Vlče

Ji-un Kimův nový film se zabývá pro korejskou současnou kinematografii poměrně častým tématem pomsty, ale narozdíl třeba od Parkovy trilogie tak činí velice přímočaře a do výsledné rovnice přidává také motiv sériových vrahů. Z Ji-un Kimovi filmografie jsem viděl zatím jen precizní "A Bittersweet Life", stylizovanou gangsterku a už od prvních chvil je jasné, že i tentokrát se nechává režisér velmi inspirovat západní kinematografií. "I Saw The Devil" je však o poznání drsnější, mnohem přímočařejší (mě osobně se zdá film inspirovaný i exploitation horory a thrillery ze 70. let) a staví na souboji obou hlavních postav. Ty bohužel vyznívají jaksi prázdně, pouze záporák (v podání opět výborně hrajícího Min-sik Choie) v několika scénách dostává zvláštní (a občas až komické) rysy. Násilí je groteskní a většinou slouží svému účelu, téměř nikdy není samoúčelné i když je ho oproti podobným filmům ze západu opravdu dost. Ve finále však film i přes svoje klady tahne dolů přílišná délka, plochý a přímočarý scénář a především postavy, ze kterých herci prostě už více vyždímat nemohou. ***

Videohry + indie rock + jedna z nejhezčích metafor začínajícího vztahu dvou mladých lidí a zbavení se nánosu vztahů předchozích... Pecka.

Geniální horor. Neuvěřitelně silná atmosféra, výborná stylizace, bombastická kamera a hudba... Tohle je klenot pro těch pár diváků, kteří se nebojí hledat. A to, že jde o údajně nejoblíbenější film Tima Burtona naprosto chápu, takovýhle filmy se dneska už netočí... minimálně horory ne.

Guilty pleasure + zoufalej sebvražednej útok toho čuníka + až bizardně explozivní konec = 3*

Druhý díl Pushera je opět jízda. Refn se tentokrát věnuje portrétu feťáka a kšeftaře Tonnyho (hraje ho sympatický Mikkelsen, který po zmlácení v hospodě v prvním díle už chyběl) a jednoznačně je to krok správným směrem. Tonny je sympatičtější hrdina než Frank z prvního dílu, jeho postava je hlubší, realističtější a ke konci se s ní divák mnohem lépe dovede ztotožnit, i když je to naprostý looser a anti-hrdina... Refnův styl je perfektně přizpůsoben tomu, co vypráví - Pusher 2 je ještě temnější a zvláště v nočních scénách atmosféričtější než první díl, ale forma tu nikdy příliš nepřesahuje obsah - vše je ve vzájemné rovnováze přesně ve smyslu kvalitní režie. Výsledek pak hravě překonává spoustu současných gangsterek a filmů s podobnou tematikou ze zámoří, i když s mnohem nižším rozpočtem.

Hustý divoši, hustý římani, hustý hlášky, hustej Dominic West, hustej mráz a hustá Olga... Jenom je škoda, že všechno co by mělo být cool není cool, ale je vyloženě trapné. Neil Marshall se u mě zatím pokaždé trefil do černého, ale teď poprvé minul a to dokonce celý terč... Kde je atmosféra? Kde jsou výkony takových herců, jako je Fassbender nebo West? Proč film vypadá, jako by ho stříhal cvok? Zatím jednoznačně největší zklamání roku 2010.