r_t_fish

Jako by Andrzej Żuławski z Wishe zkoušel natočit remake Na stříbrném glóbu, který viděl v šest ráno na večírku před patnácti lety.

Odzbrojující vyprávění, suverénní režie a herecké výkony prožité před kamerou. Neuvěřitelně silná cesta Íránem, kde se melancholie zcela přirozeně potkává s humorem i temnou současností.

Uhlazené, ukázněné, odosobněné. A zároveň polomrtvé, jako vážná hudba v režisérově obýváku. Přes veškerou snahu jsem zvratům v příběhu a emocím postav věřil asi stejně, jako jejich inscenaci Strýčka Váni (v korejštině a znakovou řečí). Jedna z těch hvězdiček je za 900 Turbo.

Netuším, jestli tvůrci hotový film viděli a řekli si "v pořádku". Ani se znalostí předlohy se nedá moc poznat, co přesně se ve které scéně odehrává. Pemberton se pokusil o těžkou látku, jako všechny Pelevinovy díla je "Čapajev a Prázdnota" prakticky nenatočitelná kniha, zato jedna z jeho nejpovedenějších (ne-li vůbec nejlepší). Z vrstevnatého románu zůstaly školácky doslovné přepisy některých scének a osekané torzo něčeho, co by v tradičním vyprávění byla dějová linka. Zmizel vnitřní život básníka Péti Prázdnoty a jeho vnímání několika rovnocenných realit, bouřlivé přátelství s Čapajevem a kulometčicí Ankou, psychedelické rozbory současného i revolučního Ruska a opojný postmoderní koktejl míchající všechno od vtíravé popkultury po mramorem konzervovanou minulost. Peter, enter the Void.

Trefný komentář jako vždy JFL a děkujeme živému dabingu teamu Brakfest.

Na campové stupnici ovšem poctivých 5/5. Emzáci, náplavka, únosy, horor, Brdy, Denis Richards s Vašutem, paranoia, kouzla nechtěného. Nablblá, ale krásná bonboniéra.

Původní film musel být k nepřežití. Udělat z něj zábavnou estrádu byla velká výzva a dabingová sekce redakce převzatých pořadů si s ní poradila se ctí. Ten obchod se zeleným skřetem už nebude stejný. (Festival otrlého diváka - Podzimní sklizeň 2019)

Scenárista byl po lobotomii a opilý, ale živý dabing dvojice Imanuel Lubrikant a Kafilerie Zawadská pozvedl film na skvěle pokleslou zábavu. (Festival otrlého diváka - Podzimní sklizeň 2019)

Audiovizuálně působivé - poctivé oldschool interiéry, vydařené triky, krásné brutalistní budovy a interiéry, zajímavá práce se světlem, povedený sound design. Ale ten scénář.

Sunshine pokládám za vynikající sc-fi a bráním ho celé roky, Ex Machina je přeceněný, ale pořád velmi dobrý film. Tenhle pokus o komornější Arrival se ovšem rychle zvrhne v jalové béčko, nic slabomyslnějšího jsem neviděl od Trhala (zmutované) fialky dynamitem v roce 1995. Jeden bod za několik působivých scén ze "zóny".