Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Rozprávka
  • Animovaný

Recenzie (7 178)

plagát

Útok na maratón: Teror v Bostone (2016) 

Je to blíž než čekáte a může se to stát kdykoli a kdekoli. Hrdinové filmu vstali a mysleli, že zažijí běžný den a místo toho nastal nejhorší den jejich životů. Tenhle film má velkou kvalitu a já nejprve usoudil, že třeba dát čtyři hvězdy. Ale teď si říkám, proč vlastně nehodnotit maximem? Odkazuje nejen na jednotlivé mini příběhy obětí, ale i bezpečnostních složek. Podíváte se do hlavy teroristům. Každý od chvíle, kdy ráno vstal a čekal, že zažije zase jeden běžný den společně s bostonským maratonem. Mark Wahlberg hraje nesmírně působivě a velmi věrně. Celý snímek je silně hluboký. Jen člověka s kamenem v srdci nezasáhne příběh mladých manželů, co oba přijdou o nohy. A malého kluka, co málem přijde o tátu. A co teprve, kdy mrtvolu kluka nechají mnoho hodin po útoku ležet na ulici? Je to silné a svými záběry a povahou to není pro slabé povahy. Na druhé straně - měl by to vidět každý. Je to kvalitní film, protože popisuje příběhy jednotlivých lidí, kteří skutečně existovali a to, co skutečně zažili. Žádný výmysl scénáristů, ale skutečné osudy. Navíc se dozvíte krok po kroku, jak FBI a místní policie teroristy dopadla. Žádná kriminálka Miami. Je to silný film plný příběhů. Nejvíc to asi dokumentuje odpověď policisty Marka Wahlberga na otázku: "Dá se tomu předejít? Dá se vůbec něčemu takovému předejít?" Jeho odpověď je odpovědí celého filmu, proč má smysl. Závěrečný dokument s autentickými záběry, které se prolínají celým filmem, o skutečných postavách filmu je velmi cenným materiálem. Celý film působí autenticky a místy jako hraný dokument. Není to klasický holywoodský akční velkofilm a právě proto je o to kvalitnější.

plagát

Sieranevada (2016) 

Je pravdou, že všichni se níže zmiňují o délce filmu. Ano, rozhodně mohl být kratší. Určitě by se dal podstatně zkrátit. Tvůrci nejspíš chtěli ukázat den s jeho všedností, ale i důležitými momenty. Každopádně nejzajímavější jsou asi rozhovory o 11. září a teorie, které se zaměřují na jedno z témat filmu - terorismus a do jaké míry jsme schopni věřit tomu, co nám média předkládají. Další téma je pak rodina. Když se sejde rodina, odhalují se veškeré problémy a nejniternější věci. Tvrďáci upustí slzu, když to nejméně čekáte a jemní lidé jsou schopni říct naplno, co v sobě dlouho skrývali. Řekl bych, že tenhle film bude blízký všem těm, kteří dobře znají, když se sejde celá rodina a začne řešit nově vzniklé rodinné krize, trampoty nebo staré křivdy. Ale vrátím se opět na začátek - ta délka. Být to kratší, jedná se o velmi kvalitní psychologickou sondu do duší běžných lidí, kteří si řeší své záležitosti po svém. Takhle se z toho stal nesmírně náročný a úmorný opus. Nepomáhá ani absence jakékoli hudby a komedií bych to rozhodně nenazval.

plagát

Infiltrátor (2016) 

Výborný film, jehož kvalitu umocňuje to, že zákulisí gangů si tentokrát nevymysleli producenti, ale vychází z reálu. To, co je popsáno se opravdu dělo a dělo se to takhle. Takže vám tento film nabízí unikátní pohled do skutečného podsvětí. Jak to opravdu chodí. Tady se nemusím ani rozepisovat. Oceníte kvalitní herecké výkony i scénář. Napětí do poslední minuty a hlavně nehollywoodský konec. V něm by to sice skončilo dobře, ale mezitím by ještě nějací klaďasové umřeli. Na druhou stranu, podsvětí se vyvinulo a dnes už to možná chodí jinak. Takhle to totiž chodilo v 80. letech, ale základy jsou pořád stejné. O peníze jde až v první řadě! A tak díky za takové, co se nebojí a na rozdíl od nás, mají povahu a žaludek na to, dělat, zažít a pamatovat si hnusné věci, aby dostali pár ještě hnusnějších chlápků a přitom se celý život třásli o rodinu a svůj život, o pomstu, která může přijít kdykoli. To jsou skuteční hrdinové.

