Nathalie

Just Because They Serve You... Doesn't Mean They Like You. Černobílá dekadentní poetika a pestrobarevný humor...

Harold: You hop in any car you want and just drive off? Maude: Well, not any car - I like to keep a variety. I'm always looking for the new experience...Není to smutné, že ze všech filmů, které jsem letos ve Varech viděla, mě nejvíce okouzlil bláznivý žánrový chameleon Harold and Maude z roku 1971, kdy i mí rodiče byli malými dětmi?:) Není. Příběh dvacetiletého Romea a jeho osmdesátileté Julie je jako nádoba s živou vodou, ve které je místo minerálů bizarní humor, originální romantika, šílené nápady a svěží optimismus v tom správném poměru, karlovarské prameny neměly ani tu nejmenší šanci... :) Vyplatilo se hodinu se mačkat v davu a vychutnat si na velkém plátně Haroldovy sebevraždy, Maudino drandění ve vypůjčených kárách, jejich živelné řádění a nakonec aplaudovat hlavnímu představiteli na pódiu...

DIE HARD or LIVE COOL?SOFT verze. Blíží se Den nezávislosti. Copak asi dělá John McClane? Osud hláškující mašinu z New Jersey nešetří. Dceruška mu přerostla přes lysou hlavu, scénárista mu na krk hodil postpubertálního hackera, digitální apokalypsu, kterou zvěstuje celé stromořadí prezidentů, a navrch zaplevelil příběh troškou klišé. Kolty zatraceně nízko u pasu, hladina ironie zatraceně vysoko. Ježíšek Wiseman naděluje modré filtry a záplavu hráček-pistolky, autíčka, helikoptéry, výbuchy a hi-tech laskominy. Jsem ve světě série Die hard zelenáč, ale adrenalinová AKCE pašáka Willise plus roztomilá INTERAKCE s naivním geekem Justinem Longem, kung-fu mrchou Maggie Q, Kevinem Smithem, Spideříkem i obstojným záporákem Olyphantem dává v součtu jedinou REAKCI: Bruce. Božský Bruce:-)

Na křižovatce nepotřebujete semafor, ale někoho, kdo vás postrčí tím správným směrem. Jedno auto a dva lidé ve správný čas na správném místě, se stejným přáním: pohnout se kupředu. Ve všech směrech odlišné duo náhodných známých Freeman-Vega spolu stráví nezapomenutelné chvíle v konverzačním, ale nežvanivém nezávisláku. Znáte ten pocit zpětného úžasu, jak moc se toho dá prožít za jeden jediný den? Tak přesně o tom vypráví 10 items or less, které funguje jako pilulky na dobrou náladu i jako recept na příjemné rozjímání. Třeba o tom, bez kterých 10 věcí bychom se ve svém životě neobešli....

Just close your eyes and keep your mind wide open… Škola může být peklo. Zvlášť pro dvanáctiletého kluka, který zdědil růžové tenisky po starší sestře, a dívku, která nemá doma televizi. Nerozlučné přátelství uzavřou tichý farmářský synek Jesse s vášní pro kreslení a rychlonohá Leslie se snílkovskýma očima, která se přistěhovala do jeho sousedství. On fantazíruje v říši obrazů, ona vytváří čarovné příběhy z černých písmenek, ale až spolu dokážou připevnit dennímu snění skutečná křídla a prožívat dobrodružství v zemi, kam nikdo ze školních trapičů nemůže vkročit____ Maďarský trnoocasý drak Gabor Csupo dokázal bravurně otočit kormidlem zpět do časů stromových obydlí, číhajících stvůr a dobrodružných her. Je to běh s větrem o závod, let, při kterém nemyslíte na pád a nakonec očistná procházka slzavým údolím. Bridge to TEARabithia (ne, to není překlep) je nejpřirozenější portrét dětství, se všemi jeho radostmi a krutostmi, zasazený do kouzelného písničkově-instrumentálního rámu. A pokud jste stejně jako já něco podobného sami prožili, připadá vám, že Leslie s Jessem nejen sledujete, ale že je do kouzelného lesa následujete. P.S. Jednou se na tenhle klenot bude vzpomínat i jako na debut zářivé hollywoodské hvězdy, AnnaSophie Robb…9/10

70% ledoborec s čtyřprocentním lakem, tunami parodických odkazů a camey krasobruslařských hvězd. Svět je plný protikladů. A ty se přitahují...I na ledě. Ferrell coby sexuální maniak v převleku oslizlého kovboje reprezentuje showmanství a lascivní kontakt s publikem. Zázračné dítě Heder a la dívenka z výloh Terranovy obluzuje vybroušenou ladností. Když se tyhle archetypy mačkají a potí na jednom stupni vítězů, začne jim hořet za patami (chlupatý maskot doslova, kariéra obrazně:) Nakonec jim nezbude než vytvořit s nenáviděným rivalem jednopohlavný pár, což je těžší figura než vražedný axel s odhozem...Škoda přehuštěnosti zápletek, které se nešikovně proplétají v osobě sestry padoušských nepřátel. Těch 70% berte s rezervou. Udělila je bytost, která zimu tráví promodralá na kluzišti / přehráváním exhibicí božského Pljuščenka, nesmrtelných Anissiny-Peizerata a volných jízd švýcarského kouzelníka Lambiela:-))__P.S.Ledově ostrý vtip pouze pro angličtináře: How is music like ice skating? If you don't "C sharp" you'll "B flat.

