hudryhudry

Již před několika měsíci jsem slyšel zvěsti o novém filmu od Pixarů, který hodlá attackovat jejich nejzdařileší snímky a směle je překonat. Proto se jistě nebudete divit, s jakým očekáváním jsem na tenhle film do kina šel. Ne všechny superlativní zvěsti se však vyplnily... Největší chybou tohoto snímku je podle mě to, že neví, pro koho je vlastně určen, pro malé či pro dospělé? V praxi to potom vypadá tak, že půlku filmu se smějí rodiče a druhou půlku jejich ratolesti - to však vede k tomu, že logicky ani pro děti a ani pro dospělé nění film dotažen do konce a to mě mrzí. Také mě velmi otrávila střední přetažená část, při které se mi opravdu klížila očka a to by se stávat nemělo. A teď již k pozitivním stránkám. Ratatouille je film o vaření a o krysách. Každě správné hospodyni by se při této kombinaci měly ježit chlupy na zádech - krysa (symbol špíny) a vaření by se přeci k sobě měli hodit jak registrované partnerství Paroubka a Topolánka. A přesně tohle (nikoli registrované partnersví Jirky a Mirka :-)) se snaží tento nový animák alegantní komediální formou vyvrátit. Jedná se samozdřejmě především o pohádku, která je však vizuálně (jako obvykle) perfektně vytvořená a zasazená do podmanivého prostředí romantické Francie. Na pohádku pro děti je scénář až překvapivě dobře udělaný, zápletky jsou promyšlené a happy-end potěší. Gurmánský krysák Remy je velmi podmanivý a každý si ho jistě hned zamiluje. Na závěr bych si však ještě dovolil rýpnout do českých dabérů, protože dabing na tento snímek mi moc nesedl a snad jedině hlas pana Heřmánka v roli Dona Krysáka Corleoneho bych opravdu ocenil. Těším se, až si půjčím tento film na dvd ve francouzském znění :-)

Když Tiziano Sclavi psal předlohu k tomuto filmu, musel míti opravdu velmi zvláštní náladu. V jehu mozku mu vířila směs humoru, smrti a nadsázky, z níž umíchal tuhle pro někoho až moc hustou kaši. Po přepracování Giannim Romolim se filmového scénáře ujal podobný úchyl jako autor novely a film, který z toho vznikl, určitě stojí za shlédnutí. Snímek si dělá tichým, ale přitom velmi ostrým humorem legraci snad ze všeho - z béčkových zoombie hororů, z romantických filmů, z častých filmových klišé, ale třeba i z policistů nebo (a hlavně) z hrobníků. Užijeme si spoustu legrace při sledování velmi špatně namaskovaných zoombieků lezoucích z hrobů, ze kterých béčkovost a hektolitry umělé krve přímo srčí (možná to nebyl úmysl, jenom nedostatek financí...), a mouchy nad mrtvolami budou smyslně bzučet přivázané na silonových špagátech. Kamera a hudba svým provedením komediální ráz filmu jenom utvrzují. Co se týče hereckého obsazení, je ve filmu vidět krásný kontrast hnusu (promiň Gnaghi) a krásy (Ona, ta krásná prsatá bohyně, které to slušelo i po smrti). Depresivní Rupert se své role ujal také velmi dobře, takže mě jedině mrzí na můj vkus až moc filozofický závěr, který mě k filmu nepasoval. Ale opravdu slušné béčko :-)

