Galaktus

Pastva pro oči. Skrze obraz jsem se dostal do extáze. "Najela mi!" Parádní výběr hudby, skvělá kamera, specifická nstrospekce do nitra italské politiky posledních dvou tří dekád. Forma jednoznačně převažuje nad obsahem. Řemeslně dobře zpracovaný příběh plný sexu, drogách, lásce a nenávisti, realitě a snu, lži a pravdě, manipulaci. Obsah je koncentrovaný do relativně dialogy nasycených scén na konci filmu, ten tak působí neúměrně dlouho a myslím, že mnoha divakům délka filmu určí zážitek z filmu. Jedno však Silviovi upřít nelze. Života si užíval dosyta. Dolce Vita. Ohýbal jej podle svých snů, představ, zdánlivě vytvářel nové zítřky pro miliony, vydělával na hranicích možného, šel až tam, kde se ostatní báli prozrazení. V konkurenci nenasytného a určujícího trhu šel až za hranici myslitelného. Přetavil vlastní ekonomické aktivity v politikum, prorostl do společnosti a stal se její neoddělitelnou součástí. A to jej nakonec stálo všechno.

"Jo, to byl teda týden." Vtipné, s rychlým spádem, poučné a vypovídající.

Inu, evangelík anebo katolík? Komunista anebo fašista? Kdo je spravedlivý v nespravedlivém světě?

Skvělá hudba, spád filmu se nezastavil, no a kokain se šňupal v pravidelných intervalech. A že to neodpovídá realitě beze zbytku? Inu, milí kritici typu: takhle to přece nebylo! táži se vás, jak to tedy bylo? Vy to víte? Film je fikce. A tato fikce je uvěřitelná a to velmi dobře. Oceňuji internacionalitu i profesionalitu hereckého obsazení. A už prosím neřešme marketing při hodnocení tohoto filmu...

Drsňák Clint Eastwood prostě umí točit filmy. Americký patriotismus, sounáležitost s bližními a s nimi vždy přítomný eastwoodovský kýčovitý pathos je jimi zcela prostoupen. Zajímavý zážitek, který však stačilo zažít jednou.

Osmidílná série Pustina scénaristy Štěpána Hulíka realizovaná dvojicí Ivan Zachariáš a Alice Nellis může sloužit jako zářný příklad toho, že točit kvalitně jde i v našich podmínkách. Co na tom, že k formátové inspiraci se musíme koukat za oceán k úspěšným sériím jako je True detective. Spojením zdánlivě nespojitelného může vzniknout něco, co je, stojíc samostatně, tematicky vyčerpané anebo nic neříkající. Zasazením příběhu do těžařským lobby ovládaných severních Čech v kombinaci s neporazitelnými chapadly ekonomického profitu se vytváří krajina vesnického pseudoživota, ve kterém žít znamená beznadějně přežívat. Temná atmosféra popílkem a sazemi sužovaného cípku světa, kde je zapomenuto vše vnější, je brilantně vykreslena stroze mluvícími postavami ženoucími se za vzdáleným mamonem. Mezilidské vztahy jsou v přímém přenosu zpřetrhávány a rozpouštěny kyselými dešti, jež Pustinu zkrápí. Zujme si naleštěné společenské boty a obujme si holínky, protože v tomhle blátě, jež se nazývá společné soužití občanů, žijeme všichni. Jsme to my, nejen my - žijící lidé - v městské bublině, ale my nazí sebou samými a před našimi známými a kamarády. Jaký asi musí být pocit nespravedlivé ostrakizace svými bližními? Nechme si prostoupit vyhřáté obývací pokoje mrazivě syrovou atmosférou reality, kterou při své vševědoucnosti odmítáme vidět. Skvělá výprava, výběr hudby, kvalitní kamera a znovu zmiňovaná syrovost jsou zárukou neotřelého zážitku.

Ano. Název Star Wars Story sedí. Ale k originální sérii Star Wars nesedí vůbec nic. Těžkopádný scénář, který diváka hned na začátku zaplete do nicneříkajících názvů planet a planetárních soustav, profláknutí herci nehodící se do "hvězdných" rolí, rádoby vtipný a obětavý droid, jelikož ten prostě nemůže chybět, hudba směšně parodující Williamsův originál, Gerrerovi povstalci dodržují médii nastavený diskurs, jsou oblečeni v pouštních hábitech tolik podobné muslimským šátkům... ptám se proč. Proč prznit takhle nosný příběh přílepkami, které se hřejí na slavném jméně George Lucase a značce Star Wars. Kolik asi stála práva na použití efektů světelného meče v minutové scéně? Dlouho jsem se netěšil na neodvratitelný jaderný výbuch, který mne vyprovodil z kina. Je nutné přičíst body za efekty, kameru a občasné intertextové aluze na původní ságu.

formátově naprosto ojedinělý počin českého filmu, příběh mne moc nezaujal, nicméně se jedná o vypovídající sérii, kterou je třeba vnímat v širším kontextu doby a jako vhled do životů současné studentské generace

Nejsilnější (nejen) filmový zážitek za velmi dlouhou dobu.

Prostě jsme si zvykli!