Dr.film

Hlavní tahoun loňské seriálové sezony naplnil všechna očekávání. Velmi precizní režie, skvěle zahrané a scénář, který dbá na historická fakta. Jo a ten Martinezův elektronický pulzující riff je vážně podmanivý. 1. série - 100%

Milé, hloupé a uhlazené, ale za tu scénu á la Carrie díky! ;o)

Kladení důrazu na původní znění u tohoto snímku platí dvojnásob.

Jádrem snímku je střet maloměsta s venkovem a klidně bych se i nebál tvrdit, že se Frič v době protektorátu snažil latentně poukázat na nezdolnost národní povahy. Postavy řeší hrdost, dobrou pověst nebo poctivou práci a tehdejší publikum se tak mohlo s poklidem a v nejisté době, alespoň částečně ujistit o houževnatosti svého vlastního národa.

Text písně je výborný. Skvěle vykresluje bludný kruh vdané paničky, která touží alespoň na chvilku zanechat role dokonale vdané paní a povyrazit si (zhřešit) s Dominikem. Spiklenecké mrknutí Ivany Pavlové na konci klipu jen vše podtrhuje.

Zpívá se tam stále dokola něco o přidušeném dechu a na tehdejší dobu se tento videoklip stylizoval do výrazné psychedelické formy. Půvab to ale neztrácí a s jistou nonšalantností mohu tvrdit, že tato dekadentní jednohubka v ústech nikdy nezhořkne.

Nymfomanka je film stavící na paralelách a výrazných kontrastních prvcích, ale nelze také přehlédnout velkou dávku nadsázky a ironie. Nabízí se několik úhlů pohledu; celkový sled událostí je možné vnímat jako „artové porno“, které řeší téma sebezničující sexuality, nebo v rámci nízkorozpočtového evropského artu skvěle zpracovaný marketingový produkt, jelikož doposud žádný předchozí Trierův film tak propracovanou reklamní kampaň neměl a mimo lechtavého pocitu v podbřišku nese také velký kus nadsázky o ženě, která vnímá svět výhradně optikou své vlastní vagíny. Naprosto úžasný je Trierův scénáristický perfekcionismus. Klade důraz na celou škálu kontrastů, které se skrze oba díly prolínají a následné situace jsou mistrně vypointované. Nakonec ještě musím zmínit onen edukativní přesah, který je do celého snímku vpašován s neuvěřitelnou lehkostí a Stellan Skarsgård v roli Seligmana tak slouží vlastně jako „uvaděč“ každé kapitoly. Konečně tedy vím, jak funguje Fibonacciho posloupnost ;o)

Nejzajímavější je pozorovat Harrisonův laxní přístup k tomuto bizardnímu televiznímu filmu. Faktem je, že Lennon měl jisté výhrady také, ale Harrison s McCartnym vedl několik sáhodlouhých diskuzí ohledně kvalit a smyslu celého projektu. Magical Mystery Tour je naprosto zbytečná věc a nemůže fungovat jinak, než jako fetiš pro zaryté fandy Beatles. Trapné, nesmyslné a bez konceptu – prostě úlet.

Velmi příjemná pohádka v Méliesově charakteristickém podání. Bravo!

„Seznamte se s výrazným uměleckým směrem!“ Asi tak lze charakterizovat Kisilův dokument, kde se v podstatě nic významného neřeší. Kisil celé dílo redukuje na „vyprávění“ a stavá se fundovaným průvodcem tímto individualistickým myšlenkovým směrem. Kdo touží po seznámení a prvotním pochopením dekadence jako takové, tak mohu jen doporučit.