raimi

Oproti téhle dvojce vynikne genialita jedničky. Scénárista Ken Wiederhorn holt není scénárista Dan O'Bannon. A tak dávkuje debilní, uječený, laciný a nevtipný humor. A to v hodně nestřídmém množství. Triky jsou sice fajn, osmdesátkový feeling je tam taky, ale je to nemastný neslaný a nešlape to.

Ještě pět let před premiérou Martial Law řádila Cynthia v Hong Kongu v první lize. To co jí nabídl tenhle film je ovšem dost smutné. Tohle je fakt unylé béčko, kde souboje probíhají tak, že statická kamera zabírá dvě postavy, které na střídačku metají výkopy v otočce půl metru nad soupeřovou hlavou dokud se nestřihne. Ten kvalitativní rozdíl mezi hongkongskou produkcí a americkým béčkem je fakt propastný. To že měli tvůrci k dispozici nejen Cynthii, ale i takovýho mistra jakým je Benny Urquidez a uklidili ho do asi minutové role, kde dostane rychlý k.o., dokazuje jejich naprostou neschopnost. Mám béčka rád, obzvláště ty pitomý, takže ty tři hvězdičky tam vpálím, ale čistě jen proto, že jsem fanoušek.

Tak tohle je ovšem velká paráda. I když má film poměrně dlouhou stopáž, tak jede jako pila a vůbec nenudí. Tvůrci přináší temný kriminální thriller, a potěšující je, že Jackie v něm nevypadá vůbec nepatřičně. Jeho rtuťovitého, nasraného, zásadového a neústupného policajta jsem mu sežral i s navijákem. Akce je úchvatná, celá akční sekvence na Taiwanu je strašně hardcore a finální ohnivé inferno jakbysmet. Potěší nějaký ty brutální scény a absence patosu. Vizuál je taky moc pěknej, spousta barevných neonových filtrů a nápaditá kamera snímek příjemně ozvláštňují. Moc dobrý.

"Well, opinions are like assholes. Everybody has one." :-D

Digitální Wakanda. Digitální bojoví nosorožci. Digitální Panther. Digitální akce. Digitální kulisy. Digitální závěrečný souboj dvou digitálních Pantherů. Digitální všechno. Wakanda vypadá jako ty nejkýčovitější pohlednice z dovolených, samý západ slunce, "dechberoucí" panoramata a všeobjímající mír a prosperita. Voda mi z těch tun kýče tekla ze zubů. A do toho propaganda made in Hollywood. Takže- "Musíme přijímat uprchlíky" (to řekla Wakanďanka!) a VŠECHNY černošská klišé, plus pár dalších, o kterých jste zatím nevěděli. Hlavní Wakandský záporák je samozřejmě jen obět minulých hříchů, a "on to myslel dobře", a "můžeme tě vyléčit", a to už jsem se fakt smíchy válel po zemi. Z původních tří hvězdiček, pro film na jedno podívání, se díky dalším a dalším sračkám hodnocení snižovalo a snižovalo, až to v patetickém závěru skočilo na odpad. Postavy jsou samozřejmě naprosto klišoidní. Takže: černoši- povětšinou hodní, běloši- až na pár vyjímek ignorantští a zlí. Sám velký T'Challa je samozřejmě nejvíc progresivní, a tak je obklopen pouze ženskými bojovnicemi, vědkyněmi a matkami. Narozdíl od dalších zpátečnických kmenů, kde jsou pro změnu jen a pouze mužští bojovníci.

Alien meets The Descent: Eurotrash Edition. :-) Tenhle film by byl tak o třetinu kratší, kdyby se vystříhaly všechny dlouhé scény, kde někdo někam jde nebo jede a do toho hraje nějakej veselej song. To natahování už takhle krátké stopáže mě fakt rozesmálo. Prvních 40 minut je jen roztahaná vata, kde se nic neděje, ale jakmile se děj přesune do krásných krápníkových jeskyní a objeví se monstrum je o zábavu postaráno. První zabití je naprosto kultovní scéna, jsme v Itálii osmdesátých let, takže kromě výborné hudby je na pořadu dne taky stylové gore. V jedné z rolí samozřejmě nechybí Michele Soavi, který v té době sbíral zkušenosti kde se dalo, a objevil se ve spoustě obskurních klasik.