Když tento zelený zlobr vtrhnul do kin, bylo mi pouhých deset let a některým vtipům z tohoto filmu jsem příliš nerozuměl. Postupem času jsem však humor Shreka chápal více a zanedlouho se stal mým nejoblíbenějším animákem, kterým asi také zůstane, neboť si nemyslím, že by pixarovští tvůrci dokázali vymyslet něco originálnějšího, než byl ve své době právě Shrek. Je to dáno především kořeněným stylem humoru, který si dělá legraci z typických pohádkových klišé - pohádkové postavičky jsou polidšťovány a do příběhu jsou vkládány prvky současnosti . Snadno se pak může stát, že se z pohádkových bytostí stanou squatteři a mluvící perníček vás uzemňuje slovy: „Vyližte mi polevu...“ (také to často používám :-)) Film je stavěn především na výborném scénáři a úžasné animaci, která každému musí vyrazit dech. Hlavní dvojka je též perfektně vymyšlena. Ukecaný vtíravý oslík a rádoby zlý suchar zlobr zachraňují krásnou princeznu (v noci postačí pytel na hlavu) před sexuchtivou dračicí. Fionu by však čekala nepěkná budoucnost se zlým Lordem Farquadem, který by se mohl zařadit jako 8. trpaslík do Sněhurčiny družiny, a to Shrek přece nemůže připustit. Velmi nás také potěší dobře zvolená hudba a zajímavý hudební mix starších hitů na závěr – soundtrack jsem několik měsíců velmi rád poslouchal na své mp3. Shreck je prostě třída a další díly jsou už jen slabé odvary z první části…

Pavouk Darren Arofosky na nás plete vizuální sítě, dej si pozor než chytí tě! Nebude to dlouho trvat a vy budete v barevném moři plavat. Je to složitý film k zamyšlení, který diváka sny plní. Příběh řeší prastaré otázky, problémy smrti, znovuzrození a lásky. Hugh Jackman a Rachel Weiss předvedli úžasný výkon, dojmul mě především Rachelin skon. Hudba je taky skvělá, chybička je tu však malá. Někdy mě film trochu nudil a příběh z budoucnosti mě už na konci prudil. 4*

Tenhle film splnil/nesplnil vše, co jsem od něj očekával. Jedná se o stejně tupou akční oddechovku, jako byl první díl. Vtípky jsou opět stejně laciné a marvelovští kvarteťáci (plešatá hora šutrů, hořící frajírek, gumový genius a průhledná krasavice) opět zachraňují svět. Na rozdíl od ostatních komiksových hrdinů jsou však jejich totožnosti známé a tito "hrdinové" se těší všeobecné popularitě se všemi světlými i stinnými stránkami (asi jediná věc, která mi přišla na tupém scénáři sympatická). Ústředními tématy snímku jsou tentokrát svatba a záchrana světa před tajemným Dýmovitým mrakem, který chce vysát Zemi, a před jeho služebníkem Stříbrným (latexovým) surfařem. Žádnou chytrost však od filmu nečekejte. Akce je přímočará a film si zakládá především na efektech, které jsou však podle mě dost nedotažené a tvůrci se mohli předvést více - jsou z nich dost cítit 1 a 0 z práce počítače. Velkým kladem filmu je však opravdu krásná Jessica Alba a nad tím, že nehraje zrovna nejlépe, přivře jistě každy muž oči. Na závěr bych ještě pochválil scénu v Londýně, urvané londýnské Oko mě opravdu pobavilo :-) Ale každá druhá adaptace jakéhokoli komiksu je lepší než tahle cool volovina...

Vždy a asi neprávem jsem Jima Carreyho odsuzoval. Neměl jsem rád jeho styl humoru, jeho ksichtíky a nepovažoval jsem ho za dobrého herce. Teď jsem dokoukal tenhle film a cítím se trochu jako osel, že jsem ho tak rychle odsoudil. Zajímavé je, že opět předvedl stejnou mimiku, stejný typ humoru, přesto se mi to líbilo a k filmu to sedělo dokonale. Já bych se opravil, film neovládal Jima, Jim ovládal film, byla to neuvěřitelně neobvyklá one man show a neznám jediný film, který by se tomuto snímku jen malinko podobal (jestli takový existuje, tak se omlouvám, síla mě zradila). Strašně rád bych poznal skutečného Andyho Kaufmana a věděl, co to bylo za muže. Také mi přišlo, že si Miloš Forman svým snímkem dělá trošku legraci z amerického popkornového zábavního průmyslu a nejsem si jist, zda-li průměrný Američan docení hodnoty tohodle snímku. Závěr mě trošku dorazil, protože jsem do poslední sekundy nevěřil...... a neuvěřil. Sám totiž trošku nevím, co si mám o toto snímku myslet.

