Morrigen

No ... musím přiznat, že jsem čekala o něco větší jízdu plnou nechutností a zvráceností. Samotná, řekněme, realizace lidské stonožky nebyla až tak depresivní, jako její příprava - atmosféra strachu, zoufalství a nevěřícnosti se přenesla i na mne. Sice ze začátku hlavní hrdinky vypadaly jako na školním divadelním představení, chování a dialogy působily hrozně nepřirozeně, ale na druhou stranu všechna čest a klobouk dolů před jejich výkony v triu. Strávit polovinu filmu obličejem v zadku někoho jiného si zaslouží minimálně uznání. A to je vážně to nejmenší. Naopak Dieter Laser ztvárnil postavu šíleného doktora perfektně od začátku do konce a jen z pohledu na něj vám prostě musí naskočit husí kůže. Sice se o tomhle snímku nedá mluvit jako o výkvětu hororové tvorby, ale zaujme hlavně originální myšlenkou a šíleností, která je pro mnohé až příliš neuvěřitelná.

Nutno dodat, že tenhle film jsem shlédla jen omylem místo Ozvěn mrtvých z roku 1999 s Kevinem Baconem. Byl to pro mě docela šok sledovat tak příšerný film s myšlenkou, jak tady na ČSFD má celkem vysoké hodnocení. Pořád jsem bojovala s pokušením to vypnout a jediné, co mě drželo před obrazovkou, byla zoufalá naděje. Naděje, že snad rozuzlení bude hodno takového hodnocení. Nestalo se. Až pak jsem zjistila svůj omyl (dodneška si nedokážu vysvětlit, proč jsem proboha nepřišla na tu záměnu hned na začátku - vždyť indicií bylo několik). Nejzbytečnější hodina a půl mého života.

Film, u kterého se prostě nedá spoléhat na logiku, rozum nebo posloupnost, za to však spoléhá na emoce, strach a snovost. Musím říct, že na mě zapůsobila atmosféra. U většiny podobných hororů mi vadí ta filmaři vykonstruovaná neschopnost útěku - i když si divák říká "Proč sakra nezdrhnou?". Tady ale skutečně není kam utíkat. A to, že děj směřuje nakonec úplně někam jinam, než by se dalo na začátku čekat, je další příjemné plus. I když úvod je možná až zbytečně moc rozvleklý. Ten, kdo na konci každého filmu potřebuje logické vysvětlení všeho, co se dělo, asi nebude právě spokojen, Naopak někdo, kdo rád nechává prostor nevysvětlenému a nevysvětlitelnému, bude nadšený tak jako já.

Velice zvláštní a neobvyklý film - horor. Španělsko v době občanské války, sirotčinec, duch. Kombinace, která když se správně uchopí, je zárukou skvělého filmu. A tady se to del Torovi bezesporu podařilo. Příběh v první polovině velice jednoduchý, člověk má pocit, že ví, jak to skončí. Ale na začátku druhé půle roztáčí obrátky opět naplno a blížíme se do velkého - malého finále. Syrovost některých scén mi brala dech a správně namíchaná atmosféra vás zkrátka nemohou nechat chladnými. Španělé opět dokázaly, že v tomto žánru se sakra vyznají.

Když vidím to hodnocení tady, mám prostě pocit, že tse musím obhájit. Nechápu to nízké hodnocení. V porovnání s většinou amerických stupidních romantických komedií, které jedou veskrze podle jednoho osvědčeného scénáře, je tenhle film na úplně jiné úrovni. Nenásilně navazuje na děj první Laguny, herci skvěle zapadají do prostředí, v jakém se ocitli a ačkoli se jedná o sladkobolnou romantiku, vcelku realisticky vykresluje chování postav spolu s problematikou dospívání - stud, zkoumání vlastního těla, žárlivost, potřebu chránit, vzdor a vztek. Na tomhle filmu by se dala učit sexuální výchova. Nehledě na fakt, že se film nesnaží být vtipný (což je za mě plus) a dokáže nás na tu hodinu a půl odpoutat od reality a dá nám zavzpomínat na první lásky, nevinnost, čest a hlavně pocit svobody. Nejedná se o nic světoborného, ale v záplavě kriminálek, Ordinací v růžové zahradě a akčních superhrdinů sena to krááásně kouká.

