midget

Příjemná genre bender komorní inscenace divadla Protiatomový Sklep.

Digitální megashark versus pokousaná superbába. Standardní zvířecí béčkovej survival horor.

Nepravděpodobná story o tom, že punková kapela hraje v nacistické hospodě (která je tak otevřeně a křiklavě neonáckovská, že je dost div, že ji policajti nezavřou) a přichomítne se k jejich kriminálním aktivitám, je navíc zmateně a berzradně podaná - děj nemá žádnou dramaturgii, skáče mezi realistickou brutalitou a podivnou nadsázkou (vracející se fórek s kapelou na opuštěném ostrově) a podivnými až nesmyslnými motivacemi jednání postav.

Manga Bakuman je záležitost založená na hodně prudkých kontrastech. Hlavní hrdinové nechtějí zapadnout do průměru upracovaných japonských salarymanů, a tak se rozhodnou pro kariéru komiksových autorů, do které se ale vrhnou se stejně psychopatickým pracovním nasazením. Na jednu stranu manga ukazuje fungování japonského komiksového průmyslu, na druhou ji idealizuje a přibarvuje. Film je vlastně zjednodušená a celkem slušně natočená verze mangy. Namísto imperativu upracuj se k smrti ve prospěch korporace hlásá heslo upracuj se k smrti ve prospěch vlastního snu.

Tsai Ming-Liang není jen geniální režisér, ale také poněkud obtížně snesitelný sebelítostivý narcistní hypochondr. Odzbrojující, nesoudné a fatálně bezelstné home video, které by mohlo sloužit jako testovací materiál pro studenty psycho(pato)logie. Zároveň skvělá nezáměrná komedie.

Ne, že by se Park Chan-Wookovi adaptace románu Sarah Waters vyloženě nepovedla, ale další z jeho variací na spletitá spiknutí uvnitř jiných spiknutí je svým způsobem snadno předvídatelná a repetetivní. Všechno, včetně rádoby důmyslné asijské erotiky, sráží Komornou na úroveň průměrných korejských kostýmních dramat.

Učebnice scenáristických, režisérských a hereckých chyb.

Epic fail. Kromě titánů, kteří vypadají docela slušně, tam je špatně úplně všechno. Je to zmatený, děj je oproti předloze zredukovaný do úplně nesmyslného minima, scény s titánama a živýma hercema vypadají jak z nějaké Harryhausenovky a navíc je to ještě celé hozené do vyblitých tmavých odstínů, takže vizuálně je to dost hnus.

Přesně takhle by to vypadalo, kdyby se Zdeněk Troška rozhodl natočit film o obřím lidožravém krokodýlovi.

Honění koní, těhotenský sex, permanentní týrání zvířat, erotický tanec s koňskou hlavou atd. Přehlídka přímočaře naturalistických scének bez koncepce. Čistá, ale solidně podaná artsploitation.