Reklama

Reklama

Zahradní slavnost

(divadelný záznam)
Česko, 2010, 92 min

Réžia:

Rudolf Tesáček

Predloha:

Václav Havel (kniha)

Scenár:

Václav Havel (divadelná hra)

Obsahy(1)

Každá dobrá hra musí platit pořád, neboť se musí dotýkat věcí trvalých. Tvrzení Václava Havla dokládá jeho první celovečerní titul v provedení Slezského divadla Opava.  Svou první celovečerní hru Zahradní slavnost napsal Václav Havel pro pražské Divadlo Na zábradlí, kde byla v režii Otomara Krejči uvedena 3. prosince 1963.
Jestliže po čtyřiceti sedmi letech vzbuzuje tato hra ve svěžím provedení činohry Slezského divadla a v režii Rudolfa Tesáčka bouřlivé reakce diváků, je to jen dokladem Havlova tvrzení, že každá dobrá hra musí platit pořád, neboť se dotýká věcí trvalých.
Chameleonská mnohomluvná přizpůsobivost je základním rysem postav Havlova absurdního dramatu, ať už se nacházejí uvnitř, či vně Likvidačního úřadu, případně jsou, či nejsou členy Zahajovačské služby, která se má ostatně také likvidovat. A ti, kterým je Likvidační úřad a Zahajovačská služba, respektive jejich likvidace šumafuk, moudře mlčí a zabývají se třeba láskou. Jen se s ní musí ukrýt do skříně. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (15)

m4xp4yn3 

všetky recenzie používateľa

Z textu čiší Havlova společenká a intelektuální vyspělost, ale i stylistická nevyzrálost. Plochy univerzálně prázdného technického blábolení zabírají dlouhé minuty, přičemž jejich natahování nijak nepomáhá satirickému účelu. V jádru jde o dobrou hru se stále aktuálním tématem, její nová nastudování by ale rozhodně snesla pár zásahů - upravit rytmus jasně strukturovaných dialogů (co bylo svěží a svižné v šedesátých letech dnes už trochu klopýtá). A speciálně v tomto případě - Slezské divadlo hru zodpovědně oddrmolilo, ale naprosto ničím neobohatilo. ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Znalost absurdního dramatu u mě začíná a končí Čekáním na Godota, takže jsem tak trochu čekal, že se v tom budu topit. Ale nakonec nebyl ani tak problém v textu, jako spíš nezajímavém provedení. Raději bych si asi tuhle hru přečetl než viděl takhle. ()

Reklama

Vodnářka 

všetky recenzie používateľa

Nehodnotím teď kvalitu záznamu inscenace, ale hru samu o sobě. Toto absurdní drama je Havlovou první samostatnou celovečerní hrou, která zobrazuje problémy aktuální nejen v 60. letech, ale vlastně v celé společnosti jakékoliv doby. Sledujeme, jak lidé postupně ztrácí vlastní identitu jen proto, aby nemuseli nést zodpovědnost za své názory, jak je pro ně pohodlné přizpůsobit se okolí, nevybočovat z davu, mluvit dlouze a rozvitě, ale neříct vůbec nic. Všemu tomu dominuje absurdita dvou hlavních skupin lidí - zahajovačů a likvidátorů. Ti zlikvidují vše, ještě než to může být zahájeno. Herci opavského divadla podávají v režii Rudolfa Tesáčka velmi přirozené výkony, kterými se stávají velmi blízkými všem divákům. Havel navíc celý problém nepředkládá výrazně kriticky a těžce, spíše na vše pohlíží s výsměšným nadhledem a nechává na divákovi, ať celou situaci posoudí sám. A nakonec přijde zahajovač Plzák se slovy: "No nic - a teď se tak nějak bez zbytečných diskusí rozejděte." Prostě...typický Havel, jehož hry oslovují už nějakou dobu mnoho generací. ()

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Aneb jak dlouze mluvit, přičemž nic neříct a tak se vypracovat se až na nejvyšší patra. Havel už svou první hrou uhodil hřebíček na hlavičku. Tehdy kritizoval příslušníky komunistické strany, ale podobných ,,pindálů´´ je i dneska mraky. Pojetí Slezského divadla hře nic neubralo, ale ani nepřidalo. Radši bych viděl verzi s Libíčkem, ale ta nebyla zdokumentována. ()

Galéria (13)

Reklama

Reklama