Nosdrolomo

Darren Aronofsky se trochu přepočítal. Stavěl na standardu základní vědomosti, že 1 a 1 jsou 2 snažíce se diváka ohromit výsledkem 3 nebo dokonce 10 (v prvním případě při extrémních hodnotách jedné (hahaha) a v druhém případě v binární soustavě). Bohužel to dnes už většina lidí ví čímž uměle přinutil diváka k přemýšlení. A hned je zle. Celý film pak působí spíše směšně entropicky a přimíchání neznámé v podobě víry to jen podtrhuje. Pejsek a kočička taky dali do dortu jen to nejlepší, výsledek byl ovšem nevalný (promiň Čapku). Všechny ingredience pak Aronofsky pospojoval logickým součinem, takže i když se tu a tam objeví jednička, tak ve výsledku je to krásná přeškrtnutá nula. Pi je sice silné v některých myšlenkách a atmosféře, ale jako celek budí bohužel dojem čistého kalkulu. Asi jako automat na bonbóny ve školce. Přesto je to jeden z filmů, který je radno vidět alespoň jednou a popřemýšlet. Výsledek je bohužel takový, že čím dál do filmu tím hůř...

Nečekal jsem nic a dostal hodně. Tak upřímný a zároveň výsměšný pohled na dnešní svět řídící se jen černými a červenými čísly se jen tak nevidí. Vše okořeněno surreálným světem s velikonočními zajíčky a výborným soundtrackem.

Juraj Jakubisko nabídl divákovi něco mezi pohádkou a historickým dramatem. Nesnažil se očistit Čachtickou paní, nýbrž nabídl divákovi zajímavý náhled na historické legendy jako na tehdejší politické hry. Zřejmě pod nálepkou "neberte film příliš vážně, je to jen jedna z možností" přihodil do scénáře vyloženě komické postavy v podobě knězů-špionů alá Leonardo da Vinci II. Z celého filmu tak udělal ještě větší frašku než by byl. Juraj těká mezi válečným filmem, dramatem a historickou freskou tolik, že je divák neustále vytrhován ze samotného příběhu a jen se dívá na hezky natočené obrázky s některými groteskními českými herci. Škoda, projekt to byl více než ambiciózní a to co z něj vzniklo se blížilo kombinaci "moderních českých Macháčkovo-Trojanovských komedií" a Troškových "pohádek".

Parádní pohodička jejíž jedinou chybičkou je až moc veliké množství postav.

Jen málo filmů si pustím po zhlédnutí znovu. Heimu si pouštím dokola celý týden až začínám pochybovat o svém zdraví. Neuvěřitelně krásné jest spojení SR s obrazem, který jsem si až do teď musel jen představovat. Epochální. Děkuji.

Vláčil mi podal "obyčejný" příběh v Adelheid svým klasickým hypnotizujícím a surovým způsobem s atmosférou kde by se dal i vzduch krájet. Čímž mi opět dokázal že se rovná opravdové světové špičce a já ho hltal od první minuty až do úplného konce.

Po výtečném Batman Begins Nolan trošku zklamal. Ledger a jeho Joker byli uvěřitelní až v druhé polovině filmu a vykreslování postav ustoupilo masy toliko žádané akci. Přesto dobré.

Dům radosti sráží jinak jednoznačné 5ti hvězdičkové hodnocení na pouhé 4. Ostatní povídky jsou přesně podle mého gusta výborné.

Dokument Jana Soukupa ukazující a obepínající úžasné dílo jednoho z největších československých funkcionalistických grafiků a designérů Ladislava Sutnara. http://www.sutnar.cz/

Nejúžasnější a zároveň nejsmutnější český film který jsem zatím viděl. Proto miluji Novou českou vlnu, protože je tolik lidská a tak úžasně zachycuje všechny části obyčejného lidského života v určitou dobu. Člověk by si řekl že s válkou všechna hrůza končí, ale co je možná horší než válka je náhlá moc v rukou "lidu". Tady jsou prostě slova na nic. Zlá bylina nevyhnije ( A to že jsem nedávno slyšel zpívat Skřivana vysoko na nebi jest teď pro mně velikým zadostiučiněním a známkou určité lidské svobody.)