kosta73

Skvělé, velmi temné, depresivní! Pomineme-li trefné zobrazení krutosti a bídy staré Anglie a výborný herecký ansánbl ( Warner, Bradley ), jednoznačnou devizou filmu je děsivě přirozený Ray Winstone. Jeho variace moudrého, laskavého a citlivého muže, který se vlivem svého traumatu z dětství dokáže ve chvíli změnit ve vraždícího psychopata, je v jeho podání velmi lehce uvěřitelná. Intenzita, se kterou na vás toto dílko musí zapůsobit a která se začíná drasticky stupňovat v momentě, kdy společně s Toddem pochopíte, že vše směřuje k nevyhnutelnému konci, je v závěru až hmatatelná a přinutí vás po vypnutí DVD hledět v depresi dobré dvě hodiny do zdi. Perla!

Velkohubé Masonovo chvástání, že stvoří něco mezi Vetřelcem a Hellraiserem vyšlo naprosto vniveč. Mason, který se zatím nejvíc zviditelnil řezničinou BROKEN, není totiž Barker a už vůbec ne Scott a tak stvořil neoriginální slátaninu se superklišovitou zápletkou v superklišovitém prostředí, tunou umělé krve a řemeslně docela slušně zvládnutým monstrem ( vetřelci dal místo hlavy lebku z krávy, nebo z čeho ), což je asi jediné pozitivum filmu . Není to úplně o ničem, ale na originalitu a genialitu výše uvedených filmů to nemá ani náhodou ( více se to atmosférou blíží k Hellraiserovi ). Možná je moje hodnocení podstřelené, ale moc jsem se těšil a neuvěřitelně mě začíná vadit, jak se tvůrci nových hororů snaží svoji vlastní tvůrčí impotenci zakrýt brutalitou, rádobytvrďáckými pózami a drsnou mluvou ( všeho je v ĎÁBLOVĚ CESTĚ víc než dostatek ) . Zklamání.

V rámci touhy poznat všechna filmová zpracování geniální knihy jsem shlédnul i toto dílko z roku 1978 z dílny členů montypythonova spolku. Příjemná parodie, typický montypythonovský humor ( "... je tam taková zima, že by ani psa nevyhnal... " ) - několikrát jsem se zasmál nahlas, řada odkazů a narážek na stěžejní horrorová díla ( mimo jiné EXORCISTA ), ale jednou mi to stačilo. Pes baskervillský - toto Doyolovo Opus Magnum je pro mě totiž skoro posvátná věc. Můj velmi oblíbený Denholm Elliott ( zde jako Stapleton ) si zahrál roli dr. Mortimera v ( dle mého názoru ) nejlepším zpracování z roku 1983.

Minimalistické civilní drama s HMATATELNOU dusnou atmosférou letního dne stráveného v uzavřeném autě, která mě při sledování filmu skoro donutila dát si nohy do lavoru se studenou vodou. Zajímavý debut s ještě zajímavějším koncem, po jehož shlédnutí vám dá smysl spousta na první pohled samoúčelných narážek v průběhu filmu. Jasná inspirace pro Tarantinovy GAUNERY.

Rozhodně dobré, i když značně své zpracování geniální knihy. Cushing i Lee očekávaně výborní, příjemně mě překvapil André Morell, který velmi sedí mým vlastním představám o vizuální podobě dr. Watsona. Na TV zpracování z roku 1983 to v mých očích ale nemá ani náhodou.

Čtvrtý díl série s nápaditým podtitulem Necropolis a režisérem vtipné a svižné hororové komedie PAVOUČÍ TEROR sliboval slušnou zábavu v nejlepší tradici předchozích dílů. A výsledek? Naprosto debilní záležitost s příšerným hereckým ansáblem a dějem a atmosférou na úrovni videohry. Ani nevím, proč tomu dávám hvězdičku, skoro se bojím si pustit pátý díl.

Mistrův mnohoslibný nástup na hororovou scénu zatím prostý yuznovských krvavých orgií tak typických pro jeho pozdější filmy. Úletová závěrečná party ( a potažmo celá hlavní dějová linie ) mi přijde silně inspirovaná Cronenbergovou ranou tvorbou, zajímalo by mně, zda je má doměnka správná a Yuzna se skutečně nechal jeho filmy ovlivnit. Pomineme-li největší slabinu filmu a tou je v mých očích přítomnost nesympatického zakrslíka Warlocka známého především z pozdějšího prohánění se po pláži, tak se jedná o velmi zajímavý debut, z něhož musí být každému jasné, že přichází originální a vyhraněný autor, jehož cestu se fanouškovi rozhodně vyplatí sledovat.

Vzhledem k tomu, že hororů s čarodějnou tématikou je poskrovnu a fanoušek nemá moc z čeho vybírat, beru každé takové dílko skoro jako svátek. A Warlock je dobrý poctivý horor. Na rozdíl od ostatních spřízněných duší zde mně ale vůbec nesedí Sands do role démonického čaroděje, při popisu jeho "charismatu" bych chválou rozhodně šetřil a celé mi to svojí přítomností "pokazil" ( prostě ho nemám rád ). Nicméně samotný film za to nemůže a čtyřhvězdičkové hodnocení si určitě zaslouží.

Shlédnout oba filmy v jeden den v pořadí 1.originál z roku 1974, 2. tento remake znamená, že budete mít s největší pravděpodobností problém dokoukat remake do konce. Po bezprostředním shlédnutí se totiž originál díky své přirozené lehkosti a eleganci jeví, jako bílá labuť vedle ošklivého káčátka.

Osvěžující, staromódně robustní horor. Děj je průzračně jednoduchý, zápletka správně klišovitá, ale jakoby tvůrci záměrně nechtěli říct úplně vše a nechali divákovi prostor na jeho vlastní úvahy a výklad ( původ rostliny apod... ). Možná záměr, možná bezradnost scénaristů, každopádně tuto skutečnost vnímám, jako velké plus. Další devizou filmu je bezesporu zajímavý Jonathan Tucker s vizáží potenciálního solidního psychopata. Tady bych si dovolil rýpnout, že jeho postava, která si s nehybnou mimikou libuje v přímočarém řešení problémů skýtala řadu možností, jak ještě víc zahustit druhou půli, což se bohužel nestalo. Každopádně se ale jedná o dílko, které by nemělo uniknout pozornosti hororového fanouška.