Tsunami_X

Proti pornu ani půl křivého slova, bohužel však tahle opičí záležitost postrádá prakticky všechny esence kvalitní podívané, krom ztepilých a nadržených dívek. Variace na známou Planetu opic je patrná už od samotného úvodu, bohužel je však technické zpracování na trochu jiné úrovni. Soulože se povětšinou odehrávají proti světlu, do mikrofonů fouká silný pouštní vítr a všichni přítomní se válejí ve špíně a prachu. Když se ke slovu dostanou amatérští ochotníci s maskami opic, jde většina diváků do kolen. Na výpravě v tomto žánru skutečně netrvám, ovšem trochu sena a jedna klec s vřískajícími opičáky je trochu málo i na známou pornohvězdu, která měla být ozdobou této kuriózní a velmi směšné podívané.

Krásná černobílá fotografie s brilantním surrealistickým/abstraktním prologem, ke které se nabízí obrovské množství výkladů, jenž sám Ingmar s přehledem mete ze stolu, jako všechny ostatní interpretace jeho složitých děl. Načrtnutí počátku krize, její jádro a závěrečná katarze s chytrou pointou disponuje přes složitou mozaikovitou formu jasnou a přehlednou dějovou linkou, která může pro někoho znamenat intelektuální orgasmus a pro druhého formálně dokonalý a únavný stereotyp. „Bergman je nuda vole!“ prohlásil jeden uznávaný pedagog na večírku jedné nejmenované katedry. V tomhle případě to není buranství, provokace ani "dělnický postoj", ale holý fakt...

Ruská drsná škola postrádající jakékoliv tempo a dramatičnost diváka utahá jednoduchou zápletkou, nijakou pointou a příšernou hudbou. Příběhů o pomstě či rodinných hodnotách v rámci mafie jsem už viděl přehršel a tahle skazka bohužel zapadá do toho nejobyčejnějšího podprůměru, který nemá na to, aby se v divákově mysli udržel déle než několik hodin po samotné projekci. Snad jen pro zaryté rusofily a odpůrce vlajky s hvězdami a pruhy. Stejný model, stejné schéma a stejná tendenčnost v tupé režii prostě nudí...

Vyčpělá a svým dějem notně obstarožní podívaná, která je sice z formálního hlediska více než zajímavá, ovšem doplácí na svou absurdnost (rádoby fraška) a pro dnešního diváka se stává prakticky nesrozumitelnou záležitostí. Smutná výpověď o době, ve které nikdo nikoho k ničemu nenutil, a ono nepopsatelné lidství se dokázalo prosadit nad potřeby všech. Humánní agitátoři kontra vesnické babičky, klerikánství, strana, patos a vyznění které hne žlučí většině demokraticky (ano je to frázovitost) smýšlejících diváků. Senilní Vojtěch Jasný na Letní filmové škole v Uherském Hradišti v roce ´04 prohlásil, že nikdy nenatočil špatný film, ale musím se přiznat, že jsem to tomu krásně vyprávějícímu a nesmírně charismatickému pánovi i na malou chvíli věřil.

Smutná ukázka promrhaného potencionálu, která kříží soft porno s bizarní SM záležitostí a jakousi metaforou o stavu dnešní společnosti a rodiny. Bohužel nekompaktní celek nedokáže udržet divákovu pozornost déle než několik minut. Soulož otce s dcerou a mlácení matky vlastním synem může být pro někoho zábavné, ovšem pro nezatíženého diváka se tupě opakující scény po chvíli stávají nudnou, i když trochu extrémní či extravagantní, podívanou s nádechem domácího videa. Sadistický a zlý tón celého díla je bagatelizován komickými výjevy a smrtící nadsázkou, která však nemůže celkový negativní dojem nijak vykompenzovat. Tragická perverznost pro diváky, kteří si chtějí ověřit jak jsou na tom s rodinnými hodnotami.

Surrealistická destrukce lidských obličejů by se mohla při neustálém opakování stát notně sterilním prožitkem a to je bohužel i příklad tohoto Plymptonova dílka, které na zbytečně dlouhé stopáži přináší jen minimum uchvacujících nápadů. Šedivá záležitost neoplývající ničím výjimečným dokáže uspokojivě pobavit či zaujmout maximálně jednou.

Průměrně natočený kraťas o spícím psovi a jeho snech. Nikdy bych nevěřil, že absence pointy může být na celém dílu tou nejzábavnější a nejpřekvapivější pasáží. S velkým nadhledem by se dalo mluvit o katarzi postavené do absurdna.

Na nějaký orgasmus to není, ale i tak má tahle zábavná provokace něco do sebe. Masturbace starého muže v klubku zvrhlíků v kožených oblečcích se díky frenetickému střihu a zvířecímu podtextu dá vykládat všelijak. Pro ty co si myslí, že jsou v pornu ukryté nějaké hluboké myšlenky, je to zcela jistě dobrý studijní materiál. My ostatní se spokojíme s tím, že v pornu, ať už art či zcela obyčejném, jde hlavně o tu hloubku samotnou...

Naivní pohled na zkázu lidského pokolení, prostřednictvím neúprosně se blížících a smrtících vesmírných těles, osciluje někde mezi lacinou psychologickou analýzou z doby kamenné a velkomožnou sci-fi s rozmáchlou trikovou stránkou a ucházející výpravou. Spojení miniatur a rádoby hlubokých myšlenek nedělá dobrotu a slabí herečtí představitelé svými podprůměrnými výkony jen tupě a umělě prodlužují už tak krátkou stopáž. Celé je to naštěstí tak primitivně podané, že divákovi nezbude nic jiného než rezignovat, a užít si tento předobraz katastrofických vědeckofantastických filmů z konce devadesátých let s naprosto minimálními nároky. Sympatické triky čas stále neodvál, stejně tak jako kýčovitý a narychlo vsazený obraz ráje ze samotného závěru snímku. Taková malba s puncem kultovnosti se hned tak nevidí...

Nadprůměrný bonus OST Epizody III v podobě DVD plného klipů. Koláž záběru ze všech možných dílů sice v některých momentech působí dojmem horké jehly, čemuž bych se ani nedivil, ale kvalitní audio ve spojení s geniálním Williamsem v konečné sumarizaci přebije skoro vše. Škoda jen, že dialogy jsou ve všech hudebních pasážích napevno a proto se poslech nedá nazvat plnohodnotným. I když je možné, že si na to posluchači po čase zvyknou, tak nevidím důvod přistupovat v tomhle byznysu ke kompromisům.