RhiannonEsme

Přesně tohle jsem potřebovala po tom protrpěném Pětadvacet jednadvacet. Nejen prince Baek Aha (Nam Joo Hyoka), ale i Kima Seon-ho z Městečka na pobřeží, vojáka z Crash Landing on You a spoustu legrace. Mužští diváci jsou sice zklamaní, že se nejedná o seriózní dokument o podnikání, ale stačilo si přečíst žánr "drama, romantická komedie" a měli by mít jasno. Už od druhého dílu mi bylo jasné, že nebohý investiční manažer Han bude okolnostmi nucen triu mladíků v rozjezdu pomáhat, že se stejně jako To San zakouká do hlavní hrdinky, a že nebudu vědět, kterému fandit víc. Nam Joo-hyok se na roli plachého a nesebevědomého génia hodí perfektně a působí roztomile nezkušeně. Řekl, že tuto roli nemusel vubec hrát, protože hrál sám sebe, svuj vlastni životní příběh - a je to sakra znát! Loser a ufňukánek to rozhodně není, pánové asi nevědí, ze spousta žen nesnáší povýšené suverénní machýrky. Citlivy a plachý muž se skrytym talentem může mít pro nás obrovské kouzlo. Cyranovský námět mi byl odjakživa hodně blízký, takže tenhle seriál mi sedl, i když jsou v něm nelogičnosti, jak píše bulinka. Dobře vybalancovaný děj mezi vztahy a pracovní náplní mě udržel v napětí až do bohužel useknutého konce a oceňuji také inteligentní zenske postavy. Nesnáším hloupé hrdinky. Jen tak na okraj, jedna věc mě šokovala, a to je režim Nam Joo Hyoka. Aby takhle vypadal, udržuje si 22 kg podváhy (188cm, 66 kg), jí jen bílkoviny, minimum sacharidů a zeleninu, žádný alkohol, žádný junk food a do toho denně trénink v posilovně. Tihle kluci z Koreje jsou krásní, ale žijí hůř než středověcí mniši. Je mi jasné, že ty útlounké herečky na tom nejsou jinak. Takže až zase budete obdivovat jejich krásu a korejskou kulturu dobrého jídla, vzpomeňte si na to...

Tak bohužel...tenhle seriál byl hodně slabý. Asi proto, že se tam celou dobu řeší jen vztahy. Ten minulý a současný u obou hlavních hrdinů a vztahy lidí okolo k nim. Chyběl tomu příběh a hodně se střídaly časové roviny z dětství, SŠ a VŠ se současností, což na poutavosti nepřidalo. První třetina byla jedna dlouhá rozvláčná nuda... pak nějaká jiskřička...a pak zase nuda až do 12.dílu. Hlavní hrdinka mi připadala omezená a neatraktivní. Byla hodně zaměřená na výkon a vůbec nechápala, jak moc ji ten tichý kluk má ve skutečnosti rád. U jejího partnera jsem ocenila zajímavý charakter a hloubku, ale z těch pánských účesů už je mi nanic. Copak v Koreji nemají zrcadla a nevidí, že ty houby se všemi vlasy do čela klukům nesluší? K tomu špatně zahraná vášeň a vlažné, viditelně falešné polibky. Konec to trochu napravil, ale celkově zatím nejslabší K-drama, co jsem viděla.

Moc ráda jsem znovu viděla prince Baek Aha z mých milovaných Moon Lovers. Nam Džu Hjok má v 28 letech už pěkně rozjetou kariéru a točí jako divý. Patří k mým oblíbencům, jeho milé a nevinné tváři odpustím snad všechno. Tento seriál jsem si vybrala kvůli němu, ale jeho děj mě zklamal. Prostředí sportovního šermu mě nezaujalo, je to takový bizarní sport. Vztah obou šermířek me nebral, takova dětinská holčičí řevnivost, zatímco jsou vlastně nejlepší kamarádky. Hlavní hrdinka mi byla silně nesympatická, nedokázala jsem se ztotožnit s její povahou. Na mě až moc fanatická, nesmyslně optimistická, přehnaně praštěná a neuvěřitelně hloupá. Takové střevo jsem byla snad naposled ve 13ti a ne skoro ve 20ti! Takže jestli její chování mělo ilustrovat někoho, kdo zastydnul ve 13 letech, tak to se vážně povedlo. Rádoby dojemné scénky holčičího přátelství jsem později už přeskakovala. Po záblesku naděje, že by snad hrdinka mohla dospět a zmoudřet, přišel naprosto příšerný konec, kdy zase zklamala na celé čáře. Ani jsem nedokázala brečet, jen mi z toho bylo špatně. Nejdřív za I-džunem dolézala, aby s ní byl, a když tedy byl, a prožil si půlroční peklo, tak místo pochopení rozchod??!  Přehnaný důraz na osobní kariéru je v mych ocich nesmyslny u obou hrdinu a rozhodně nestoji za ztratu neceho tak vzacneho, jako je životni laska. V ni meli neco mimoradneho, co vetsina lidi nikdy nenajde, zatimco kariery jednotlivcu jsou v lidském světě bezvyznamne, snadno konci a rychle upadaji v zapomnění. Zvlaste ty sportovní,  ktere trvaji jen par let v mladi. Ještě zmíním svůj odpor k opileckym scenam, kterých je tu také víc než je ma tolerančni mez. Takže hlavni kredit z tohoto seriálu přičítám skvělému Nam Džu Hjokovu I-džunovi, který byl jedinou rozumnou a zajímavou postavou v celé té puberťácké bláznivině. Moje tři hvězdy jdou za ním, zbytek nestojí za zvláštní hodnocení.