Contradictio in adiecto? :-) Britská herecká smetánka, konverzační humor a ironie ve službách Oscara Wildea. Countess: Aren't you going to congratulate me? Lord Arthur Goring: Congratulations. Countess: Aren't you going to ask what for? Lord Arthur Goring: What for? Countess: I've made a great decision. I've decided to get married. Lord Arthur Goring: My God! Who to? Countess: That part is yet to be decided.

...90%...I am not the Zodiac. And if I were, I wouldn´t certainly tell you....Chcete-li sedět v otáčivém hledišti, netřeba jezdit do Krumlova. Stačí věnovat 160 minut života příběhu, který protéká mezi prsty. Být před návštěvou kina tabula rasa, rozhodně bych poslepu neurčila, že tuhle brilantní výtvarnou oldschoolovku natočil David Fincher. Potlačil své režisérské ego a do centra umístil posedlost. Posedlost zabíjet, posedlost chytit, posedlost zjistit pravdu...........Tohle není hra na kočku-detektiva a na myš-vraha, na jejímž konci se před očima vyjeví, kdo, kde, kdy a proč. Fincherovo nedoslovné poselství spočívá v humovské skepsi, že člověk nemůže dosáhnout všeobsažného celistvého poznání, že je limitován. Že zůstává jen nejnebezpečnějším zvířetem....... Oproti tradičně americkým psychoanalytickým vrtům režisér motivace vraha i jeho pronásledovatelů nerozebírá "na gauči", ale jen je jemně naťukává. Snaha chytit zrnka písku holýma rukama nebyla nikdy tak fascinující, jako když sledujeme skautíka dušínovského typu Graysmithe, kterak se honí za fantomem po celém západním pobřeží a určuje tempo filmu jako dirigent orchestru. Sedí-li na okraji stolku a luští šifry, film plyne poklidně, ale v okamžiku, kdy se Graysmith dostává do hlavního proudu a téma ho začíná požírat, akceleruje a pádí zběsile kupředu, zatímco část otěží třímá druhý hrdina, sanfranciský detektiv Dave Toschi...... Gyllenhaal s Ruffalem prolnuli se svými postavami dokonale a na ilustrované procházce několika érami moderní Ameriky jsou poutavými společníky. Ještě něco zvláštního? Hitchcockovská práce s atmosférou dokázala diváka vypreparovat několika syrovými záběry tak, že ho Zodiac až do samého konce držel pod krkem matně tušenou hrozbou. Bála jsem se. Přemýšlela jsem. Byla jsem uvnitř. Můj nejmilejší Fincher.

We´ll always have Paris. Viděla jsem ji popáté. Včera poprvé na velkém plátně. Filmová loď vplouvá do přístavu jménem Casablanca, láska vchází do Rickova American Café, dialogy jiskří na pozadí válečných zvěrstvev, která jsou tak blízko... ale jakoby za oponou. Když politika vstupuje bez zaklepání do lidských osudů, známé omnia vincit amor neplatí. V kině to najednou přestala být " ta legendární" Casablanca, ke které apriori přistupujeme jako k stříbrným příborům, které obdivujeme ve vitrině, ale nepoužíváme k jídlu...Zázračně se proměnila, najednou kalnedář ukazuje rok 1943, odkládáme klobouk a promítač právě pustil neobyčejný film o ideálech, za které stojí bojovat. Cynický Američan je v hloubi duše sentimentální, oportunistický kam-vítr-tam-plášť Francouz v srdci patriot, éterická norská víla tvrdá jako křemen, Němci si bez vyzvání sedají k nejlepšímu stolu a Čechoslovák snoubí hrdost a odvahu. Velký svět v malém městě, kde tři už jsou společnost. Curtiz upsal duši ďáblu, ale vyplatilo se. Casablanca nestárne.

Slátanina, kterou jsme s bratrem v době kolem osmi let viděli asi osmnáctkrát, dokud pán ve videopůjčovně, kam jsme si pro tenhle skvost s létajícími chlapci chodili, neprohlásil VHSku za totálně kaput. Bodejť ne, trhák století.