verlit

Překombinované a slabé. Úlety mám normálně ráda, ale tohle mi přišlo jako dívat se na někoho, kdo onanuje - jeho to určitě hrozně baví, ale divák z toho zas takový zážitek nemá.

Jedna hvězda za pár vtipných hlášek, které už jsem sice zapomněla, ale při sledováním jsem se jim zasmála. Kdyby z toho neudělali takovou splácaninu, mohla tza stylizace být i zajímavá, ale nakonec to bylo, jakoby dort nevařili jen pejsek s kočičkou, ale taky ježek, ptakopysk a lenochod. Minimálně.

Interakce mezi postavami a hlášky se mi líbily víc, než v předchozích dílech, ale to scénáristické zoufalství je prostě...zoufalé! Opravdu chcete postavit rozuzlení na faktu, že na místě vraždy byla náhodou fotopast? Čekám, že ve čtvrtém dílu se po vraždě zeptají kolemstojícíh, jestli viděli, kdo to udělal, dotyčného zatknou a to bude všechno.

Takovou sobeckou, nedospělou sisinku, jako je hlavní (spolu)hrdina, aby člověk pohledal. Jak může někdo považovat tenhle film za romantický, to je mi dost záhadou. Pokud chce někdo vidět opravdu dobrý film o umírání, je jich na výběr dost . Tenhle klidně vynechte.

Další detektivka, kde je v hlavní roli pátrače kněz, zjevně mají kněží v Anglii detektivní vlohy vrozené. Jako parťáka má policistu, který tentokrát netrvá na tom, aby se mu kněz nepletl do řemesla, ale naopak se dobře doplňují a fungují jako tandem. Příběhy jsou temnější než v případě otce Browna a mají proměnlivou kvalitu. Pár opravdu dobrých stahuje dolů pár...nepříliš dobrých. Otravná je linie milostného tápání hlavního hrdiny, která je natahovaná a vyždímaná jako pětkrát vylouhovaný sáček čaje (abychom byli věrni anglickým metaforám), naproti tomu postava jeho "Watsona" v podobě gay pastora dojme mnohem víc, než zhrzené hrdinovo srdce. Přijatelné, když máte - jako já - detektivní absťák :-)

Je pár let po svatbě Lizzie a pana Darcyho, šťastně vychovávají syna a na ples v Pemberly míří neohlášená návštěva. Co se stane, když se lesem toulá neznámá žena, pan Wickham je podezřelý z vraždy svého nejlepšího přítele a Georgiana váhá mezi láskou a povinností? No prostě, dámy…když budete mít chřípku a chandru a čokoládu…tak víte, co máte dělat :-) (P.S. Žádní muži v mokré košili, bohužel)

Kdo by neznal do detailu všechny příběhy Charlese Dickense. No, popravdě, u nás prakticky nikdo. V Anglii se ovšem jeho dílo probírá ve školách do nejmenšího detailu, takže všechny postavy, vystupující v tomto seriálu, jsou divákům důvěrně známé. Český divák je tu a tam o něco ochuzen, ale hlavní hrdiny Davida Coperfielda, pana Scrooge či Cratchitovy z Vánoční koledy nebo Olivera Twista nejspíš identifikuje i on. Pokud ano, teprve docení propletené osudy, kombinující známé postavy a příběhy v nových souvislostech. Dozvíme se tedy například, jak vlastně zemřel Jacob Marley, který ve Vánoční koledě vyleká svého obchodního partnera návštěvou ze světa duchů. Zjistíme, proč stará slečna Havishamová z Nadějných vyhlídek nikdy nesvléká své svatební šaty a proč se vzdala lady Deadlocková z Ponurého domu své dcery (už jste se ztratili? Já vás varovala - mimochodem BBC adaptace Ponurého domu s Gillian Andersonovou v roli právě lady Deadlock stojí docela za kouknutí). I pokud Dickense neznáte jako své boty, je to příjemné viktoriánské pokoukání s kriminální zápletkou a starosvětskou atmosférou.

První dvě série vynikající. Skvělý hlavní hrdina, výborné (a místy mrazivé) zápletky, zajímavé vedlejší postavy, Oxford na pozadí, i ta opera se snese. Pro milovníky inspektora Morse povinné, pro ostatní doporučené. Jen neudělejte tu strašnou chybu a nekoukejte se na sérii 3! Netuším, jestli změnili scénáristu nebo se jen opil či zbláznil, to jsem nezkoumala. Nicméně ze dvou sérií velmi slušné krimi se stal absurdní paskvil, u kterého člověk netuší, jestli se má smát nebo plakat, ale co by měl především udělat, je včas vypnout televizi. Série 3 opravdu NE!

Svést dohromady slavného mága Houdiniho a neméně slavného autora detektivek a milovníka spiritismu Arthura Conana Doyla nebyl vůbec špatný nápad. Bohužel, příběhy trpí nudnou melodramatičností (zvlášť motiv Doylovy manželky v kómatu je otravně natahovaný), snahou o urputný humor a dost dlužné zůstávají i jejich detektivní zápletky. Půlku z nich jsem zapomněla dřív, než jsem si pustila další díl.

Atkinsonův Maigret sice postrádá Gabinovu monumentálnost (lepší slovo mě nenapadá), ale s tichou hloubkou, kterou postavu zahrál, jsem spokojená. Příběh už dneska působí trochu staromódně a styl filmu se tomu přizpůsobil, takový příjemný návrat do minulosti s dlouhými záběry bez rychlého střihu. Bohužel, casting paní Maigretové je naprosto mimo (nesnáším tyhle rádoby aktualizace archetypu, daného předlohou!) a scénář mohl být přece jen trochu lepší. Čtyři hvězdy za Atkinsonův herecký výkon.