Reklama

Reklama

Hilly Kristal si po dvojitém bankrotu půjčil v roce 1973 peníze a koupil v New Yorku podnik Palace Bar. Vždycky si přál dát příležitost živé hudbě, hlavně country, bluegrassu a blues. Odtud pochází nový název klubu: CBGB... Country, bluegrass a blues - tyto tři hudební žánry daly název uznávanému newyorskému klubu CBGB, který se díky svému majiteli Hilly Kristalovi stal kolébkou undergroundového rokenrolu a punku. Protože v jeho klubu na Bowery nechtěly country kapely vystupovat, rozhodl se dát příležitost i jiným formám rocku. V jeho podniku mohly hudební skupiny vystupovat pod jedinou podmínkou – musely hrát jen vlastní tvorbu. Žádné pecky z hitparád, žádné předělávky. Jeho krédem bylo podporovat umělce za každou cenu. Hilly Kristal se tak proslavil a je právem označován za kmotra punku, který stál u zrodu kapel jako Blondie, Television, Ramones, Talking Heads, Dead Boys nebo The Police. (HBO Europe)

(viac)

Videá (20)

Trailer

Recenzie (153)

Superpero 

všetky recenzie používateľa

Nenáročná podívaná, která není vůbec punkově špinavá, má nepatřičnou komiksovou stylizaci a výkon Alana Rickmana v hlavní roli je fakt hodně minimalistickej. Ocenil bych, kdyby tam bylo víc scén o řízení klubu. Takhle furt jen naříkaj, že nemaj prachy, ale stejně to furt nějak běží. Stejně mě to ale vlastně bavilo a má to správnej happy end. ()

kikakrystof 

všetky recenzie používateľa

Film je spíš takový dokument o punku. Žádný drama se nekoná jak by člověk očekával (prostě tu jen sledujete jak Hilly, majitel klubu, pomalu krachuje, nakonec samozřejmě ke krachu nedojde), což je sice škoda, ale i tak film zabaví a to díky svojí hudbě. Hudba je tu prostě perfektní a navíc se tu dozvíte spoustu informací o punku. Film se sice snaží zpestřit zajímavým komiksovým pojetím, ale né že by to zrovna fungovalo. Navíc herci taky parádní, hlavně Rickman. /60% a klidně bych do toho šel znova, kvůli hudbě/ ()

Reklama

Streeper 

všetky recenzie používateľa

Přišlo mi to spíše jako dokument než film. Nemělo to vůbec žádnou energii. Jediné, co mě těšilo na filmu byla hudba známých kapel a také na konci filmu krátký zpěv Alana Rickmana. Jinak herci, ve filmu spíše působili jako asistenti a ne jako herci. Asistovali v dokumentu, nehráli ve filmu. Čekala jsem od tohoto filmu daleko víc. ()

MM_Ramone 

všetky recenzie používateľa

Všetko má svoj začiatok, svoje korene, svoju prapodstatu. Tak je to aj s punk rockom. Rebelský hudobný a životný štýl sa začal formovať začiatkom sedemdesiatých rokov minulého storočia v Spojených Štátoch Amerických. Priamo v New Yorku na Manhattane v roku 1973 založil Hilly Kristal klub C.B.G.B. Malo sa tam hrať country, bluegrass a blues. Lenže všetko to dopadlo úplne inak. V bare sa začali schádzať motorkári, alkoholici, feťáci, podivíni a skrachované existenicie. Pritiahla ich tam nová vlna agresívnej, nekompromisnej hudby. Zrodil sa tam punk! Ako to všetko bolo sa pokusil zachytiť režisér Randall Miller vo svojom filme "CBGB - Kolíska punku". **** ()

VasaX 

všetky recenzie používateľa

CBGB je jasná pocta tomuhle punkovému inkubátoru a jeho protagonistům. Film je plný zápalu pro příběh a pomalu mytologickou historii tohohle klubu. Narvaný alespoň štěky čehokoli, co se daného místa týkalo. Avšak filmařsky je to takový vlhký kapřík, co se mrská v rukách a filmař ho nějak nezvládá utopit. Příběh dost jak kvalitou, tak přehledností. A tohle nezachrání ani "Snape s Ronem" (Rickman, Grint), či "Leonard" (Galecki). A mnozí další herci jakožto punkové hvězdy (Debbie Harry, Lou Reed, Sting, Ramones - zejména Joe,...) jsou skvělí, ale v důsledku trpí filmem samotným. Takže jako filmu CBGB nemohu dát lépe jak za 3 hvězdy. A to je i tak na hraně. Ale jako obložené míse pamlsků pro fanoušků téhle "scény" či doby nemůžu dát nějakou hvězdičkovou nálepku. Viděl jsi - super, neviděl jsi - koukej to dohnat! Je to totiž skvělá kompilace. ()

Galéria (61)

Zaujímavosti (5)

  • v roce 1974 hráli Ramones v CBGB tři písničky. Je to jejich první živý filmový záznam. (Cundroklepac)
  • Vo filme je niekoľkokrát možné zazrieť na rohu ulíc Bleecker Street a Bowery označenia ulíc písané bielymi písmenami na zelenom podklade. V sedemdesiatych rokoch 20. storočia však boli ulice na Manhattane označené čiernymi písmenami na žltom podklade. (beso74)

Reklama

Reklama