tatopulos

Nádherná filmová esej, takové bohatství myšlenek, prožitého a nevyřčeného kdepak komunistická agitka. Ve filmu je mimojiné mnoho úvah nad vlastnictvím. Je vlastnictví krádež ? Má se zrušit soukromé vlastnictví ? Co bude po zrušení soukromého vlastnictví ? Je spravedlivá kolektivizace ?Nedá se nastolit jakási pomyslná rovnováha soukromého a veřejného vlastnictví ? Na nic z toho nedává Bertolucci odpověď (viz neustálé střety mezi Olmou a Alfredem). Alfredo - statkář, není vylíčen jako krvežíznivý netvor, ale člověk se svými touhami a chybami. Podobně Olma. Jedno z "poselství" filmu bylo- že dosavadní společenské zřízení plodí příliš mnoho chudoby (i když lidé pracují, žijí v pracující chudobě), nevzdělanosti s nadřazenými feudálními elitami. V ovzduší zkostnatělého křesťanství, feudální konzervativismu-"modli se a pracuj, rozmnožuj se a jen to, pamatuj,jsi pouze hloupý dělník, myšlení a tvorbu přenech- elitě". Tohle vykořisťování člověka člověkem je agitka ? K rovnováze jsme dospěli až v 60. letech, v éře budování sociálního státu. Film přesně míří na jeden z problému mezi pravicí a levicí. Pravice by vše řešila pouze tržně- "ať trh stanoví cenu za tvou práci ! Jestli budeš dělat za 20 korun na hodinu nebo za 20.000 kč na hodinu vyřeší pouze trh a tvoje chytrost a "schopnost", (žádná ochrana státu v podobě minimální mzdy)" pravice vůbec nevidí hodnotu v práci,ale co "za kolik". Takže Olmo je z pohledu pravice neschopný a líný komunista, který se neumí vypracovat. To, že má Olmo svou práci rád, má vztah k půdě a lidem pravici nezajímá. A z pohledu pravice vlastně Olmo vykořisťovaný není, protože je hloupý, že pracuje za nízkou mzdu ! Sám se má vypracovat ! Hlavně neprotestovat (to zavání komunismem, antiindividualismem a kolektivismem) V epoše deregulace (deregulace je protekce bohatých proti chudým, nic jiného) chrání pán své zájmy, maximalizuje svůj zisk a snaží se vytěžit co nejvíce z "lidských zdrojů", dokud je ještě potřebuje. Všichni jsme přece svobodni a dělníci mohli přece odejít, pravici nezajímá, že všude je chleba o dvou kůrkách, všichni zaměstnanci mají přece stejnou vyjednávací pozici bez ohledu na to,jestli se o práci uchází dělník nebo manažer (když se tolik mluví o svobodě, tak musíme žít v nejsvobodnějším možném systému, důkazy netřeba hledat). Z pohledu levice má každý dostat za svou práci takovou mzdu, aby byl schopen z toho uživit sebe, svou rodinu, naplnit základní životní potřeby a něco navíc. Pro levici je hodnota člověka právě v práci, ne "za kolik", ale práce jako taková,za kterou patří řádná odměna a nikoli almužna. Proto se v Novecentu objevuje myšlenka- "půda patří tomu, kdo na ní pracuje" Ale opět je to další z řady otázek, které Bertolucci dává, aby ukázal na rozdíly mezi pravicovým (konzervativně-tržním myšlením) a levicovým (soc-demokratickým, komunistickým, socialistickým, anarchistickým....) Připadá mi, že v současnosti lidé nechtějí být Olmou, chtějí být Pány, ale neuvědomují si, že jsou dělníky, kteří ryjou držkou v zemi. Tito dělníci ještě vítají, že jim Páni sedí na krku..

Dokumentární cyklus "Rudí vládcové"- 1. díl Adolf Hitler. Autoři dokumentu by si měl zopakovat základy politologie, strana 7. rozdíly mezi levicí a pravicí. Hitler byl ideolog krajní pravice, fašismu. Co měl společného s levicí ?

