Axident

Po osmi dílech mě neopouští nadšení. Má to spád, sympatického hrdinu, dobrý nápad, který ač se jeví jednohubkově, nenudí ani v nejmenším na celé ploše seriálu, hmno, nepamatuji se, kdy mě naposledy něco takhle chytlo a klepal jsem se na další díl... Na hromnice o den více...

Těšil jsem se hodně na tenhle kousek a na Daniela Day-Lewise, ale dostal jsem jen zklamání a po asi 40 minutách útrpné nudy jsem to vzdal...

Hmno, vlastně je to jedno velké, nijak zvlášť originální, béčkové klišé s předvídatelným koncem. Druhá věc je, že Caprio i ostatní hrají skvěle (Kingsley je tedy zatrsakr psychiatr) a se Scorsesem jim to prostě jde. Navzdory zmiňované "neoriginálnosti" námětu je to zatraceně sugestivní a nebude vám dobře po těle, o masakrální, mrazivé pointě ani nemluvě, fuj! Jen ten typicky americký, čestný konec bych rád oželel...

Zábavná, svěží a notně praštěná parodie plná "negrů" a utahování si z filmových klišé. V druhé polovině ovšem přeci jen i přes krátkou stopáž začne vyčpívat a mírně nudit. I tak jsem se ale zasmál jako už dlouho ne.

Ještě mladý Woody, mladá Keaton a allenovská vztahová, připraštěná klasika :o)

Obří pocta a epos, kterak stmelit rasově rozštěpený národ skrzeva rugby. Aneb Million Dollar Mandela, ovšem o zatracený kus kýčovitější. Eastwood je perfekcionalista, o tom žádná. U Freemana během pár minut zapomenete, že to není skutečný Mandela (!) a Damonovi jeho kapitána nároďáku JAR bez zaváhání uvěříte. Bál jsem se, že film o Mandelovi bude muset být plný velkých gest a ždímání emocí do morku kosti - a je. A směrem ke konci už to jde skousnout tak, tak a přiznám se, že mi to dost vadilo. Věřím, že takhle to víceméně skutečně bylo, ale zkoncentrované do 130 minut je té nakládačky národní hrdosti trochu moc a navzdory nepopiratelné kvalitě Invictu, jsem nebyl nadšený. (Souhlas s J*A*S*M)

Jak napsala larelay, nelze tu paralelu nevidět - Country Wrestler. Smekám před mým dlouholetým oblíbencem JB a jestli mu tahle paráda nepřifoukne sošku, ať jde Akademie do kopru a vůbec mi nevadí, že příběh je vlastně silně klišoidní a milionkrát ohraný a vlastně nemá nic navíc (vyjma Bridgese)! Trochu moc hups mi přišlo vyléčení těžkého alkoholika během tří minut v dvouhodinovém filmu, ale proč by všechno muselo končit v životě (i filmu) špatně, ne, tak jsem to odpustil?

Dosti šokující Woody Allen. Vynikající Colin Farrell (!) ve dvojici s Ewanem McGregorem, coby bratři, zaplétající se do problému víc a víc, než bys řekl švec. Aneb, kam může dospět nečekaná rodinná výpomoc za hranicí zákona... Nezvykle vážné a ve finále silně tragické. Velmi silná věc!

Téhle vizuální básni a historické lovestory o Johnu Keatsovi nelze vytknout zhola nic. Snad vyjma nestravitelnosti pro většinovou obec. Výborné a přirozené herecké výkony (krásná Abbie Cornish - Fanny, sugestivní, drobný Ben Whishaw - Keats, klidná, milující Kerry Fox - matka, velmi zneklidňující a složitý Paul Schneider coby přítel a sponzor Brown atd...!!!), úchvatné scenérie (každý záběr je absolutně dotažený do detailu), vizuální poezie (!!), až neuvěřitelné kostymérské kreace (Oscar za kostýmy by byl zasloužený) a v neposlední řadě notná dávka dovzdělání o nadaném básníři, jehož většina sotva zná od jména (včetně mě). Jane Campion je, alespoň v tomto díle, perfekcionalistická tak, jak jen lze být a nedala mi nevzpomenout na Miloše Formana, točícího sveřepě obdobné, skvělé, ale divácky neatraktivní, biografické filmy...

Dám s klidným svědomím pět, protože to tak bez zrnka pochyb cítím. Skvostný, poctivý, ač nenápadný a komorní film na nijak novátorské téma, o to moudřejší a nutící k zamyšlení. Carey Mulligan a její úsměv je prostě...... Je rozkošná a skvělá. Už dlouho mě žádný mě neznámý herec tak neučaroval a nedostane-li letos Oscara za hlavní roli právě ona, ať se jde Akademie bodnout! (Ostatně - za co je nominovaná Streep? Nic proti ní, Julie a Julia je fajn, ale její potrhlá kuchařka je výkon na Oscara?) An Education není plné počítačové grafiky a modrých mimozemšťanů, jen prostých a povětšinou nudných lidiček, ale kdyby to bylo na mě, právě proto bych si ho vybral! Hodně se tu hořekuje na blbý konec... Ano, dojít k víceméně pravdivému, needukativnímu závěru, v životě, bohužel spíše se potvrzujícímu, než nikoliv, že vzdělání je k hovnu, protože štěstí závisí na ostrých loktech, hroší kůži, notné dávce křiváctví, štěstí, náhodě, kontaktech a tak dále, bla, bla, se v An Education nedočkáte... Ale mě ten slušňácký, poučný konec ve stylu "vzdělání je důležité" seděl!