bear

Slovensko je skutečně krásná země a slovenská krajina má svůj specifický charakter. Obrázky z pod Tater s pasoucími se ovečkami a hrajícími se pasáčky působí uklidňujícím a přímo idylickým dojmem. I když folklór a lidové zvyky nejsou jinak mé hobby, musím uznat, že síla tohoto dokumentu je v tom, že autenticky zobrazuje to, co jinak už dnes můžeme vidět jen zprostředkovaně na národopisných slavnostech. To však už jen bývá přehlídka krojů a písní a tanců, kdežto zde můžeme vidět lidi v jejich přirozeném prostředí při práci i lidových zvycích. Jejich život byl prostý, ale šťastný, těsně spojený s přírodou. Kamera pracuje úžasně poeticky a pěkná je i hudba, která film doprovází a která vhodně koloruje obraz.

Typický představitel filmového socialistického realismu a schematismu padesátých let. Boj dobra a zla je reprezentován jako zápas mezi reakčními silami sedláků - zastánců tradičních forem zemědělství, kteří odmítají obětovat své statky a pole vyšší ideji - stavbě přehrady, která by přinesla užitek celému kraji. Na druhé straně stojí zastánci pokroku, kteří opouštějí neúrodná políčka a odcházejí za lepším životem aby se podíleli na kolektivizaci. Je třeba nejen postavit přehradu z železobetonu, která by zkrotila divokou řeku, ale současně musí být zbořena přehrada mezi lidmi, která brání lepší budoucnosti celku!

Film je docela zajímavým průsečíkem různých etnik, kultur a životních hodnot v realitě naší současnosti. Přitom ale nevyznívá jako laciná agitka proti rasismu a xenofobii, spíš nutí k zamýšlení. Střídají se různé přístupy a názory na tuto problematiku, tak jak se k nim staví rozličné postavy filmu, v různých úhlech pohledu a životních situacích. Přesvědčivé jsou herecké výkony zejména Duška, Lišky a Macháčka a pak toho herce, který hrál už v Pelíškách policistu (bohužel nevím jak se jmenuje). Nevím jestli to byl záměr nebo důsledek použitého materiálu, ale celý film je barevně laděn hodně do zelena, což mi zejména zpočátku, než jsem si na to zvykl, trochu vadilo.

Viděl jsem toho už hodně, ale u tohoto filmu jsem vůbec nepochopil, co jím chtěli autoři říct. Dokázal jsem se dodívat až do konce jen proto, že jsem byl zvědavý, jestli druhá půlka filmu je stejně blbá jak ta první. Bohužel byla.

Zajímavá je vizuální podoba Golema, která se dost liší od asi nejznámějšího ztvárnění ve filmu Císařův pekař - Pekařův císař (1951) a která připomíná spíše Frankensteina. Také systém jeho oživování je jiný - nevkládá se šém do čela, ale na čelo se píší zaklínací znaky. Zkáza, kterou Golem působí v císařském paláci je i na tehdejí dobu docela působivě natočena.

Celou dobu jsem nevěděl, co tím chtěl básník říct. Na komedii příliš nudné, na mysteriosum příliš předvídatelné, asi nejlépe to splňuje zařazení do romantiky, apoň díky až příliš happyendovému konci.

Skutečná perla světového filmu! Pochopit a ocenit hodnoty tohoto díla je dáno však jen několika vyvoleným.

Opět jeden z typických příkladů, že jak se o nějakém filmu mluví jako o "kultovním", obvykle se na to nedá dívat.

Velice zdařilé zpracování, zvláštní pozornost si zaslouží vynikající hudba.

Takový lepší průměr, který stojí za to vidět, ale člověk si pořád říká, že od komedie s Tomem Hanksem čekal trochu víc. Film je místy docela zdlouhavý a občas se dá docela předvídat, co bude následovat. Párkrát jsem se ale fakt hlasitě zasmál, a to i díky výbornému překladu a dabingu - myslím že vtipy typu "Horalka - Tatranka" snad v originále ani nejsou :-). Ale postavy lupičů jsou fakt originální, např. ten gag kdy Číňan schovává rozkouřenou cigaretu dovnitř úst je perfektní! Laxní přístup šerifa zase důvěrně připomíná naši policii. Občas i docela drsné, zvláště závěr, což pěkně kontrastuje s jižanským poetismem a pomalým tempem filmu.