézt na nervy.

plagát

Majstrovský plán (2011) 

Když člověk duševně i fyzicky zdevastovaný po krutém pracovním týdnu usedne v pátek večer k televizi, v podstatě jen vyždímaně zírá na sled barevných obrázků. Pro tuto chvíli potřebuji film, u něhož se nemusím soustředit na děj ani dialogy a aspoň trochu se zasměju. Mistrovský plán tyto podmínky splnil. Příjemný casting s návratem Murphyho, nezapomenutelný Alda, to můžu. Bavila mě scénka v obchoďáku a s přemísťováním auta, na romantickou linku se netlačilo, takže u mě spokojenost. Nevím, co bych od obyčejné komedie měla čekat víc.

plagát

Lásky Don Jona (2013) 

Tak chlapů, kteří denně čumí na porno, je asi dost, ale který z nich je k tomu ještě chorobně pořádkumilovný natolik, že si stele do hladka, kupuje speciální hadry na podlahu a kromě vlastního údu neustále přelešťuje i zrcadla a talíře? Freud by si pošmákl. Není divu. Don Jon pochází z tak bizarní rodiny (kde kurva vzali ty ksichty a otřesné outfity???), že mohl skončit daleko hůř než jako závislák na pornu s lehkou kompulsivní poruchou. Po půl hodině jsem to chtěla vypnout a dát tomu odpad. Nakonec myslím, že námět jako takový nebyl špatný, ale to Levittovo zpracování mi připomnělo mé kuchařské začátky. Máte všechny potřebné suroviny a znáte i postup na přípravu svíčkové a on z toho vyleze nepoživatelný blemt. Stejně dopadl i Don Jon.

plagát

Fantastická štvorka (2005) 

Takový Čtyřlístek s Bobíkem, Myšpulínem, Pinďou a Fifinkou po americku. Jakkoliv tento druh kinematografie nesnáším, tahle komiksovka pro děti a umírněné pubescenty se docela povedla, také díky občasnému humoru a minimu plytkého proamerického filozofování, kterým překypují jiné snímky podobného ražení.