wooloong

Výborná ústřední trojice, která hraje jak o život, a díky jejich úžasným výkonům nesklouzlo toto milé dílko do oblasti kýče. Vlastně bych vyzdvihla ještě dva další herce - Edu I. a Edu II. A abych byla spravedlivá, ještě Vilmu Cibulkovou.

Nechala jsem se zlákat Wulfzovým odkazem a během dvou hodin zkoukla celý seriál. Pravda, trochu jsem přeskakovala, takže asi nebudu úplně objektivní hodnotitel, ale přece si dovolím pár slov. Bylo to tak pitomé a strašné, že to bylo až dojemné. Opravdu v tom hráli finští herci a ne parta zhulených amatérů, kterým řekli: "Tvařte se jako blbečkové a pokud budete chtít vyjádřit radost, lítost, strach, vztek nebo smutek, vykulte oči nebo vám do nich pro větší efekt nakapeme pár kapek glycerinu?" Vypravěč vypadal tam strašně, že se na něj nedalo prakticky dívat bez nevolnosti. Setkání Bilba a Gluma absolutně nemělo chybu, válela jsem se smíchy po zemi. Veškeré "akční scény" (schovejte se, jde sem Názghúl, Boromir prošpikovaný klacky, ztráta Gandalfa a další) byly natolik neakční a postavy se tvářily tak nezaujatě (přiblble s vykulenýma očima), že nebylo skoro znát, že se vážně něco důležitého stalo. Glum byl strašnej, ale narozdíl od ostatních alespoň trochu hrál. Co to udělali s Boromirem? Proč samuraj s deštníčkem na zádech? V Roklince mě obzvlášť zaujala ta obézní Elfka. Aragorn se tvářil jak šílenec s IQ 70. Kam se poděla královská důstojnost skrývající se pod drsnou slupkou Chodce? Hobiti vypadali jak partička hipíků, kterým někdo zapomněl říct, že už dávno nejsou 60. léta. Galadriel jako obraz na hladině byla totální úlet. Sauronovo oko je takové lidsky "upchímné", jako by ho vybrousili v Jablonci. Nejvíc se mi líbili skřeti. Vypadali jako členové deathmetalové skupiny, kterým někdo zabavil nástroje a dal jim místo toho řemdihy a klacky. Přesto dvě hvězdičky dám. Jednu za obrovskou odvahu tohle dílko pustit divákům a druhou za to, že některé momenty nejspíš inspirovaly Petera Jacksona při natáčení jeho trilogie.

Absolutně nejlepší byla scéna v cukrárně a absolutně nejsilnější v Daisině bytě, a pak na konci při četbě Susannina deníku.

Sousloví německá komedie ve mně obvykle vyvolá příšerné vzpomínky na nevtipnou trapnou nudu, takže mi dalo dost práce ten stereotyp překonat a odhodlat se ke sledování tohoto filmu. Nakonec jsem byla velmi mile překvapena a celou dobu jsem se skvěle bavila. Naneštěstí jsem film sledovala na Prima Cool, kde byl film rozsekán na pět částí reklamními bloky, které kazily celkový dojem, ale během kterých jsem stihla umýt nádobí, upéct štrůdl, zalít kytky, uklidit špajz a utvrdit se v nenávisti k tomu malýmu zelenýmu zmetkovi, který mi brání koupit si už z principu něco od Alzy a odradit se od koupi dalších produktů, díky kterým jsem přišla o dokonalý požitek z filmu.

Dost mi vadí, že film zcela rezignoval na předlohu. Jabloň, jabloňový kvítek, holubice, čarodějnice ... to vše tam bylo, ale v podivných souvislostech.

Hodně dobrý seriál. Trochu mi atmosférou připomíná Wallandera, i když hlavní hrdina je z úplně jiného těsta.

Tak tohle bylo tragický! Dramatické rozuzlení rádobydrsné soap opery.

Absolutně nejlepší díl Bridget. A úplně nejlepší postava byla gynekoložka Emmy Thompson.

Bouře a vichřice, výpadek proudu, dům na samotě odříznutý od okolního světa, tajemná vražda v lese a potom další dvě, dva vyšetřovatelé, muž a žena v nepřátelském prostředí pasťáku, kde není jasné, kdo je ten dobrý a kdo zlý, protínající se a míhající se kužely světel, občas podivný stín či neznámá postava. Hotová Akta X po česku. Ale jo, dobrý, zatím asi jediný díl Mordparty vymykající se z nižšího průměru.

Po prvních pěti dílech - detektivní linka příběhů není až tak špatná, ale těch vztahových problémů hlavních postav je tam až moc a samotná detektivní zápletka se v nich doslova utápí.