noby

Naivní a kýčovité, jak se na filmovou Paříž asi sluší, plné patřičné atmosféry a skvělých lidí, kteří si toho jen nevšimli, nebo aspoň usměvavých sekundujících. Ale citlivě natočené. výborně zahrané a kolem a kolem ze všeho nejvíc laskavé. Zapomenutelný lehký balzám na duši.

Zachycení trablů způsobených distancovanými rodiči (a že jsou rozvedení a distancovaní od sebe navzájem vlastně není až tolik významné, jen v prvním plánu) je sice mnohokrát skvělé, ale spousta míst je naopak vyloženě hluchých, nebo přinejmenším promarněných. Navíc se celý film soustředí na zcela rozloženou osobnost a výsledkem toho i život hlavního hrdiny, aby to v závěru všechno zametl pod kobereček a začal se dívat z odstupu, jako by říkal, že nic naplat, tak to prostě je. Na čemž není vůbec nic špatného, ale nějak mi to nesedlo :).

První polovina je na tenhle typ filmu nemožně natahovaná, ale jako drama docela funguje, ostatně k nekonečnému padání hlouběji a hlouběji do zoufalství se to hodí. Pak se ovšem BUM někdo nesmyslně rozhodne příběh posunout tam, kam je třeba, a jakákoli účast je pryč. Film se pak už naštěstí nesnaží být dramatem a přechází v thriller, který je překvapivě vcelku slušný. Bohužel trvá asi dvě minuty, pak se pět klipovitě opakuje a následně BUM RATATA uvolní pozice stupidní střílečce, která nejen že není o ničem jiném než střílení do všeho, co se pohne, ale ještě se to snaží obhajovat. Když ještě Uwe na konec narouboval stylový exit, aby hrdina vypadal cool, bylo mi z tohohle díla slušně nevolno. Snad bych byl dal i jednu hvězdu za začátek, ale pak jsem otevřel čsfd, přečetl pár komentářů, lehce se usmívajících nad hrdinovým lidovým, „spravedlivým“ tažením, udělalo se mi nevolno téměř fyzicky a proti svým zvyklostem a zcela nelogicky a zbytečně hážu proti stěně hvězdiček svůj odpad. A jdu hledat naivní romcom.

Přímočarý thriller, který celou dobu aspiruje na vyšší hodnocení, ale nikdy tam tak úplně nedojde. Scénář, herci, a vůbec všechno je shodně lehce nad průměrem, ale opakovaně škobrtá. S výjimkou dějové linky okolo Beatrice, ta je šíleně vykonstruovaná celou dobu. Žádný zázrak, ale neprohloupíte.

Film, který se chtěl svézt na popularitě bondovek, ale dostatečně se odlišit, ale bohužel často dělá to prvé, když by měl dělat to druhé, a naopak. Být to dotaženější, byl by odměřenější přístup příjemnou alternativou. Takhle to alespoň disponuje svěžím britským humorem. Možná bych hodnotil i o stupínek výš, ale srovnávání s bondovkami mi nedovolilo se do filmu zcela ponořit.

V podstatě veškerá hodnota filmu spočívá ve skutečnosti, že vypráví skutečnou legendu, a v hudbě, která ve filmu zazní. Scénář je prázdný, nekonečně omílá, jak moc bylo všechno punkové, a ukazuje kapely. Herecké výkony se ve škatulkových rolích nemají šanci projevit, ale aspoň nejsou špatné. Jestli chcete nasát atmosféru u zrodu punku, film poslouží dobře, ale klidně ho můžete v půlce vypnout.

V detailech (ne zas tak malých, docela často v celých scénách) překvapivě silná jednorázovka, v průměru příjemně plynoucí a dobře zahraná, a místy bohužel plná úliteb americky širokému publiku. Když si to člověk dopřeje ve chvíli, kdy na nic velkého nemá náladu, vyjde to z toho jako příjemné překvapení.

Měl jsem náladu na něco primitivního, a fungovalo to dobře. Jen díky tomu ale s odřenýma ušima za tři, protože kromě toho, že primitivní to je na jedničku, je to taky výrazně odbyté a neumělé. Zachraňují to alespoň herci, i když Baruchel je tradičně otravný přílišnou nemožností (a to prosím říkám s plným vědomím faktu, že jsem nemožný podobně). Ale téměř všechno ostatní je zklamáním, což je u filmu, od kterého člověk nemá téměř žádná očekávání, značně smutné.

Parta cool mladých kvazipolicajtů trumfuje zločince rafinovaně připravenými pastmi. Zápletky jsou zajímavé, postavy na oddechový seriál dobré, bohužel jejich na první pohled geniální chování je vrchovatou měrou hloupé. Co mě ale opravdu vytáčelo a přimělo jít s hodnocením tak nízko je iritující schéma: Parta připraví past - na pasti se něco nepovede - parta dostává zlouna - vysvětlující flashback „ejhle, to co se pokazilo byla součást plánu.“ Navíc jakoukoli blbost parta udělá, nejhorším výsledkem je bububu od nadřízené, případně smutné výrazy samotných hrdinů, obojí maximálně na pár minut, než se zase vrací jako páni tvorstva.

Hezky natočeno, ale ne dost na to, aby to zakrylo, že je to táák neobjevné. (Ve skutečnosti tím trochu trpí i obraz.)