Jsem všechno možný, ale romantička určitě ne. 99,5% romantických filmů jde absolutně mimo ně. Nu, a tenhle film tvoří mou výjimku z pravidla. Ač to nic nepřináší, ať je to sebevíc ujetý, ať je na tom filmu zajímavá jen přírodní scenérie, mě si tenhle film prostě dostal bez ohledu na všechny chyby, romantický klišé a nespornou kýčovitost. Když už nic jiného, skvěle vykreslené charaktery postav a o 100% lepší než kdejaká americká ptákovina.

Přiznávám, že původní snímek jsem neviděla, asijská hororová tvorba prostě není můj šálek kávy. Co mě ale zklamalo, byla až příliš předvídatelná jednoduchost a snaha o jakousi hlubší myšlenku, která se stejně míjí účinkem. První polovina filmu zaujme hlavně strachem z neznáma, druhá už bohužel jen dojíždí do "velkého finále". Pár slušných lekaček tam je, ale ty psychedelické vidiny nám tvůrci servírují tak rychle a nelogicky, že už si pak člověk říká "proboha, už zase?". Na druhou stranu zadupat tenhle film do země by taky nebylo úplně fér, pro potěchu ducha i oka si tam každý něco najde, takže hodnotím jako průměrný průměr. Edit: tak dneska jsem viděla originál Oka a musím upravit hodnocení tady. V rámci vizuálu pro mě tenhle byl lepší, v rámci hororu byl hodně, hodně pod čárou za originálem. A za ten sladký happyend musím strhnout jednu hvězdu.

Další z filmů mého dětství, na který jsme s bráchou do zblbnutí koukali na videu pořád kolem dokola. Ale i teď se na tenhle snímek ráda podívám. Je fakt, že s realitou to má skutečně pramálo společného a těch vydařených náhod je možná víc, než je zdrávo, ale podívaná je to slušná. O akci tu není nouze, příběh plyne podle veskrze zavedených klišé, ale tak nějak nenásilně, dialogy sice místy tak nějak pokulhávají, ale humor jim nechybí, no a samotný Dwayne Johnson, mimochodem perfektně se hodící pro danou roli, září jako hvězdička na nebi. Když to bude člověk brát trochu s nadhledem a nebude se vrtat v každé prkotině, jako to tady má většina lidí ve zvyku, tak se jedná o nadprůměr daného žánru s povedenými efektními souboji a výhrou dobra nad zlem, neboli hrdinou nad zlovolným králem.

Pokud to člověk bere tak, jak to bylo filmaři myšleno, tak spokojenost. Nízkorozpočtové béčko mě mile potěšilo, i když tentokrát na mě postupné budování atmosféry nepůsobilo tak jak by mělo - nevím proč. Ale nic ve filmu nepůsobí kýčovitě, uměle. Rychlý střih u těch věru "zásadních" scén není vůbec na škodu a mrazivé pohledy vykutálených dětí prostě zaberou vždycky. U filmů podobného ražení čekám vždycky nějakou pointu, vysvětlení, které mě donutí dát o tu jednu * navíc, ale tady jsem se nedočkala.

Strašidelné domy, noční lesy a opuštěné budovy z hororů známe všichni. Ale tady nás film zavádí do stísněného prostředí podzemních jeskyní - a to je jiné maso. Pro klaustrofobiky jako jsem já je to o to větší zážitek (scéna s uvězněnou Sárou pro mě byla doslova skličující a měla jsem pocit, jako bych tam byla já). Lekačky perfektní, už dlouho se mi nestalo, abych sebou cukla. Podivně zmutované lidské příšerky celkem vydařená třešnička na dortu, která za mě sice nemusela být, ale zase dodává další rozměr atmosféře (nejen, že jste uvěznění 2 míle pod zemí, nemáte nejmenší tušení, jak se dostat ven, ale ještě ke všemu vás chce někdo zabít = dvojnásobně vygradovaný boj o život). O postavách sice nevíme zhola nic, tedy krom hlavní hrdinky Sáry a potom ještě drsňačce Holly, která mi zkrátka utkvěla v paměti, ostatní dámy mi nějak splívají, ale co se filmu týče bylo by i zbytečné nějak víc postavy prokreslovat. Film má svoje mouchy, ale nenašla jsem nic, co by mi vyloženě vadilo. Zasloužené 4*.