izmi

Vynikající černá komedie, skvěle rozehraný příběh a fantasticky ztvárněná hlavní postava podivínského patologa, jehož se jen tak nic vnitřně nedotkne.

Dobro konající kritik, jeptiška, co ztratí víru, fanatický katolík, který si volá Ježíše na pomoc, aby mu pomohl zavraždit manželku ... při každém dalším křupnutí zlomené nohy, jsem se válel smíchy. Vskutku povedená černá komedie, severského ražení, a něco navíc. Královsky jsem se pobavil.

Příjemný, lehký a vzdušný snímek na nedělní dopoledne. Pro tentokrát žádná severská drasťárna. Možná příliš letně rozvláčný a pomalý, ale je to "old school", proč ne :-)

Naprosto dokonalý a autentický obraz švédské společnosti dneška. V každém záběru dokonalost. Zoufalství, BEZNADĚJ A BEZRADNOST autorit a rozdělení společnosti na "xenofoby" a "sluníčkáře", jak podobné. Snímek působí amatérsky, statická kamera na hranici dokumentu často nezachytí to, co se děje mimo záběr a v tom tkví její autenticita a dokonalost. Beznaděj a neschopnost objektivně rozpoznat kdo je oběť a kdo potřebuje pomoc, krásně vystihuje scéna, kdy okradeného Sebastiana pokutuje revizor a dává mu přednášku o nečestnosti. Gaunerství imigrantů v kontrastu s klaunem v azylovém centru. Hádka v parku. Naprosto dokonalé. Letos v únoru jsem byl opět ve Švédsku a viděl jsem to na vlastní oči. Jak se chovají děti imigrantů - scény z MHD jsou naprosto věrné. A jak Švédi jen bezradně krčí rameny nebo dělají, že se jich to netýká. Rozlišovat, kdo pomoc skutečně potřebuje a kdo pomoc jenom zneužívá se nesmí. Mluvit se o tom nesmí. Tolik zrcadlo dneška. Smutné a neradostné.

Opět film, který jde až na dřeň lidského charakteru. Stačí určité nastavení okolností a z lidského nitra najednou vyvěrají vlastnosti, až jeden žasne. V každém prostě něco takového je, ať už si o sobě myslí cokoliv. Mistrně napsaný příběh, stupňující se hrůza a beznaděj. Opěvovaná barevnost mě rozčilovala. Seversky drsné a nekompromisní zpracování dokonalé. Trest za to, že opustila svého muže ve chvíli nejtěžší - příliš krutý a možná zbytečný. Jinak fakt dobrý.

Všudypřítomná tíseň, strach, nedůvěra a strašlivé praktiky mocných i bezmocných na obou stranách, nelidské zacházení, ztráta důstojnosti, depka. Základní atributy snad každého izraelského snímku s gay tématikou, který jsem doposud viděl. Ani tento se nevymyká a kromě pár minut na začátku, všudypřítomná a skrz obrazovku prolézající úzkost dusí až do samotného konce. Ten je v tomto případě otevřený a že se nakonec šťastně setkali a žijí ve Francii až dodnes si netroufám vůbec odhadovat. Film přináší silný zážitek a člověk je vlastně obdivuje, že v takových podmínkách jsou "ochotni" se tam ještě vůbec zamilovávat.

Dokonale hermeticky napsaný a natočený příběh. Jak nahoře, tak dole. Jak ve velkém, tak v malém. Severská důkladnost jít až na dřeň vlastní duše, sebehorší čin nakonec nelze odsoudit, protože za ním vždycky stojí v pozadí něco úplně jiného. Film je plný velmi silných momentů a nejsou to klišé. Myslím, že tenhle snímek nevidím naposled.

Slunce svítí, ptáčci zpívají a navzdory černobílému zpracování jas a světlo slunce téměř oslňuje skrz obrazovku, ať už před vraždou nebo po ní, ať před pomstou nebo pak. Krásná klasika, mistrně ztvárněné, charaktery na tak malé ploše ukázany se všemi svými přednostmi i nedostatky - třeba přísná a zásadová matka, která ovšem už nedokáže stejné vlastnosti projevovat ve vztahu k dceři, kdy je najednou obměkčená, nedůsledná a schovívavá. Velmi příjemný snímek.

Začátek dobrý, a od půlky, když jsem pochopil, že se o tajemství a mystice Vikingů nic nedozvím, už jen béčková nuda. Jediná příjemná záležitost byla Sofia Helin, kterou od série Most prostě miluju. A dost dobrý scény s ní - dva chlapi stojej, Sofia leze po strmé skále nahoru, aby je všechny vysvobodila z propasti. Nebo dva chlapi stojej a Sofia střílí přes půlku jezera, aby zafixovala lano, po kterým se dostanou z ostrova. Asi genderová korektnost - nevím, trapný.

Na první pohled lehká ujetina, která se postupem času mění v ujetinu totální. Trochu jsem se v tom občas ztrácel, ale chaos je asi prvotním znakem rozloženého světa kolem nás. A ten je tam ukázaný víc, než dostatečně. Nemůžu tomu nic vytknout.