ters

Po posledním dílu tak trochu čekám, zda a co nového přijde. Po celé sérii plné předvídatelného děje a zvratů, kde v hlavní roli je divný kluk a nijak zvláštní (pouze velice velice znuděná) puberťačka, která si okořeňuje život tím, že ho bezohledně kazí ostatním, byl poslední díl příjemným překvapením. Ač je příběh stále předvídatelný, z ústřední dvojice jsou náhle celkem likable Bonnie a Clyde moderní doby. Seriál jako takový ale nic moc člověku nepřinese, práce s výběrem hudby v různých situacích je odfláknutá. Kladně hodnotím vnitřní monology postav.

Jako naprostý strašpytel co se hororů týče říkám, že mě tohle zklamalo. Když už jsem byla dotažena do kina a smířena s tím, že se budu hrozně bát, málem jsem se ukousala nudou. I na thriller slabé a ne moc záživné. Co oceňuji moc, je herecké podání 24 identit, které Kevin v sobě má, a celkový koncept. Ztvárnění jako celek mě ale nenadchlo příliš.

Druhá část je i přes svou délku podstatně lepší, než část první. Velice dobře se pouští do diskusí o některých kontroverzních tématech a to hodnotím velice pozitivně. Byla jsem připravena hodnotit vyšším počtem hvězd, nicméně závěrečná scéna mi přišla jako zbytečné klišé, kterému se dalo vyhnout.

Nic není lepšího než správnej devadesátkovej akčňák s Brucem.

Myslím, že více než dvouhodinová stopáž filmu trochu škodí. Jinak je ale rozhodně zajímavým počinem; i proto, že se týká postavy tak bizarní.

Celý film měl úžasnou atmosféru, i když bych ji asi nehodnotila na pět hvězdiček. Ale kvůli závěru musím. To jinak nejde.

Příběh je to nenáročný, ale promyšlený. Dusná atmosféra je ovšem velice často narušována naprostým kýčem. Nepovažuji za žádoucí být rozesmána ve chvíli, kdy bych měla sedět na pokraji židle a ani nedutat. Červená chodba. Vážně? Do toho ty předchozí bitky proti desetinásobné přesile a s nožem v zádech a podobné scény. Každopádně celkově bych hodnotila jako velmi pohodový thriller, který vás uspokojí, ale nic víc.

Já vám teda nevím, ale někdy má člověk na tenhle typ komedií prostě náladu. Je to příjmeně nenáročný film s osobitými postavami, úžasnou Rebel Wilson a trochu slabší Dakotou Johnson (protože jí pořád nemohu přijít na chuť). Není to přehnaně romantické, ani moc klišé.

Nic proti Havlově Zahradní slavnosti. Nechápejte mě špatně, Havlova dramata miluju. Jen provedení Slezského divadla mě nenadchlo. Uspokojivě prezentuje vše tak, jak má, ale nepřidává divákovi k uměleckému zážitku nic navíc.

Mám ráda filmy, které ve mně vyvolají nejrůznější pocity. The walk mě téměř po celou dobu držel na pokraji nervového zhroucení a každou vteřinu jsem čekala, že napětí povolí a já propuknu v hysterický pláč. Ale napětí filmu (ani díkybohu toho lana) nepovolilo, a tak můžu, se stále ještě sevřeným žaludkem, zařadit tento snímek k jedněm z nejlepších za poslední dobu.