Procesí k panence

Duchovní přechůdce svěrákovské Vesničky střediskové: "My Češi jsme dobří lidé a konflikty nehrotíme." To je samozřejmě sebeklam, ne tak docela nepodobný mýtům, které dovolují Rusům se pokládat za obránce míru. --- Jenže je v tom kus mé nostalgické vzpomínky na časy, které rychle mizely před mýma dětskýma očima. Mnohé hezké dialogy, drobné absurdity, hlášky, narážky... Bavil jsem se. (29.12.2023)

Oproti padesátým létům ideologický a agitační tah na branku ubral na síle. V PROCESÍ K PANENCE a v řadě dalších filmech se už tolik netlačí na pilu (i když i to je relativní), věci se nedělají (a nenatáčejí) tak do očí bijícím a polopatistickým způsobem. Nevím však pořád, jestli je to dobře nebo ne... Rozhodně po stránce ideologické to přináší větší a lepší výsledky - imho infiltrace ideologického balastu je úspěšnější a lépe stravitelnější. Zároveň mi však tato odlehčenější propaganda připadá o to nebezpečnější - zasmějeme se, odlehčíme to, zašprýmujeme i na téma agitátorů, ale nakonec... nakonec přece jen pustíme to Staré, Iracionální a Nepokrokové k šípku a začneme si to s Kolektivizací; prostě: "tak, jak to má být". A role Vojtěcha Jasného? Nevím, neznám jeho životní peripetie a názory. Tento film mi však přišel jako dílo rozervaného umělce - toho, který chce na straně jedné točit, na straně druhé jsou mu jasně vymezeny mantinely, pro něj příliš úzké a stísňující. Ve filmu zkouší kompromis... nedivím se, že v reálném životě nakonec volil cestu emigrace. Shrnuto a podtrženo: Po formální stránce výborně natočené dílo; po stránce obsahové odlehčeně agitační. (07.07.2005)

"Hoďte to kravám, soudružko! Jo a ty brožůrky jim do žlabu nedávejte, aby mi po nich nepochcípaly."                       Na počátku své filmařské kariéry točil u Armádního filmu Vojtěch Jasný s velkou filmařskou zručostí agitky o zakládání družstva (Není stále zamračeno, Neobyčejná léta). Jako člen strany se postavil na stranu mladé začínající generace, díky němu si mohly své první filmy natočil i Miloš Forman a Jaroslav Papoušek. Postupem času se propracoval k odlehčenější komediální verzi. Až později přiznal otevřeně své omyly a natočil skvělé filmy Až příjde kocour a Všichni dobří rodáci. Procesí je tedy filmem na půli cesty - agituje trochu méně a s humorem, ale ještě si nesype popel na hlavu. Po filmařské stánce dobře odvedená práce.                                                                                                                                        Zajímavé komentáře: belldandy, zputnik (28.02.2015)

Docela bych uvítal, kdyby se procesíčku povedlo přimět židobolševické agitátory, aby naopak oni ustoupili, klekli na svá špinavá proletářská kolena a přijali Krista. Líbila se mi reakce babek na poli, které se asi podivily, kde se uprostřed všeho toho socializmu najednou vzali poutníci k Bohorodičce a spontánně se připojily. Když jejich happening ucpal vozovku, byli už křesťané v defenzivě: "Zakládáme družstvo a že zrovna neseme panenku, to je náhoda." (10.02.2020)

V době svého vzniku měl ten film ohromný úspěch. Vojtěch Jasný si troufl satirickou formou způsob, jakým se verbovalo do JZD. Třebaže mírně přehnané, nebylo to tak daleko od pravdy, jenom skutečnost bývala poněkud smutnější a k vesničanům necitlivější. Ale ty dělnické agitky z měst opravdu jezdily. Zároveň se člověk jako vědecký ateista musí zasmát tomu nevydařenému procesí a hloupému pánbíčkářství, Václav Trégl v roli předzpěváka byl skvělý. (06.01.2020)