Morloth

Nevím proč, ale tihle dva chlapíci mne více štvou než baví. Často si říkám, proč proboha ty voloviny dělaj? Možná je to sem tam poučné, ale dost často je to prostě jen blbost pro nic za nic.

Tak na ty jsem si hrál místo Indiánů.

Neuvěřitelně vtipná road movie, která je navíc překrásná svou nemorálností, již zaobaluje do úcty k manželství a rodinnému krbu. Ronald Emmerich ztratil soudnost a přestal být německý americký vlastenec a sluší mu to nadmíru. Film je vskutku ještě blbější, než jste doufali. Ukázka nelidské lidskosti lidstva končící: "Tatínku, já se přestala počurávat." "Nice!"

Agitka za mír na našem světě. Jak zbytečné. Ale bylo by pěkné, kdyby nám lítala kuřata do huby.

No, je to agitka jak sviň, na druhou stranu se dík užití loutek smazává agitační trapnost, ač příběh sám o sobě není ničím originální. Scénář tedy prvoplánová agitka, zpracování je však excelentní. Fascinující je zejména užití stínů.

Nikdy bych nevěřil, že se to natočilo v roce tak blízkém ukřižování...

O nesmrtelnosti chrousta, která zůstala nepochopena. Nevím proč mne při sledování filmu napadalo, že snímku vlastně Bondyho smrt pomohla. Nevím, dle mého se autorovi sneslo cosi velmi smutného do klína, co dalo filmu daleko větší šťávu.

Je to jak jít lesem po té, co jste omylem překročili bludný kořen. Není cesty ven. Sympatie se nedají směřovat ani na jednu ze zúčastněných stran. Jen ty bílý jsou prostě větší mrdky. Fascinující je pozice zastupitelů a policie. My nic, my muzikant. Nebo taky rubat, rubat, rubat.

Dokument jako svědectví o činu. Nejedná se po filmařské práci o nějaký zázrak, ale tato angažovanost propojená s filmem mi dokázala, že film samotný sice změní velké houby, a to i s octem, ale jako záznam změny, ve které je navíc režisér jedním z hybatelů, je úžasný. Škoda, že to připomíná boj s větrnými mlýny. Za odvahu, za nadšení a výdrž patří všem zúčastněným velký obdiv.

Co jest velikého mimo oblohu věčně modrou a vášně věčně krvavé? A tak to má bejt.