Pražák

"Bože, já jsem tak sexy!"

"Všichni potřebují něco k čemu by mohli vzhlížet. Potřebují se dotknout něčeho božského tady na zemi."

"Hodný chlap, má dlouhé vlasy, nemá boty?"

"Víš navrhl jsem dva zákony za poslední dva roky a teď pracuji na třetím. Ale všichni si mě budou pamatovat kvůli tomuto. Píše se o tom víc než o všem jiném, co udělám po zbytek života. To je přirozená vlastnost netvora."

"James, imagine it, Lisa P.!!! "

"Říká se, že v bitvě, když jsou čistokrevní koně zraněni bajonetem, tajemné kouzlo bolesti je pohání vpřed nabodnout sebe sami přímo do srdce. Stejně je to s tebou, od toho dne, co jsem tě znovu spatřil..." Historický erotický thriller by měl být oblíbený, ale je bohužel málo točený žánr. Koukatelnost a kvalita takového filmu roste a padá především s ústředním párem. Co mi vadilo je, že z toho erotikého dusna nakonec moc není. Na otevřenou sexualitu jsme si zvykli už dávno a překvapit (případně šokovat, jak se možná režisérka snažila) dnešního filmového diváka (nikoliv puritánského) je celkem problém. Tam kde film měl vrcholit, vyvolávat vášně–nefunguje.

"Říká se mi panenská královna. Nejsem vdaná. Nemám pána. Bezdětná. Jsem oddaná svému lidu. Bože, dej mi sílu, ať unesu tu ohromnou svobodu. Jsem vaše královna. Jsem sama sebou."

"Můžeš být vzteky bez sebe. Můžeš nadávat na osud. Ale když přijde konec, musíš se s tím smířit." Jak tenká je hranice mezi kýčem a uměním.

"V téhle sračce není nikdo nevinný, Ferrisy."

"Bye, Bye Blackbird..." Ano, tak tato hláška je zcela jistě tím zcela nejkýčovitějším co ve filmu zazní. Jediný co mohu vytknout je tento malý patos, který si režisér v závěru neodpustil a ta romantická vata, která v té 140 minutové stopáži nutila nejednoho návštěvníka kina k využití návštěvy toalety či odlehčení bederních partií. Michael Mann servíruje vynikající, jinou, gangsterku. Podle akčního traileru jsem očekával podívanou ve stylu Sama Mendese a jeho Road To Perdition. Mann veme ale digitální kameru, zvolí úspornější formu vyprávění a ono je to mnohem lepší! Konečně vyprávíme příběh prostředkami 21. století - tak proč ne?! Díky kameře není cítit úporná snaha o estetizování a vytváření film-noirových záběrů. Mann to sází dokumentárně, vyzrále a kamera jen jadrnosti přidala. Při přestřelkách se člověk cítil skutečně být středem palby a zmatenost těch situací mě vtáhla mnohem více než nájezdy kamerou na utočící skupinu č. 1. Závěrečná "kino" scéna a její režisérské zvládnutí je naprosto perfektní a jelikož jsem neznal pointu vychutnal jsem si to se vším všudy až do konce. Srdce tlouklo o sto šest! Skromné herectví Deppa i Bala vůbec nevadí. Nenápadná hudba alá Temný rytíř Elliota Goldenthala je taky znamenitá a vše citlivě podtrhuje. Film bez okázalých gest a nežadoucích zvratů! Skvělé!