plagát

Snowden (2016) 

Asi řeknu pouze toliko, pokud mám hodnotit film, pak mě samotný příliš nezaujal. Herecké výkony jsou trochu unylé, na druhé straně o to autentičtěji působí. Nicméně snímek by mohl být kratší. je to dobré, ale všeho trochu míň. Ono se toho strašně moc namluví, ale většině běžný divák stejně nerozumí a tak mu z toho vyjde akorát: bla...bla...bla...můžeme sledovat všechny...bla...bla...bla...kdykoli....bla...bla...bla...kdekoli a pod. Nažvaní se toho strašně moc, film je na mě příliš dlouhý. Tak jako tak si myslím, že film by měl asi shlédnout každý. Když ne proto, aby si udělal obrázek o tom, co všechno tajné organizace mohou a je toho opravdu dost, tak minimálně proto, aby se rozhodl, co je Snowden vlastně zač. Zrádce či hrdina? Nebo ani jedno? Morální dilema film rozhodně otvírá, ale nechává na divácích, aby se rozhodli, co je správné. Tak jako tak se na film podívejte. Možná pak už nenecháte otevřený noťas jen tak nebo emailem nepošlete své intimní fotky.

plagát

Odkaz vo fľaši (2016) 

Na úvod je třeba říct, že jsem viděl pouze Ženu v kleci. Zabijáci mi unikli, takže nemohu srovnávat s druhým dílem, pouze s prvním. A oproti prvnímu je trojka slabším odvarem. I tak ale si ale stále tvůrci udržují vysoké tempo příběhu, nasazení a mrazivost. Laťka šla kousek níž, ale pořád je vysoko. Mrazivá atmosféra drsného severu už není tak mrazivá, jako v úvodním díle, ale pořád jsou hrdinové drsní policajti, postavy odměření svědci a zabiják chladný a všehoschopný psychopat. Příběh vás vtáhne do děje od začátku a nepustí vás ani na minutu odtrhnout oči. Co kdyby vám něco uniklo? Scénář je opět výborný a já si na podobné kriminálky nemůžu stěžovat. Je to rozhodně úplně jiná liga než americké kriminálky od Miami až po New York. Takže díky za podobné filmy tam od vás ze severu a zase nám něco pošlete.

plagát

Orol Eddie (2016) 

Film o tom, že když si jdete za svým snem, může se splnit. Co je ale při téhle filozofii nejdůležitější? Nevzdat to. Rovnou říkám, že více než herecké výkony, hudba či další specifika mě dostal příběh. Příběh sám je vlastně to nejlepší, co film mohl nabídnout. I když, jak už to u filmů dle skutečných událostí bývá, je pravdivá sotva polovina. Okolí a celý nádech touhy se nevzdat ač jsou všichni proti vám, mě dostal ještě víc, než mnoho jiných filmů. Možná i proto, že tady hlavní hrdina v závěru nevyhrává a nezískává vysněnou lásku. Prostě dokáže to, co si na začátku usmyslel. Takže film rozhodně kvalitní i pro ty, co v životě nesledovaly sport tím spíš skoky na lyžích. A to je asi to nejdůležitější.

plagát

Volání netvora: Příběh života (2016) 

Ani film pro děti, ač o dětech, ani film přímo pro dospělé. Řekl bych tak náctileté. Film, který nahlíží do dětské duše a je to velmi složitý pohled. Těžko asi chápat dospělého, který se loučí se svým nejbližším člověkem. A teď si představte, že to potkává dítě. Aby toho nebylo málo, ještě zažívá šikanu, otec mu není nablízku a jeho babička ho zrovna nemiluje. Se vším se ale dokáže vypořádat díky své fantazii. Příběhy jsou velmi dobře poskládané a pohybují se na hraně pohádkovosti a dospělosti s obdivuhodným talentem k balancování. Ani moc, ani málo. I animace jsou slušné. Mě se velmi líbil dětský výkon, ale také výkony dalších herců. Nová poloha Sigourney Weaver je také nesmírně zajímavá. Přiznám se, že mě se tento film líbil a bude to jeden ze snímků na než se rád znovu podívám. Tahle hranice mezi dětským a dospělým světem, která se zdánlivě maže a přesto zůstává a hranice mezi pohádkou a filmem pro dospělé je zároveň osvěžující jako poučná.