Co činí Dannyho parťáky odlišné od ostatních filmů stejného žánru? Je to především elegence a stylovost, se kterou dokáží Danny a jeho partička obrat skoro každé casino v Las Vegas. Nedělají to ovšem bezdůvodně. Al Pacino je správný hajzlík a za zradu Dannyho přítele si zaslouží drsnou odplatu. Sice je od jedničky scénář pořád na "jedno brdo", ale to mi nevadí, protože Steven Soderbergh dokáže vždy na podobné téma vytvořit novou variaci vtípků, zběsilých nápadů a zajímavých vynálezů, že by i pan Q musel závidět. Děj je zde méně překombinovaný, než v předchozích dílech, akce je přímočará a určitě zajímavější než např. ve druhém díle. Snímek má dobrou kameru, pochválil bych i střih za občasné využití zajímavých filtrů. Přesto je tento film tak úspěšný hlavně kvůli svému hereckému obsazení. Hlavní dvojice elegána George Clooneyho a Brada Pitta jistě přivádí 90% všech dam k šílenství a když se k tomu přidají ostatní úžasně zahraní "parťáci" (nejraději mám Shaobo Qina a Carla Reinera), zaručuje to filmu slušný úspěch. Pokud se bude natáčet 4. díl, těším se na něj :-)

To bylo slávy, to bylo povyku: "jiří Vejdělek, autor veleúspěšných Účastníků zájezdu natočil nový film, geniální road movie komedii o cikánech, pos**te se všichni a honem utíkejte do kin." Česká televize nás ládovala záběry z natáčení, Bolek Polívka s nateklými kukadly poprvé, Bolek Polívka složitě skáče do louže podruhé..... ale skutek utek. Jenom málokterý režisér dokáže udělat z prdu kuličku a Jirka mezi ně bohužel nepatří. Za prd v tomto filmu považuji scénář - nudnou a nevtipnou slátaninu, psanou na hnědém papíře, podle které bylo natočno tohle zvěrstvo (jehož autorem je bývalý atlet...). Základní příběh je jednoduchý a dal by se zkrátit na 20ti minutový film. Zbytek je nastavován nudnou, rádoby vtipnou, kaší, které je však příliš a rychle se přejí. "Epos" o králi Somálim, který píše Roman (Marián Labuda) je až moc často a zbytečně film zdržují (i když Vláďa Javorský potěší). Co se týče hereckých výkonů, tak jedině Marián Labuda hraje slušně. Bolkova huba střílí slovo piča s větší kadencí než má samopal vzor 24 a to mě za chvilku přestalo bavit. Největším omylem filmu je však nevýrazný neherec Vítězslav Holub, který předvádí opravdu hrozný výkon, za který by si zasloužil Zlatou malinu! Kamera také není nejlepší (v mojí verzi filmu byl 3x zabrán mikrofon) a protože jsem vyrůstal v Libni a Romy (řekněme to slušně) nemusím, hudba celého filmu mi tudíž také "nevoní". Když to shrnu, tenhle film si hraje na uměleckou road movie komedii, ale vlastně sám neví, čím je, jestli komedií či uměleckým filmem - to vytváří v divákově duši zmatek a celý dojem z filmu se tak hroutí do kupičky smetí. 1* za duo Polívka - Labuda a druhá za pěknou stařičkou tatrovku a scénu s policisty :-)

