Recenzie (142)
Hlídač č. 47 (2008)
Já nějak nevim. V kontextu Renčovy tvorby je to jistě velmi světlý okamžik, ale jinak na mě tento film působil nějak nevěrohodně. Karel Roden je skvělý jako vždycky a možná to je právě ono. Nevěřil jsem, že pozoruju příběh veterána Douši, ale Karla Rodena, který se oblékl do nádražáckého a bolí ho uši. Lucia Siposová a Václav Jiráček mu potom velmi prazvláštně sekundují. Přesto mně ten film nějak zalezl za límec, asi že tam furt sněží.
Bathory (2008)
Je to velkolepé a všechna čest mravenčí práci mnoha lidí, kteří se na snímku podíleli. Ale mě to minulo širokým obloukem. I historicky, si troufám tvrdit, to není zcela přesné. Ovšem Zdeněk Srstka to táhne.
Anjelská tvár (2001)
Tento je film je neskutečný, koukal jsem a žasnul. Jediný film, kde to z Vranova nad Dyjí trvá k moři přesně jeden střih.
Nejistá sezóna (1987)
Velmi upřímný a velmi hořký film. Prosadit se umělecky muselo být za normalizace nesmírně těžké a tento film je toho jasným důkazem. Nechybí Svěrákovsko-Smoljakovská poetika, ošklivá osmdesátá léta a krásné role tuhých byrokratů. Doufám, že tenhle film bude mít dlouho takovouto výpovědní hodnotu, "já osobně se domnívám, že ta doba bude velmi dlouhá".
Vrchní, prchni! (1980)
Klasika české komedie. Ladislav Smoljak je fenomální režisér, který byl vždy spíše opomíjen. Zde brilantně rozehrává krásně napsaný příběh, který musela být radost hrát.
Avatar (2009)
Gigantická, nádherně do posledního detailu vycizelovaná bublina, která při zhasnutí promítačky /alespoň pro mě/ splaskla. Jak je film vizuálně silný, tak je příběhově slabý. Pocahontas v modrém.
Signál (2012)
Tomáš Řehořek se snaží, ale stále to není ono. Fandím mu, je to čerstvá krev, nicméně jakoby jeho filmy jen klouzaly po povrchu.
Grandhotel (2006)
Mám tenhle film moc rád a o to víc si asi uvědomuju jeho nedostatky. Je to krásné, je to poetické, ale místy poněkud o ničem, vytržené z kontextu, který snad ani neexistuje. Jakoby se film postupně rozplýval větrem na ještědsko-kozákovském hřebeni. Škoda. Ale krásná.
Divoké včely (2001)
Hořké, drsné, nemilosrdné, chudé. Pan režisér Sláma zde ještě nebyl patrně okuzlen poetikou chudoby a servíruje film, ve kterém o něco jde, má myšlenku, nestřílí se v něm a není nudný. Vítezná kombinace. Snad jen místy lehce utahané.
Nuda v Brně (2003)
Nechápu zdejší nízké hodnocení (8.5. 2012 - 67%). Nádherně hravý film, který je svůj a zároveň si bere odevšad. Nejde sice o život, ale to občas neškodí.