plagát

Rodinné šťastie (2016) 

Sociální vazby, vztahy mezi partnery či rodinné vztahy jsou nesmírně složité. I když, jak se to vezme. Já tvrdím, že tomu tak není, že vztahy složité nejsou, jen lidi je dělají složitými. Film každopádně pojednává o klasické situaci, které i já naprosto rozumím. Jedna rodina je bohatší, druhá chudší. Jedna ze sester to vidí tak, že její mladší ségra měla v životě vždycky štěstí a vše se jí dařilo. Za to jí se nedařilo nikdy nic a lepí se na ně jen smůla. Závist a nevyřešené spory z puberty a dospívání se vylívají na povrch. Tohle se týká i naší rodiny a z tohohle pohledu tomu rozumím. Na druhé straně se ukazuje, že ani peníze nejsou všechno. Ani bohatší rodina nemusí být úplně šťastná. Myslím, že se ve filmu hodně lidí pozná a najde a možná i svou rodinu či rodiny přátel. Rozumím ale také argumentům, že se tenhle film může zdát nudnější. Je to zajímavá sonda do překomplikovaných vztahů lidí, ale jak ostatně ukazuje i film, nic není tak komplikované, aby se to nedalo rozluštit a platí to, co jsem řekl v úvodu: vztahy nejsou složité, to jen lidi je dělají složitými.

plagát

Expresná zásielka (2012) 

Vůbec si nemyslím, že se jedná o špatný snímek. Naopak, je dynamický, napínavý a díky zajímavému provedení, napínavému příběhu i časové posloupnosti, kdy se film jedno za čas vrátí v ději zpět, aby nám byly vysvětleny některé události, je opravdu kvalitní. Líbí se mi honičky v ulicích New Yorku, pak také způsob, jakým se hlavní hrdina rozhoduje, i když je to samozřejmě v reálu nesmysl, ale je to film proboha, kterou trasou se vydat. Zajímavé jsou i těsné přejezdy před auty, kdy se jen o milimetry vyhnou hrdinové srážce. Určitě je to něco originálního, co tu ještě nebylo. Film o messengerech musí být originální, takových moc není. A díky poutavému a do poslední chvíle napínavému příběhu je ještě zajímavější. Je fakt, že některé věci jsou přehnané a konec je mírně naivní, ale díky vcelku slušné hudbě a závratnému tempu dávám pěknou trojku. A pak ještě jedna věc...když já tak miluju dobré konce!

plagát

Catwoman (2004) 

Halle Berry se mi docela líbí jako žena i jako herečka. Mám ji rád. Bohužel často doplácí na svou skromnost a to i v herectví. Když porovnám například Angelinu Jolie jako Tomb Rider a H. Berry jako Catwoman, tak Angelině jsem její drsnost věřil. Halle ani náhodou. Blbé je, že si za celý film nevybrala, zda bude něžnou kráskou nebo drsňačkou. A ani jedno jí v tomto případě nejde. Problém je pak porovnání Michelle Pfeiffer s H. Berry. Zatímco první Catwoman na mě byla až moc sexistická a ani náhodou drsná, druhá je chvíli drsná, chvíli romantická a tyhle polohy střídá, jako by nevěděla, kterou si vybrat. Bohužel souhlasím s tím, že scénář tedy značně pokulhává. Stejné je to i s dějem. Je spíše vláčný a nikterak zajímavý na vícero podívání. Naopak oceňuji hudbu a sexy H. Berry, která se mi sice moc nelíbila v této úloze, ale svou ženskou krásu ukočírovala bravurně, na rozdíl od M. Pfeiffer a nepůsobila lacině, lascivně, ale přitom divák její tělo musí ocenit. Takže abych to shrnul. Na filmu je nejzajímavější akorát krása hlavní herečky a to je tak vcelku vše. Věřím, že komiks může být kvalitní a dobře myšlený, ale do převod do filmové podoby se nezdařil. Blbé je, že už po druhé.