Představte si tu krásnou romantickou chvíli... Svíčky házejí mihotavá světélka na potemnělou stěnu a vy sedíte se svojí přítelkyní u vína, chroupete k tomu slané buráky, zamilovaně si spolu cvrdlikáte a pak příde ona vytožená chvíle, na kterou se oba těšíte. Ulehnete se svojí milovanou do lože, provedete řekněme "transfer tělních tekutin" a nakonec si řeknete: "Sakra, to mám ale pěknou babu...". Jenomže nesmíte zapomenout na to, že je rok 2032 a tím pádem jste se právě dopustili nejméně pěti přestupků, přičemž jeden z nich už by se dal kvalifikovat i jako trestný čin. Ve filmu Marca Brambilla žijí lidé v budoucnosti v utopickém režimu, ve kterém je zakázáno jíst nezdravé jídlo, pít alkohol, říkat sprostá slova či i dát jenom prostou pusu. Asi si říkáte, zlatá současnost... Můj názor je stejný, v takovémto světě bych nedokázal žít ani den a radši bych zmizel do kanálů, jako ti svobodomyslnější. A teď si představte tvrďáka a hrubiána, policistu Silvestera Staloneho, jak se on přizpůsobí novému světu, do kterého je povolán, aby chytil uprchlého vraha a trestance Wesleyho Snipese. Z této zajímavé kombinace nápadů vznikl jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi akčňáků, díky němuž jsem si také oblíbil Sandru Bullock. Za vizuální podobu a celkovou představu budoucnosti by se podle mě nemuseli stydět tvůrci ani dnes a na rok 1993!! je to doslova úžasný výkon. Ve filmu se snoubí vtip (Schwarzeneggerova knihovna) s akcí a divák se ani chvilku nenudí. Herci předvádějí perfektní výkony, ať již tvrďák Sly řečný "Švadlenka", roztomile přiblblá Sandra či šílený Wesley Snipes. Scénář sice není nejgeniálněší, ale v celku film splňuje svůj úkol na 100% - pobavit a zvednout náladu mi už dokázal nejmíň poosmé. Mimochodem, už někdo ví, jak se používají ty zatracené mušličky? :-)

Transformers, co vám toto slovo řekne? Většině z vás se podle mě vybaví komix, který mě ale jaksi minul, takže já si představím malou lego hračičku s několika součástkami a s nepříliš adekvátní cenou (ve 12 jsem ho taky chtěl). V polici mi leží také dva "obyčejní levní" transformeři, Titanic, který uměl i plout (ale jen pár sekund, pak šel pod vodu, ta hračka byla podle vzoru dotažená k dokonalosti :-)) a jeden rozbitý tahač. A nyní mi Michael Bay ukázal novou tvář těchto chytrých robotů - v hlavě se mi už nezjeví při vyslovení slova "transformers" ona lego skládanka či plastová hračka, ale jeho nový film. Jedná se o letní mega blockbuster, který se může pyšně opřít o bílé H v nápise Hollywood v L.A. a směle scvrnknout všechny letošní akční filmy, které přišly do kin, a ještě si při tom promašťovat své kovové součástky. Jedná se o jednu kontinuální vizuálně úžasně vyvedenou akci, ve které je dost humoru a vynikajících efektů na to, aby se diváci ani moc nestarali o trošku tupý scénář. Roboti jsou divákům blízcí, protože mají některé lidské vlastnosti, které bychom (teda alespoň já) u mimozemšťanů asi nečekali. Mají různé lidské povahy, mluvu a chování, akorát jsou na rozdíl od lidí kovoví (důchodci s totální endoprotézou by se jistě urazili) a dokáží se transformovat do různých strojů, ať už do nokie nebo do obrovského tyráku. Pro mě byl však mezi všemi těmi nablýskanými auťáky jediný favorit, transformer „rádio“, ze všech měl největší potenciál a byl nejvtipnější. Co se týče hereckého obsazení, tak byli herci spíš než podle schopností vybíráni podle vzhledu, takže je skoro celý film pastva pro oči nejen kvůli efektům, ale hlavně kvůli famózní Megan Fox a Rachael Tailor, které jistě museli každého muže v sále přivádět do šílenství :-). Ženy mezitím jistě nenápadně slintaly po usměvavém Shia LaBeoufovi. Michael Bay si ve svém filmu dělá sice trošku legraci ze svých předchozích děl (Armagedon) a v závěrů z Amíků, přesto si však neodpustil tu a tam to jemné brnknutí na americkou vlasteneckou strunu a dokazoval to ať již hudbou nebo odkazy na hrdinnost americké armády. Přesto se mu film povedl a podle mě režisérsky dospívá :-). Přesto mám pár výtek, kvůli kterým jsem nedal plný počet bodů, a to hlavně kvůli zvláštní kameře, která se při soubojích soustředí hlavně na maličkosti a často nezobrazuje celek, takže divák tu a tam neví, kdo se s kým mlátí, kterého robota jsou ty odlétající součástky a nebo kdo koho vlastně pronásleduje. Ale stejně, když si vzpomenu na tu Megan a také na moje oblíbené Linkiny (hudba - info pro milovníky opery), mám chuť přihodit i tu pátou hvězdu :-)