"Horor" pro divačky seriálu Dynastie, které se právě v nějakém trendy ženském magazínu poprvé dočetly o ezoterice. Člověk má za sebou stovky nakoukaných béček, a stejně se ještě najdou filmy u kterých se nestačí divit, co se to tam proboha děje. Celé to vypadá jako ty nejhorší epizody z Deníků červených střevíčků, ovšem s polovičním rozpočtem a herci, co neprošli castingem na ně. Dialogy jsem prostě nedokázal poslouchat, a tak jsem jen vypnul a zabednil mozek, aby ty příšernosti bezpečně sklouzly okolo a rozplynuly se ve vzduchoprázdnu. Neustále se opakující záběr ďábesky se smějícího obrýleného tlouštíka v klobouku za oknem, zaboha nedostanu z paměti. Bylo by to na odpad, nebýt dementního finále s dementním monstrem, plné dementních postav dělajících dementní věci. To alespoň začala ta správná wtf zábava. Ovšem mít to o deset minut víc, proženu si hlavu kulkou. Proboha, teď se koukám, že ono to má druhý díl!!!

EDIT: V roce 2018 jsem napsal uživatelskou recenzi k týhle slavný Kingovce od Cronenberga, která přesně odrážela můj tehdejší pocit z ní. Ale teď v roce 2021 vyšlo nově zmasterovaný blučko, a já si při jeho sledování uvědomil, jak hodně změní zážitek z filmu špatnej přepis. Novej obraz je bez debat naprosto úžasnej a je radost ho sledovat. Kolikrát jsem se přistihl při hlasitém "wow!" a uvědomil si jak precizní vizuální stránku film má. A nejen to, vychutnával jsem si Cronenbergovu perfektní filmařinu, skvostnou atmosféru, vynikající herecké výkony, nádhernou hudbu a radoval se z opojení filmem. KOMENTÁŘ Z ROKU 2018: Cronenbergovka bez Cronenberga, Kingovka bez Kinga. Adaptace téměř oproštěná od klasických poznávacích propriet obou výrazných tvůrců. Nemastná, neslaná deprese s Christopherem Walkenem v hlavní roli, jehož pohled ledovýma očima a pohybová řeč sedí k postavě nevypočitatelného psychopata, a ne k roli obyčejného přátelského učitele ze sousedství. Všechny ty oldskool pletené svetry, škrobená saka, zarámované citáty z bible na zdech příbytků, pošmourné počasí a absence jakéhokoliv humoru nebo i jen úsměvů, dělá z filmu ponurou podívanou, zábavnou asi jako exkurze do ruského domova důchodců.

Hele, tohle je fakt zvláštní film. Já osobně jsem od něj očekával osmdesátkovou cheesy zábavu plnou nahotinek, cool zařízlých trenek namakaných hezounků, zábavných vražd, wtf momentů a dalších typických propriet filmů z posiloven. A i když tam tohle všechno je, tak jsem dostal něco kapánek jinýho. První, co mě překvapilo, byla nádherná kamera, která vždycky přišla s nějakým zajímavým úhlem, finesou nebo kompozicí. Takové ohořelé kolečkové křeslo na horizontu při západu slunce, ze mě vyloudilo první "wow". Výtvarná stránka filmu je taky na poměry téhle žánrovky perfektně propracovaná. Spousta barev, extravagantních osmdesátkových gym dresů, překrásný luxusní sídla, spousta filtrů, jako valil jsem oči. Až jsem si říkal, že jde o nějakou hříčku studentů vizuálních umění. Přepis do HD je dechberoucí a filmu pomohl hodně zvednout laťku. Jak jsou tyhle filmy opravdu hodně ironický a viditelně pracují s nadsázkou, tak tady se tolik netlačí na pilu, a hraje se celkem vážnější nota i při tak absurdním námětu. Herci jsou velice slušní, legendární Ken Foree má s hlavním hrdinou uvěřitelnou chemii, postarší hláškující detektiv je super figurka, stejně tak paranormální vyšetřovatel. Gore je parádně promakaný, a v pár případech dokonce dechvyrážející svou originalitou. Tenhle film mě velice příjemně překvapil. Je jiný, svůj, má tvář, atmosféru a baví. Víc takových objevů.

Poměrně depresivní a velice nezábavný béčkový slasher / thriller. Jako zapomeňte na nějaký párty srandy ze školního prostředí. Tady se jede poměrně na vážno, což se nemile bije s absolutní debilitou chování postav v krizových situacích. O stupidních dialozích pronášených s vážnou tváří nemluvě, linka s výkladem snů byla hodně wtf. Vraždy jsou strašně syrový a hnusný, vyloženě mně z nich bylo zle, chladný pobodání loveckým nožem a hotovo. Žádný gore excesy, nebo nějak umělečtěji natočený mordy, který se vryjou do paměti. Prostě pár bodnutí do pajšlu a hotovo. Brrrr.