strougy

Do tří krátkých příběhů rozdělené nádherně provedené zamyšlení nad smutkem, který provází osamělost a neopětovanou lásku a to celé prodchnuté posmutnělou atmosférou melancholickou jako na podzim padající květy sakury. Jedním slovem nádhera.

Po většinu času zajímavý noir film s hezky pochmurnou atmosférou poválečného Japonska, který ovšem kazí okamžiky naivních rozhovorů mezi starým Satóem a mladým Murakamim o sociálních otázkách a jak člověk je/není determinován jednou životní událostí. Škoda, Kurosawa má navíc, takhle pouze za silné 3*.

Všelijací stářím znecitlivění Subjektivové se mohou cynicky ušklíbat, ale Chi's Sweet Home představuje dokonale vystižený život a problémy jednoho koťátka v úžasně roztomilém provedení. Nejvíc ňuňu záležitost, kterou jsem kdy měl možnost vidět :-)

Zhruba tak první dvě třetiny se jedná o sice průměrnou, přesto však celkem koukatelnou detektivku se sympatickým Morsem a jako obvykle kvalitním Leungem v hlavních rolích. Poté se to ovšem najednou zvrhne v jakýsi zpatlaný mysteriózní horor, který postrádá atmosféru, myšlenku i logiku a film tak posouvá do kategorie "V zájmu zachování duševního zdraví ignorovat".

Výtečný hororově laděný krátký snímek o událostech, které na zámku způsobí návrat rodinného přítele a bývalého milence Fabiuzsovi ženy. Působivá atmosféra vychází z nejasných úmyslů tajemně působícího návštěvníka Mucjuzshe, který minulé roky cestoval po dalekých krajích a vrátil se vybaven nejen spoustou podivných artefaktů, ale také s domorodým sluhou. Jeho živočišná divokost vynikne zejména v porovnání s neurotickým, zjemnělým Fabiuszem, jenž se ovšem nakonec stává katalyzátorem vedoucím k závěrečné, velmi překvapivé pointě.

Souma a Kureha se náhodou střetnou s Mao, dívkou s kočičíma ušima, co hledá v naší realitě bytost zvanou Zero. Vinou nenadálé nehody jsou přeneseni do jiného světa a donuceni bojovat o své životy se spoustou nepřátelsky naladěných monster, co se na ně vrhnou. A tím celé dobrodružství začíná... Jak já příšerně nenávidim, když se postavy chovají jako naivní pitomci a ono jim to nejen prochází, ale ještě za své naprosto nelogické jednání sklízejí obdiv davů a přízeň dívek. Všechny postavy, co se zde objeví, jsou neustále rozervány vlastními emocemi, takže nikdy nevědí, jak se rozhodnout a tak po většinu času člověk vůbec neví, kdo je proti komu, kdo se s kým má rád a proč se vlastně zase na sebe za doprovodu sentimentální hudby tak dlouze dívají a pronášejí pitomoučké věty o smyslu kamarádství a jak si musí stát stále bok po boku a jiné odporné uslzené žvásty, u nichž si nikdy nejsem jistý, zda takový nesmysl mohli vůbec autoři myslet vážně. Na seriálu je navíc strašně vidět, že se jedná o adaptaci herní předlohy, takže plytký příběh se pojí ruku v ruce s klaickou strukturou počítačové hry, kdy se postavy postupně lepší a v lokacích se objevují podivné příšerky, jejichž anatomická stavba by sítem evoluce nikdy nemohla projít, jelikož by takový tvor vyhynul během velmi krátkého období. Celkově se jedná o zhůvěřilost, s kterou nemá cenu marnit čas.

Nudný snímek, kde tlustý, otravný kluk zjišťuje, jak je fajn býti kovbojem a nezajímavý a pro film zcela zbytečný vrah morduje turisty. Naprostá ztráta času, která se nehodí ani jako obrazový doprovod k nočnímu popíjení piva, to už je zábavnější koukat na teleshopping.

Působivé drama odehrávající se v blázince, které dokáže temnotu a šílenost prostředí výstižně navodit pomocí ideální kombinace sugestivně působících záběrů a přesně zapadajícího industriálního zvukového doprovodu. Silné 4*.

Ernesto Fosca, mladý houslista, je jednoho dne při hraní v kině okouzlen krásnou dívkou. Ta ho později pozve k sobě domů, aby jí začal dávat hudební lekce a zdá se, že se do mladíka zamilovala také. Ovšem nic možná není tak, jak se na první pohled zdá... Zajímavá záležitost, jejíz největší devizu představuje tajuplná, zneklidňující atmosféra dodávající snímku až téměř hororovou náladu. Závěrečná pointa sice není z těch, které by diváka poslaly do kolen, ovšem přesto potěší a spolu s výborným hudebním doprovodem tak výsledný film představuje velmi podařený kraťas.

Policie se ve snaze najít důkazy proti známému zločinci Katsudovi obrátí s prosbou na veřejnost. Díky tomu se do případu zaplete i Tachibana, dávný svědek jedné Katsudovi vraždy, který se chybně domníval, že minulost se dá pohřbít... Slušný noir film, jenž sice vlastně ničím nepřekvapí, samotná "překvapivá" pointa se dá odhadnout zhruba po třetině příběhu, ovšem díky Yûjirô Ishiharou dobře zahrané hlavní postavě a správně bezútěšné atmosféře poválečného japonského města se na to kouká celkem dobře a jelikož autoři snímek zbytečně nenatahovali a stopáž udrželi na ideální délce 90 minut to taky rychle uteče. Slušné 3*.