Já prostě miluju toho archeopteryxe! Zvlášť toho s tím srdíčkem. Ale vážně, jestli Samsung vyrobí telefon s takovou 3D animací, vyhrabu úspory a budu první, kdo si ho koupí :D! Nasmála jsem se u každého dílu, což u takového depresáka, jako já, je co říci. Klišé mi nevadila. Všechno už bylo stejně natočeno a ženské sny se moc nemění. Škoda, že takoví dokonalí ředitelé a dokonalí tajemníci neběhají tam venku. Ultimate comfort series with proper eye candy for days when you are feeeling blue.

Nějak nevím, co na tohle napsat, tak to vezmu zkrátka. Prvních 9,5 dílu nuda, rádoby rázovití vesničané mi s výjimkou babičky Kam-ri k srdci nepřirostli, vznikající vztah hlavních hrdinů se vlekl a ani jejich představitelé mi nepřipadali příliš atraktivní. Ke konci 10 dílu se konečně (!) začalo něco dít a nabralo to obrátky. 14. a 15. díl hektolitry slz a až příliš mnoho osudových náhod najednou. 16. díl mě příjemně uklidnil a byl snad jediný, kdy na mě konečně dýchla ta původně zamýšlená pohoda mezi obyvateli městečka. Celkově bych dala 3,5 hvězdy za tu poslední třetinu, ale protože dojem je čerstvý a oči stále červené, budu milosrdná.

Spousta umělých kytek a animovaná zvířátka. Nepravděpodobný a hroooozně rooozvláčný příběh o dívce převlečené za korunního prince. Polovina dílů by byla bohatě stačila. Pasáže se spoustou královských úředníků byly nudné a jejich vousaté tváře se mi hrozně pletly. Polehčující okolností byl pohledný hlavní hrdina Rowoon, jeho přítel Hjon a princův strážce šermíř Kang, aspoň se bylo na co dívat. Neobyčejně pěkný konec mě potěšil. Celkově lepší průměr, vydržela jsem, protože jsem měla covid karanténu a nic jiného na práci.

Přiznávám, že začátek mě skoro odradil. Nelíbila se mi krutá a drsná výtvarná podoba "pohádek", zároveň jsem věděla, že příběh bude částečně o mně a měla jsem z toho smíšené pocity. V polovině druhého dílu jsem chtěla utéct, naštěstí jsem to neudělala. Úžasné (a někdy taky děsné) šaty na dokonalé postavě hlavní hrdinky byly jedním z důvodů, proč se dívat dál, druhým bylo neskutečné herectví autistického bratra. Z toho jsem si sedla na zadek, není snad ani možné, aby to tak dokonale zahrál zdravý člověk? S postavou Kang Tcheho jsem trpěla celou dobu jako zvíře. Neuvěřitelné, co si ten kluk uložil za život, a jaké nešťastné události mu jej neustále ještě zhoršovaly. Včetně dorážení hlavní hrdinky na začátku, to mi bylo vůči němu nepříjemné. V podstatě ji byl nucen akceptovat a donucen se do ní zamilovat, protože mu nedala jinou možnost. Polehčující okolností bylo, že byla skutečně velmi krásná. Konec byl tentokrát velmi příjemný, protáhl se na téměř dva poslední díly plné hřejivého naplnění. Moc slz jsem neprolila, dramatic power také slabší než u mých nej seriálů.

"Proč má pořád na hlavě ten příšerný klobouk!" (nebo aspoň tu hnusnou čelenku) - tak bych shrnula svou hlavní výhradu k tomuto seriálu. Škoda, že u tak pohádkového námětu, jako je upířina, se tvůrci nechali tak svázat historickou realitou a nedopřáli úchvatnému Lee Joon Gimu stejně okouzlující sexy vzhled jako zlému upírovi Gwi, s výjimkou pár scén se špatnou parukou. Při polibku s gaty na hlavách si museli chudáci hlavní hrdinové vykloubit krky. Joseonské pokrývky hlavy nikomu na kráse nepřidají, doba Goryea s dlouhými vlasy a dlouhými jednoduchými rouchy je mi mnohem bližší. Naštěstí jsem se mohla kochat aspoň Gwim a jeho temnou krásou v nádherných rouchách. Příběh má úplně jiné grády než rozbředlý a pro mě nekoukatelný Twilight. První díl je "přípravný", hlavní děj jede od druhého dílu a je od počátku tak dramatický, že jsem se několika prvními díly najednou slušně předávkovala a nemohla se celý večer uklidnit a normálně usnout. Hodně jsem četla klasický gotický román a povídku, tudíž upíry můžu. Podle mě je toto drama podhodnocené a značně mu uškodila nereálnost námětu. Divák zkrátka musí přistoupit na pravidla hry v rámci upírského žánru, kdo to nedokáže, nebude se mu seriál líbit. Oba hlavní upíři hrají fantasticky (jak jsem čekala), speciální efekty jsou zábavné, celé je to hooodně romantické a nad utrpením upíra s lidským srdcem se to moje svíralo celou dobu už od prvního dílu. Doporučuji romantickým duším a dávám silné 4 hvězdy.

