wooloong

Americký film, který je tak nabitý nevídanou nekorektností a který mohl být natočen a nebyl stažen z distribuce, si za odvahu zaslouží plných pět hvězd. Byla jsem překvapena a potěšena, co všechno lze naplno říct, naznačit, ukázat a z čeho si lze dělat bezuzdnou srandu, a nemyslím zdaleka jen slovo fuck a sex.

Viděla jsem všeho všudy poslední díl, abych si vyzkoušela na vlastní kůži, na čem okolí tak nadšeně ulítává. Maskérna odvedla většinou dobrou práci a někteří aktéři předvedli překvapivé výkony, ale toho zbytečného juchání, žvanění, okecávání a natahování bylo tolik, že jsem byla nakonec spíš otrávená než nadšená.

Nemůžu si pomoct, ale za mě pět hvězd. Přinejmenším za chobotničáka, bláznivou jízdu náklaďákem a scénu, kdy do moře padá spousta naprosto ulítlých zvířátek.

A mně se to líbilo. Na TV film to mělo slušnou výpravu, zajímavou hudbu a slušné herecké výkony. Přeskakování v ději se dalo ustát díky doprovodným titulkům a podle všeho jednotlivé epizody vycházely z Vita Caroli.

Román Quo Vadis jsem četla několikrát a film se mi líbil právě díky respektování knižní předlohy. Některé dialogy byly téměř doslovné a změn oproti knize bylo minimum. Všechno ve filmu bylo úměrné, líbilo se mi, že drsným scénám v cirku nebo v parku bylo věnováno jen tolik prostoru, kolik si ho vzhledem k ději v knize zasloužily. Nemám ráda americké historické spektákly se spoustou statistů, krve, násilí, megadramatickou hudbou, kde se za vnějšími líbivými kulisami skrývá prázdnota. Jen bych vyčetla jeden historický faux pas. Při úvodní znělce kamera dokola objíždí Koloseum, které ovšem bylo postaveno až za vlády císaře Tita, tedy asi deset let po Neronově smrti.

Nebyl to špatný film, ale ten konec, ten konec!

Tak to byl pořádnej horor, fakt děs! Nejvíc mě děsila ta hromada klišé, které se běžně vyskytují ve všech emerických filmech. "Mám tě ráda mami / tati / babi." "Jsi silná, to zvládneš." "Máme za sebou těžké období, teď už to bude jenom dobré." "Uděláme si hezký den, půjdeme nakupovat." "Pracoval příliš tvrdě." Běžně se přes to člověk přenese, ale tady byly dialogy sestavené prakticky jenom z nich a pořádně to tahalo za uši i za nervy. Jinak to bylo vcelku dost blboučké a pravděpodobně i pro blbé. Předvedu přibližný dialog. Chlapík se noří do díry za zdí a říká: "Teď vyndám to prkno." A světe div se, fakt vyndá to prkno. "A teď se zkusím tou zdí probourat." Hádejte, co udělá? A stejně užvaněně probíhá celý film, takže když matka prohlásí: "Teď už jsme tady úplně v bezpečí," schválně, co byste asi tak čekali?

Konečně pohádka bez uječených čertů, vodníků a princezen, na kterou se dá koukat. Martha Issová svou roli zvládla perfektně stejně jako většina ostatních postav. Potěšilo mě filmování na Zvíkově, v Tatrách, a také ta spousta koček, co měla v chaloupce Zuzana Bydžovská. Zklamal mě jenom závěr. Do té doby statečná, sebevědomá a praktická Bohdanka se najednou v náruči prince proměnila na hromádku uplakaného neštěstí, děj sklouzl do hysterického pokřikování a najednou byl přišel překotný a uspěchaný konec. Jako by najednou došly prachy i invence. Přesto si myslím, že si Sedmero krkavců svých pět hvězd zaslouží, přinejmenším za to, jak se vymyká ze současné pohádkové produkce.

Hodnotím až po posledním dílu. To lepší z TV tvorby za poslední dobu. Jen ten závěr mohl být mnohem lépe a napínavěji zpracovaný. Takhle se výsledek rozpustil do několika vysvětlovacích scén a divák si ho ani pořádně nevychutnal.

Nápadité, vtipné i dojemné. Bing Bongu ... neee ... prosím, ne!