To byla ale slabota, Annaud neumí, takhle nevypadá válečný film 1. romantické sentimentality tam bylo příliš 2. s nějakým popisem bitvy u Stalingradu se Annaud vůbec nenamáhal, jedná se o směšný popis- začátek bitvy- podzim 1942 Rusové prohrávají, leden 1943 Rusové vyhrávají.. 3. "typický americký film" o hrdinném jedinci, že jedinec vychází z kolektivu, nějakého determinujícího prostředí scénaristu nezajímá 4. žádné velkolepé bitvy se nekonají, že je válka krutá všichni ví, ale ukázat něco z vojenské techniky obou stran by nevadilo 5. nulová psychologie postav- proč Saša jedná jak jedná ? Je to práskač, zrádce nebo hrdina ? 6. Nějaká závažná morální dilemata hrdinů ve filmu nejsou a válečný film by je mohl obsahovat 7."..je to napínavý souboj dvou střelců" při vší úctě k hercům ani o jednom z nich bych neřekl, že hraje vojáka a střelce. Moji favorité- Tora, tora, tora, Tenká červená linie, Bitva o Británii, ruské- Osvobození, Ozerův Stalingrad, Boj o Moskvu

Neuvěřitelný "komedie" se rodí v hlavách Američanů, nedivím se, že USA vládne světu, lidé se přeci chtějí bavit ! :-) Znamená to tedy, že se mám chovat jako cvičený pes, který začne (jako při zvonění zvonečku) slintat, když Will Smith přijde a začne předvádět čarodějné kousky s ufo faunou ? :-) Abych nebyl za hnidopicha, uvedu vzor crazy komedie- Zvíře s Belmondem a Borat.

Další ojedinělý český film (nemůžu najít srovnání s českým filmem s podobným námětem). Filmu bych vytknul pouze dvě maličkosti- ve filmu není lékařské konsilium, které dalo o Hepnarové zprávu, že je duševně odpovědná za čin, který spáchala. Zajímalo by mě zpracování lékařských názorů (schizofrenie x psychopatie). A druhá věc, která mohla být ve filmu- žhářství Olgy v pubertě. Jinak černobílá filmu sluší, zvláště když nabízí kvalitní existenciální horror. Neuchopitelný (sebe)teror leží ve fantazii člověka.

Povedený dokument, Babiš mnohdy nic nehrál, ukázal sám sebe jaký "opravdu" je- arogantní, domýšlivý, povýšený, nezajímají ho problémy lidí, zkrátka "slovenský frajer s francouzským sirem". Lidé uvěřili image bilboardů kolem nich a při otevřeném kontaktu s Babišem se nechali klamat vnitřním obrazem starostlivého miliardáře. Kundera měl pravdu, lidem stačí image, imagologie, k čemu kritické myšlení... (Otřesný byl reportér Čt Vladimír Keblůšek po jeho výroku o socanech si můžeme být jisti jeho nezaujatostí) "Kouzelný" byl zpívající budoucí pan ministr zdravotnictví, který zpíval na Babišově večírku. Americký sen existuje- Adam Vojtěch se vypracoval ze zpěváka Super star až na ministra zdravotnictví. Zřejmě bude léčit české zdravotnictví zpěvem. Pozitivní na dokumentu je, že jsem zjistil, že mám pořád naivní politické ideály. Klusák by mohl ještě natočit dokument o našem nejlepším ex-ministrovi financí Kalouskovi, dověděli bychom se více o jeho kvalitách a že oligarchové mu nejsou tak cizí..

To byl ale odfláknutej film. "Rodinné drama" o nepřátelských Japoncích s nehodným a přesto vojensky disciplinovaným synkem Ch.Hestona, neviděl jsem "silnější příběh". Kam odešla dokumentárnost z filmu "Tora, tora, tora" (Robert Mitchum byl opravdovým Spassvogelem se svou plastelínovou rukou). Výprava bitvy dost ošizená, některé záběry převzaté z jiných filmů.

Ten Konec ! To se musí vidět víckrát !

Nevidím rozdíl mezi sledováním tohoto filmu a četbou červené knihovny (čtení pro paní a dívky). Scorsese byl zřejmě uhranutý touto literaturou. Člověk byl čekal Barryho Lyndona a nalezne Angeliku a Angela v jejich sentimentálních odstínech na vrcholu společenské pyramidy... Že radši nenatočil remake Taxikáře odehrávajícího se v roce 1871... "Nevinný drožkař"

Takový "realistický" protipól k Poslednímu mohykánovi, tvrdost přírody a života vykukuje z každého koutu.. A kdepak je ten sladký Leo z Titanicu ? Zůstal pouze "vlk" z jižní Dakoty. Milosrdenství a spravedlnost se hledá u "moudré matky" přírody těžko.