"Korejskou horečkou" jsem se nakazila na podzim 2021 svým prvním seriálem "Crash Landing on You". Pro mne, romantickou milovnici dlouhovlasých mužů pro mne byla historická dramata jasnou další volbou. Toto je, navzdory výhradám, moje největší srdeční záležitost všech dob. Překrásné oči Lee Joong Giho mne zhypnotizovaly na první dobrou a ryzí, silný charakter čtvrtého prince Wang So řadím k těm nejlépe propracovaným, které jsem kdy ve filmovém světě viděla. Hraní očima a jemnými výrazy obličeje, fantastická výprava, co se týče krásných látek, účesů, šperků, strhující scény, krásný hudební doprovod... Na chování osmého prince bylo od samého počátku znát, že je slaboch, nikdy Hae Soo před ničím nedokázal ochránit a pokaždé ji "nechal jít". Ostatně se podobně choval i k vlastní ženě. Proto mě strašně iritovalo slabošské chování hrdinky Hae Soo vůči ušlechtilému Wang Soovi, její věčná selhání a nakonec zbabělý útěk od něj. Ne dítě, ale podle mého názoru hlavně sebe chtěla "zachránit" před palácovým prostředím. Ktera zena by opustila svou zivotni lasku, kdyby jeste cekala jeho dite?! Hae Soo byla slabým článkem, zatímco čtvrtý princ zůstal celé ty roky v citech stálý. Skok 2 let po Wang Soově návratu ve 14.díle mi přišel nesmyslně dlouhý. Není normální, aby dva zamilovaní mladí lidé zůstali tak dlouho "jen přáteli" - a seriál je opravdu o hodně mladých lidech, pokud jsem počítala správně, tak Hae Soo a Wang Soovi bylo v době seznámení 16 a 18 let. Výhrady mám i k nedotaženému konci. Obecně nemám ráda. když se něco nafilmuje a potom se to do seriálu nepřidá, přestože všechny události v závěru logicky směřují k takovému rozuzlení. Tím méně, pokud tím nepřidaným je dobrý konec, po kterém drtivá většina fanoušků prahne. Ale tohle je u korejských dramat časté, neumějí dělat pořádné konce. Moje soukromá spekulace je, že poté, co Gwangjonga všichni opustili a zůstal úplně sám, se zabil, aby mohl najít svou Hae Soo v jiném světě - a probudil se v moderní době, kde podal Hae Soo v galerii kapesník. Tím by se vysvětloval i popisek u jeho portrétu, nejprve dobrý král a poté najednou velké čistky. Znamenalo by to, že v králově těle už nebyla jeho duše, která odcestovala, ale stal se "jiným člověkem" podobně jako Hae Soo a Choi Ji Mong. Obrovská škoda otevřeného konce u tohoto seriálu!

Moje první korejské drama a hned trefa do černého. Zařadilo se okamžitě k mým srdečním záležitostem, které jsem schopná omílat donekonečna, už jen proto, že mne chytil i korejský jazyk. Brilantní hraní ze strany obou hlavních představitelů netřeba komentovat, jemné odstíny pocitů v obličejích a výrazy v očích mluví za vše. Kromě hlavní lovestory mne uchvátila i ta vedlejší a o to víc mě bolelo zabití jejího hrdiny v posledním díle, který se dle mého názoru těžce nepovedl. Za velkou chybu považuji předtočení závěrečných scén ve Švýcarsku. Úplně v nich chyběla chemie, která se během seriálu mezi hlavními hrdiny tak krásně rozvinula, a rozuzlení jejich příběhu je zoufale neuspokojivé. 14 dní jednou za rok někde na chatě v horách po překonání tolika překážek a smrtelných nebezpečí? Tak mizerná cena útěchy! Čtveřice korejských vojáků je skvělým humorným doprovodem, jako by to byli mí skuteční přátelé. Jeden z nich mi silně připomíná mě samotnou, kterýpak asi? Scény s korejskými ženami na mne byly místy až příliš dlouhé, nudily mne a ztrácely pro mne humor, který měly do děje přinášet. Hlavně ty opilecké, ty mi nikdy vtipné nepřipadají. Jinak však opět jedna z nej sérií, kterou jsem kdy viděla!