xmatysekx

Ty vole, ta coura ubrečená je na tom plátně ještě víc a je ještě hysteričtější. Jasně, pár lidí zemřelo, ale co sakra, je to válka! Nebul furt. A ten její syndrom Harryho Pottera, že za všechno může jenom ona? No tak holka, nevěř si tolik... Jo a kurva rozhodni se, koho teda miluješ a komu budeš propůjčovat svoje rty, ty žábo! Sakra, ta mě zvedá tlak!

Ta ubrečená flundra mě začína srát!

Kvalitně natočené, plné detailů, které bych bez asistence nebyl sto rozklíčovat, táhlé, místy bez zřejmé akce, zápletky, ale čisté umělecké dílo.

Divný film s dobrým pozadím. Óda na české badatele.

Nebyla to taková 'švanda' jako jsem čekal po doporučeních od kamarádů, ale přesto hodnotím kladně. Především tu repetitvnost napříč všemi situacemi. Karikatura maloměšťáctví a předstíraného zájmu o společné.

Naprosto precizně natočený dokument. Příběhy, které končí jinak, než kdokoliv čeká. Švédský klid a smířenost spojená s jakýmsi severským nomádstvím překvapí. Vizuální zážitek velmi silný. Je to těžké a pomalé.

Asi jediné, co mi od začátku filmu vadí a kazí celkový dojem, jsou herci neostravského původu snažící se o tamější přízvuk. Issová, a Langmajer ještě o něco víc, působí místy až komicky, což se do atmosféry uplně nehodí, ale jinak je to vyprávěné velmi poutavě. I přes jasný konec je film veskrze napínavý, se (filmově) zajímavým koncem.

Travolta je největší borec. Bourák je možná ještě lepší slovo.

Dementní. Uplně je mi líto obou protagonistů.

Nablblá feministicko emancipační etuda, kde to Harley sama sice neutáhne, ale její kolegyňky jí vlastně úplně nepomáhají. Nepomáhá jí ani její rádoby potrhlé a nesystematické vyprávění, které se občas pokusí probořit 4. stěnu (nebo tak něco), ale nějak to nejde. Je to příliš na sílu. Do toho lehce komiksový vizuál, který je ale velmi sporadicky využit pouze pro představování postav a občas se objeví v drobných detailech na pozadí, dokreslující kolážovitost celého filmu. Co se Harley samotné týče, její příběh ve své podstatě absolutně nepřitáhl moji pozornost. O to mémě příběhy vedlejších ptáčků. Charisma, které měla v předchozím díle už tak nějak vymizelo. Není vtipná, vysmívá se klišé, kterých se pak ale nešikovně drží, a choreografie akčních scén je stejně naivní jako desaturovaná panoramata Gothamu, ve kterých měla podivuhodně proměňující se emancipovaná Harleen Quinzel vynikat barevnými kostýmky a širokým červeným úsměvem. Mně však film úsměv nevykouzlil.