Tsunami_X

Jeden z mnoha počinů padesátých let reflektující obavy ze zneužití atomové energie samotnými vědci si tentokrát klade závažné otázky o budoucnosti stravování kumulujícího se lidstva spolu s častým zobrazováním mužů vědy jako samozvaných experimentátorů toužících po božské moci. Prví půlka trpí zákonitostmi malého rozpočtu, tzn. extrémním množstvím konverzačních scén pod tvrdým svícením v nepříliš vybavených interiérech, velkým prostorem pro okrajové postavy či postupným sbližování ústřední dvojice. Druhá půle naštěstí vytrhává z letargie častým zobrazováním trikově velmi dobře zasazeného monstra a drtivým posunem k akčnímu spektáklu, který je korunován archivními záběry, apelem o kompaktnosti armády a její schopnosti zakročit a poněkud unylou honičkou.

Pozdní osmdesátá léta v této sérii znamenají žánrový posun k fantasy, který v samém závěru snímku bohužel bolestivě selhává, což odnáší především atmosféra, respektive její zbytky. Tam kde vyniká zajímavé výtvarné řešení (feťácká ulička) a úchvatná práce s barvami (rudá zrcadlová komnata) je cítit osobitý režisérský dotyk, narozdíl od pohádkových koster a zaklínadel, které svou dětskostí a zejména trikovou stránkou, na které se silně podepsal čas, působí jako pěst na oko. Zájem diváka o přehrávající herce není nikterak velký, což ovšem plně vynahrazuje titulní záporná postava, které tentokráte cedí hlášky jako na běžícím pásu. Nebýt žánrově příliš neposedného závěru a přehršle zbytečných triků, jednalo by se zřejmě o vrchol celé řady. Ovšem jen co se týče dynamiky a akčnosti, horor je trochu někde jinde.

Teskná road movie s jedním geniálním a velmi osobním momentem, slušným počtem vtipných situací a lehce se pošklebujícím závěrem. Ten je narozdíl od zbytku snímku dosti nepředvídatelný a jediným režisérovým štěstím je, že osamělému poutníkovi nenadělil do vínku, byť jen o jednu, přítelkyni navíc. Epizodní putování plné rozkošných momentů (žárlivá lesbická sekretářka, perleťový telefon) tak naštěstí ztrácí lesk a spád až těsně před koncem, mj. i díky výtečnému obsazení.

Setkání tří hereckých persón v nezáživné podívané o prolínání spolupráce mezi zlodějskými generacemi a jejich přístupy. Uspávající tempo spolu se strojově nezáživným scénářem, popisná kamera jejímž hlavním zájmem je zkoumání prostoru a tristní zápletka okořeněná soubojem hi-tech vymožeností se starou školou a její dobrou ruční prací. Na průměrný kousek příliš chladné a na podprůměrný zase příliš dobře obsazené a zahrané. Výlisek bez emocí, který si snad ani nelze oblíbit.

Dospělé na Hromnice o den více říznuté peklem a trestem v podobě neustálého opakování snu s malými výkyvy? Dost možná, ale ne že by na tom zase tak záleželo. Tohle přečurávání nepozorného diváka totiž postrádá jakýkoliv silný moment, trpí absolutní netečností vůči postávám z minulosti, přítomnosti i halucinací a svým tempem dokáže notně otrávit již během prví poloviny. Pomalé kamerové jízdy s pokusem o tísnivou atmosféru jsou k vidění i na lepších místech a Pavoučí les není lokalitou, kvůli které by bylo třeba si rvát žíly.

Poměrně nevyzrálý kousek o násilném policajtovi, který trošku prohrává v půtkách s psychologickým prokreslením jednotlivých postav a zbytečně pracuje s liniemi, jež nejsou pro samotný film zas tak podstatné a jejich vyústění je navíc jasné na míle dopředu (sestra). I ten přechod od karikatury buddy movie k pomstě osamělého vyděděnce působí nakonec přece jenom dost tendenčně a celá tahle ceděná poetika bijící se s násilným baletem postrádá velký kus mistrovy pozdější režijní sevřenosti.

Exkurze do života vojáků cizinecké legie, která posouvá dramatičnost na jinou kolej. Svým syrovým dokumentárním odérem rozbíjí tradiční představu o budování příběhu mužské kolegiality a nesnášenlivosti v uzavřeném prostředí. Režisérka netlačí na pilu, vše nechává volně a bez vysvětlení plynout a v samém závěru šokuje geniální taneční scénou, která má sice s dějem samotným pramálo společného, ovšem bez kontextu k předchozím výjevům by těžko fungovala. Vzhledem k ústřednímu tématu a časté fascinaci mužskými těly a rituály se není co divit interpretacím operujícím s 4% menšinou.

Létající kameny! Americké vlajky! Obžaloba laxnosti financování vesmírného výzkumu! Dozvuky studené války v dobývání kosmu! Hvězdné války! Ropné vrty! Létající kováři!

Zběsilá jízda s poněkud nevyrovnanými triky, která trpí absencí geniálních scén a těch strhujících nám nabídne snad jen do počtu prstů jedné ruky (dinosauři padající ze skály, útok letadel, vytržení jazyku). Ale i tak je na co se dívat, protože tenhle kolos má naprosto vše co se od něj očekávalo. Snad jen to flirtování mezi křehkou blondýnou a gigantickou opicí mohlo být srdceryvnější, takhle se z něj stalo pouťové poskakování s minimem citu, které nezachrání ani taneček na zmrzlém rybníčku.

Rodinné problémy, nerudný trenér, boj s vlastním osudem, trochu humoru a slz, solidní formální stránka a davová nekritická hysterie.