ReneeS

Znáte takové to napětí, kdy mezi hlavními hrdiny lítají jiskry a vy čekáte nesnesitelně dlouho než se ti dva dají dohromady. Tak tady je to přesně naopak. Dohromady se dají poměrně záhy a po jiskření ani stopy. Slova úvodní písně to vyjadřují poměrně přesně (čehož jsem si všimla až po několika dílech). Laura a Mike jsou zvláštní dvojice, ze začátku mi k sobě vůbec neseděli. Což je poměrně úsměvné, jelikož jejich představitelé (Judi a Michael) byli v době, kdy se natáčela první série už více než 10 let manželé. Přesto, že se v tomhle seriálu v podstatě nic neděje - hlavní postavy se nijak zvlášť nemění (Laura se při každé příležitost rozčílí, hází věcmi anebo se schová do skříně a z Mika je problém vydolovat kloudnou odpověď) a v jejich vztahu to vypadá, že si na sebe jen zvykli, než aby se někam posunovali - tak jsem tomu velmi rychle a naprosto propadla. Sledovat Judi a Michaela hrát společně je čirá radost. Nevím, jestli bych o tom dokázala přesvědčit i někoho jiného, protože A Fine Romance nepatří mezi ty úplně nejlepší seriály, jen namátkou velmi podobné As Time Goes By je mnohem vtipnější, ale je to tak. A já se budu vracet a velmi ráda.

Kde vzali tak nesympatického hlavního mužského hrdinu opravdu nepochopím. I kdyby ne vinou herce, ale samotné postavy (což si nejsem jistá), stále to nikoho neomlouvá. První čtyři díly (z šesti) jsem si přála, aby do té školy někdo vtrhnul a na místě ho odbouch. Catherine Tate je sice krásná, ale místy se svými trapnými scénkami svému mužskému protějšku zdárně vyrovnává. Když pomineme zbytek nevtipné bandy divných učitelů, je tady ještě Philip Glenister a Frances de la Tour, kteří jsou naopak výborní (s nimi přichází světlé momenty a má jediná motivace, proč vůbec dokoukat první epizody). Pořád přemýšlím jestli to mělo být takhle trapné anebo se jim to jen nepovedlo. U úvodní scény (která stejně jako u Vicious využívá jedné a te samé situace s mírnými úpravami) jsem se nezasmála ani jednou. I když musím přiznat, že poslední dva díly sledovatelné byly a konečně to začalo vypadat jako komedie.

Pro fanoušky, kteří vědí, že číslování u jednotlivých Doctorů není jen tak zbůhdarma .A že Doctor, to není jen Chris, David a Matt, ale i banda úžasných vtipných (a pokud jde o Paula McGanna i zatraceně dobře vypadajících) chlápků. Pokud je znáte, víte kdo si koho vzal a kdo kde co právě natáčí, tak vás čeká výborná půlhodina. U některých částí jsem doslova brečela smíchy.

Postavy které neomrzí, výborné narážky (u zmínky o Branaghovi jsem smíchy padala pod stůl) a skvělý konec...co víc si přát?!

Co po první epizodě vypadalo jen jako stokrát ohraná variace na téma: "politikova milá a spořádaná manželka se dozví o manželově nevěře a zhroutí se ji celý svět" se v dalších rozjelo v poměrně zajímavou politickou hru. Líbilo se mi, že to nebylo zvlášť bombastické ani překombinované - občas stačí jen charisma jedné ženy a správně zvolená slova. Juliet Stevenson jsem si v roli takovéto ženy vyloženě užívala. Mám pocit, že jsem ji podcenila (rozhodně je na čase seznámit se blíže s její filmografii).

Ne vtipné, ale úsměvné ztvárnění života jednoho excentrického podlukovníka, který se dá shrnout často zmiňovaným "Oh, bugger!". (Skutečná předloha Alfred Wintle stojí za povšimnutí)

Jakto, že jsem až doteď nevěděla, že Mark Heap býval takový hrajer? Byl mladší, hubenější, nepitvořil se, nešišlal (a jestli, tak rozhodně méně než dneska). V první sérii byl výborný. Celá první řada byla můj šálek čaje - vtipná, nekorektní, scénky nepůsobily trapně - hodnotit jenom to, dala bych 5 hvězdiček. Pak přišla druhá série a humor se někam vytratil. I ona má své povedené momenty (francouzské scénky s Catherine Tate), ale je jich méně a méně. (Mimochodem mistrovství světa v zírání je skutečně vysoce adrenalinový sport. Minulý rok na Trpasliconu na sebe semifinalisté zírali celých 100 min, než to jeden z nich vzdal - pravděpodobně už nevydržel nápor ze strany vyčerpaného a hladového komentátora, který soutěžícím začal vyhrožovat fyzickým násilím pokud okamžitě nemrknou)

Nádherné na pohled. Oceňuji výběr herců, někteří mě mile překvapili (Jenna Coleman, Trevor Eve, Penelope Keith ...). Ale celkově průměr. První díl byl pomalý, příliš pomalý i na mě (a to já si v pomalých dějích obvykle libuji). Kdyby si celá serie držela laťku jako druhý díl, mohlo to dopadnout docela dobře. Třetí díl ovšem sklouzl k neskutečné melodramatičnosti. To co se odehrálo se dalo čekat, ale ne takhle. Tenhle svět mám velmi ráda, takže se teď můžu pohoršovat anebo to nebrat příliš vážně. Jako nenáročná věc k odpočinku je to naprosto vyhovující. (odkaz Lady Catherine na Oscara Wildea pobavil)

Po první sérii: Když se upír, vlkodlak a duch začnou kamarádit, více klišé jinde jen tak neuvidíte. Dalo by se nad tím mávnout rukou pokud by postavy stály zato. A přitom ty z pilotního dílu vypadaly docela slibně. O to větší bylo rozčarování, když v prvním díle dvě ze tří postav dostaly jiné představitelé a zbylo jen to klišé - roztomilý ukňouraný vlkodlak to sám nezachrání. Na upíra si časem zvyknete, ale v porovnání s tím prvním se vytratila veškerá jiskra a hravost mezi hlavní dvojící prátel (scéna se zabydlováním v pilotu mě dostala). A nová Annie je přímo tragická, tak nemastný, neslaný a nezajimavý charakter se často nevidí. Velmi oddychový seriál. Sledovat to po očku při pečení cukroví ujde, ale moc bych od toho nečekala.

Já tak nějak nevím. Na pohled to bylo moc krásné, některé bitky mi připadaly trochu hloupoučké, ale to bych oželela. Jenomže místo děje, který by mě nějak zaujal, to celkově byla jen série po sobě jdoucích scén, kde se furt někdo mlátí (musí se jim nechat, že se mlátí moc pěkně). Malý hobit byl místy vtipný a roztomilý, elfové krásní, Gandalf nijaký. Jen drak opravdu překvapil. Té chytré potvoře s výborným výrazem nešlo odolat. Nejde o to, kdo ho namluvil - hlas měl výborný, ale to se dá říct o většině postav. Všechny ty přízvuky a různé intonace, to bylo pohlazení pro mé uši - jde o to, že to byl ten správný záporák. Takový, kterého si oblíbíte a začnete kašlat na ty "hodné". Kdyby měl míň zubů a slušivý oblek, řekla bych, že je to druhý Hans Gruber.